Pozor, vybetonujeme si republiku, varoval Miko i Havel

Pavel Baroch
14. 11. 2009 22:20
Každý den se vybetonuje v přírodě plocha velká jako tři Václavská náměstí
Další beton do české přírody. Tento se leje v Českém středohoří, který protne nová dálnice
Další beton do české přírody. Tento se leje v Českém středohoří, který protne nová dálnice | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Satelitní městečka, hypermarkety, autostrády, obří parkoviště nebo sklady.

Z české krajiny každý den zmizí zhruba 11 hektarů zemědělské půdy. Pro bližší představu jde o plochu bezmála tří Václavských náměstí, které má rozlohu něco přes čtyři hektary.

K tomuto údaji došla unikátní zpráva o stavu české přírody a krajiny, kterou zveřejnil ministr životního prostředí Ladislav Miko, jeden ze spoluautorů dokumentu.

Od roku 2006 se podle ministerské studie vybetonovalo nebo jinak přeměnilo bezmála 540 kilometrů čtverečních. "To je plocha větší než rozloha Prahy či okresu Most nebo Teplice," uvádí se v dokumentu. Zpráva varuje, že zabetonovaného území přibývá zvlášť rychle především v posledních letech.

"Růst urbanizovaných ploch má dramaticky stoupající tendenci," píše se ve zprávě, podle níž je zastavěno na pět tisíc kilometrů čtverečních české krajiny.

"Kdybychom vzali v úvahu, že pouze polovina urbanizované plochy je zcela zpevněná (vyasfaltovaná, pokrytá betonem či jiným nepropustným povrchem) nebo zastavěná, odpovídala by velikosti Lucemburska.

Havel: Kolik krajiny necháme potomkům?

Rozrůstání superrmarketů, skladových hal a satelnitních městeřek kritizoval nezávisle na ministerské zprávě ve svém projevu k 20. výročí 17. listopadu 1989 i exprezident Václav Havel, vůdčí postava sametové revoluce.

"Kolik krajiny zanecháme svým potomkům?" položil řečnickou otázku Havel v projevu v České televizi.

Jak si svou krajinu "drobíme"

Velkými stavbami se navíc česká krajina "drobí". Rozsáhlé přírodní plochy se zmenšují, rozrůstají se betonové plochy, což má negativní vliv například na schopnost krajiny zadržovat vodu. Povodně pak mají mnohem větší sílu. Fragmentace vadí i živočichům, kterým se zmenšuje jejich přirozené prostředí.

Největší vliv na "drobení" krajiny mají nové silnice a dálnice. "Během let 1980 až 2005 klesl podíl nefragmentované krajiny v České republice z 81 procent na 64 procent rozlohy státu," uvádí se v ministerském dokumentu.

A může být ještě hůř. "Podíl nefragmentovaného území by podle prognózy zpracované společností CityPlan na základě dopravního modelu dále klesal až na 53 procent v roce 2040," varuje studie.

Podobný vývoj přitom zažily i západní státy. "Z tohoto pohledu je současný stav fragmentace v České republice stále mnohem lepší než v zemích západní Evropy," konstatuje ministerská zpráva.

Podklad pro rozhodování

Zprávu ministerstva životního prostředí o stavu české přírody a krajiny dostane v následujících dnech vládní kabinet a také další resorty včetně ministerstev dopravy a průmyslu.

Ministr Ladislav Miko doufá, že dokument poslouží jako důležitý podklad například při plánování nových silnic nebo průmyslových zón. "Je to argument, proč některé věci dělat a některé nedělat," řekl Miko.

 

Právě se děje

Další zprávy