Temelín - Čtyři obří chladicí věže v jaderné elektrárně Temelín jsou v mírně zvlněné jihočeské krajině vidět na desítky kilometrů. Několik expertních komisí přitom "vizuální znečištění" označilo jako jeden z největších ekologických problémů elektrárny.
Teď se v krajině na jihu Čech plánuje další zásah. Až se v Temelíně postaví podle plánů ČEZ další dva reaktory, měly by spolu s nimi vyrůst i další čtyři chladicí věže.
A je jedno, jestli ve výběrovém řízení na dostavbu elektrárny vyhraje americká, francouzská nebo ruská firma. Nové reaktory potřebují další chladicí věže.
"Obecně platí, že k jednomu bloku jsou dvě věže," řekl Aktuálně.cz mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Současné temelínské věže měří 155 metrů a ty nové budou zhruba stejně vysoké. Slouží k ochlazování páry, která roztáčí turbíny vyrábějící elektřinu.
ČEZ připouští, že krajina bude problém
Posouzení dopadu rozšířeného Temelína na krajinu bude součástí obsáhlé studie o vlivu elektrárny na životní prostředí (EIA). A ČEZ už nyní připouští, že právě dopad na krajinný ráz bude problém.
"Je možno konstatovat, že vlivy nového jaderného zdroje a vyvedení výkonu lze podle jednotlivých oblastí životního prostředí očekávat z větší části jako neměřitelné nebo málo významné. Výjimku bude tvořit pravděpodobně vliv na krajinný ráz," uvádí se ve zprávě ČEZ.
Temelín po dokončení: dva nové reaktory (v budovách s červenou střechou) a čtyři nové chladicí věže (vpravo)
Chladicí věže vyvolávají v lidech neklid
Když vědci z Kabinetu antropologie Ústavu ekologie krajiny Akademie věd posuzovali v roce 2004 vliv Temelína na životní prostředí, konstatovali, že obyvatelé jižních Čech už nevnímají elektrárnu jako hrozbu, ale nadále v nich zůstává nepříjemné podvědomí.
Kdo chce dostavět Temelín
- O dostavbu Temelína mají zájem tři firmy: Americký Westinghouse, francouzská Areva a ruský Atomstrojexport (spolu se Škodou JS a ruským Gidropress)
- Všichni tři zájemci splnili podle ČEZ základní kvalifikační předpoklady
- V květnu začne se všemi zájemci jednání
- Na podzim je ČEZ vyzve, aby podali své nabídky
- ČEZ vybere nejlepší nabídku nejspíš na začátku roku 2012
- Rozšíření Temelína vyjde na desítky miliard korun.
"Pocit přímého ohrožení zmizel, přetrvává však pocit podvědomého neklidu, který je patrně neustále aktivován tím, že lidé mají stále na očích elektrárnu, nebo alespoň její chladicí věže či vystupující páru," uvádí se ve zprávě Ústavu ekologie krajiny.
Dominanta pro tisíce kilometrů
Společnost ČEZ uznává, že se temelínská elektrárna stala novou dominantou, která pozměnila původní ráz krajiny.
"V málo členité krajině a návršní poloze působí chladicí věže a další objekty (zejména jaderné bloky a administrativní budova) dominantním způsobem. Celková viditelnost elektrárny dosahuje několik tisíc kilometrů čtverečních (při neuvažování zalesnění by toto číslo činilo až 3685 kilometrů čtverečních)," konstatuje ČEZ.
Obyvatelé v okolí Temelína uvádějí, že Temelín je takřka všudypřítomný. "Lidi od toho neujedou, je to vidět odevšad; jakmile to lidi vidí, uvědomí si, že je to jaderná elektrárna," řekl pracovníkům Ústavu ekologie krajiny před několika lety jeden jihočeský občan.
Výhrady měla i komise z Melku
Dopadu na krajinný ráz si všímá i studie Komise pro posouzení vlivu elektrárny na životní prostředí, která vznikla na základě česko-rakouské dohody z Melku.
"Komplex Jaderné elektrárny Temelín je vnímán jako negativní," konstatuje se mimo jiné ve zprávě komise.
Současná podoba Temelína se dvěma reaktory a čtyřmi chladicími věžemi
V krajině přibude i vedení dlouhé 120 kilometrů
Občanská sdružení Calla a Jihočeské matky upozornila, že na podobě krajiny se negativně podepíše i nové dvojité vedení elektrického napětí mezi rozvodnami Kočín u Temelína a Mírovka nedaleko Havlíčkova Brodu. Jde o vzdálenost 120 kilometrů.
"Přestože plánovaná stavba představuje asi 720 nových vysokých stožárů v krajině, Krajský úřad Vysočina, který důsledně odmítá stavby větrných a slunečních elektráren na svém území, nemá k záměru žádné připomínky a nepožaduje ani kompletní hodnocení vlivů na životní prostředí," poznamenal Edvard Sequens ze sdružení Calla.
