Cesta k soukromým dálnicím je otevřená. První bude D1

Karel Toman
7. 11. 2009 8:00
První úsek, který by se mohl postavit za soukromé peníze, je budoucí část D1
Stavba dálnice D1 u Hulína
Stavba dálnice D1 u Hulína | Foto: Karel Toman

Praha - Šance, že 160 kilometrů dálnice D1 od Mnichovic po Kývalku se už příští rok opraví za soukromé peníze, se podstatně zvýšily. Nebude to malá částka, zhruba 18 miliard korun, ale nebude ani zdaleka poslední.

Za privátní peníze by měly vzniknout i jihočeský úsek dálnice D3, rychlostní silnice R35 z Čech na Moravu nebo dálnice D11 do Polska.

Umožní to zákon, který v týdnu schválili poslanci. Stavitele dálnic v něm zbavili dvou velkých překážek: budoucího nedostatku peněz a také vleklých soudních sporů o výkupní ceny pozemků.

V úřední hantýrce se této "novince" používané ve většině zemí OECD říká PPP projekty, což je zkratka za sousloví "Public Private Partnership" - partnerství veřejného a soukromého sektoru. Jde o metodu původem z Velké Británie, kdy celou stavbu zaplatí soukromý investor - tak zvaný koncesionář - a stát mu ji pak v příštích letech splácí.

"V situaci, kdy stát nemá na budování infrastruktury, je to metoda, jak ty peníze na její výstavbu najít," řekl deníku Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Karel Hanzelka.

Rychleji to půjde i bez vyvlastňování

Jak nový zákon, který ještě musí podepsat prezident, stavbu dálnic formou PPP projektů usnadní?

Zaprvé se ruší automatický odkladný účinek soudního sporu kvůli stavění dálnice. Dosud to totiž bylo tak, že po podání žaloby nebo stížnosti k soudu musel stavitel stavbu okamžitě zastavit. Teď bude moci stavět dál, dokud mu soud v rozsudku nenařídí něco jiného.

Zadruhé stát odteď může nabízet lidem za pozemky pro dálnice a silnice tržní ceny. Dosud byl naopak při výkupu vázán sazbami ministerstva financí, které byly stejné pro celou zemi a regionální rozdíly v cenách nerespektovaly. Proto se lidé často o cenu pozemků soudili.

Obě změny by tak podle představ ministerstva měly soudní spory omezit a výstavbu dálnic zrychlit. A to navzdory tomu, že sněmovna zákon schválila bez paragrafu o možnosti pozemky vyvlastnit, který vyškrtli senátoři.

"Otvírá to cestu k rychlejší výstavbě formou PPP projektů. Nemá totiž smysl odstartovat výstavbu PPP projektu, pokud by se měla zadrhnout na výkupu pozemků," vysvětluje mluvčí Hanzelka.

D3 měla mít koncesionáře v prosinci

Možnost, že se teď stavba silnic za soukromé peníze stane trendem ve stavbě dálnic v Česku, připouští i expert z nadnárodní firmy, která u nás pravidelně provádí komplexní projekční a administrativní přípravu staveb silnic a dálnic.

"Ano, mělo to urychlit hlavně stavbu D3/R3, na kterou měl být dle původního plánu vybrán koncesionář do 31. prosince 2009," tvrdí muž, který si nepřál zveřejnit své jméno. "Jelikož nelze převést rizika s pozemky na koncesionáře, celý projekt se předělává a hledá se řešení, jak co nejdřív spustit tento pilotní PPP projekt," dodává.

V posledním seznamu zvažovaných velkých PPP projektů na stránkách ministerstva financí je předpokládaná suma pro dokončení dálnice D3 a jejího pokračování rychlostní silnicí R3 stanovena na 59 miliard.

Podle experta je jako PPP projekt plánovaná také dostavba R35, "jenom se o tom nemluví". Cenu zatím ministerstvo dopravy odhadovat nechce.

Jako první by se ale podle Hanzelky mohlo formou PPP projektu začít opravovat 160 kilometrů dálnice D1 za zhruba 18 miliard.

"Všechno je tam majetkem státu, takže by nebyly potřeba výkupy pozemků. Mohla by tak předběhnout všechny ostatní, jak D3 tak R35," uvažuje Hanzelka. Pokud všechno půjde z pohledu ministerstva hladce, potrvá nejméně půl roku, než se pro D1 vybere koncesionář a začne se stavět.

Nakonec to zaplatí stát

Tendr na studii proveditelnosti stavby dálnice D11 metodou PPP schválili radní Královéhradeckého kraje koncem října. Není vyloučeno, že podobných pokusů, jak postavět potřebný úsek dálnice, na který se momentálně nedostává peněz, bude přibývat.

Možnost dokončit výstavbu kompletní dálniční sítě České republiky do roku 2020 i formou PPP projektů připustil už vloni v únoru šéf Ředitelství silnic a dálnic Alfréd Brunclík. Tehdy k tomu podle něj chybělo zhruba 400 miliard korun.

"PPP je jediným možným řešením, jak toho dosáhnout. Ví to úřednická vláda a lidi na ministerstvu dopravy," je přesvědčen konzultant nadnárodní poradenské firmy.

"Recept PPP" ale není bez kazu. Necháme-li stranou debatu o tom, jak dalece zákon o R35 oslabil právní pozici občana vůči státu, je tu problém národohospodářský.

Výstavba dálnic formou PPP projektů totiž stát nezbaví povinnosti za ně zaplatit, jen ji oddálí a rozloží v čase. Dluh státu tím ale tak jako tak naroste.

"Svým způsobem ano," připouští mluvčí Hanzelka. "Ale infrastruktura je důležitá pro rozvoj ekonomiky," dodává.

"Když se to použije rozumně a za pevně daných podmínek, je to dobrá alternativa," tvrdí proto o PPP projektech za ministerstvo financí mluvčí Ondřej Jakob.

 

Právě se děje

Další zprávy