Praha - Středočeský hejtman David Rath se už rok snaží najít způsob, jak ovládnout soukromé středočeské nemocnice. Chce tak naplnit jeden z hlavních slibů, kterým loni na podzim lákal voliče.
Prozatím se mu to podařilo jen u jedné z nich - u nemocnice kutnohorské. Poté, co Rath přislíbil radním tučné dotace z evropských fondů, se město rozhodlo nemocnici Rathovi vydat. Nátlaku nakonec podlehl i sám majitel zařízení.
Dnes chystá David Rath další novinku: Všechny soukromé nemocnice v kraji budou muset s hejtmanstvím uzavřít smlouvy. Tedy jakési povolení. Pokud by v budoucnu smlouvu porušily, bude jim kraj moci odebrat registraci. Nemocnice by tak prakticky skončila.
Rath: Donutíme je třeba žalobou
"Povinnost uzavřít smlouvy s krajem mají zdravotnická zařízení ze zákona," vysvětlil své plány hejtman David Rath. Vyjádřil také udivení nad tím, že bývalé vedení Středočeského kraje nic podobného po nemocnicích nechtělo.
Po nemocnicích prý bude chtít hejtman jediné - poskytovat přesně takovou péči, na kterou mají povolení. Soukromé nemocnice totiž podle Ratha nenabízejí například nepřetržitou akutní péči. Ačkoliv ji v době privatizace slibovali.
"Pokud by některý soukromý subjekt nechtěl plnit základní povinnost, je vynutitelnost smluv samozřejmě možná i prostřednictvím žaloby," upozornil Rath. Chystá se také do nemocnic posílat častější kontroly.
Jaké povinnosti budou ze smluv vyplývat kraji, ovšem neprozradil.
První na řadě je Brandýs nad Labem
Jako první podle něj dostane smlouvu na stůl nemocnice v Brandýse nad Labem. Tam Rath před časem vyrazil na kontrolu. Zjistil prý řadu nedostatků. Nemocnice podle Ratha nenabízí takovou péči, jakou daný region potřebuje.
Nemocnice to odmítla. Šlo prý jen o dočasná omezení kvůli stavebním úpravám a malování.
"Pokud pak jde o smlouvy, opět je to jen svérázný výklad existujících zákonů. V České republice jsou za dostupnost zdravotní péče odpovědny zdravotní pojišťovny. Jen ty nakupují zdravotní péči u zdravotnických zařízení. A brandýská nemocnice poskytuje péči přesně tak, jak pojišťovny chtějí," ohradil se mluvčí nemocnice Tomáš Cikrt.
Kraj sice podle něj může požadovat po nemocnici služby, které jsou jinak nedostupné, musel by ale nejprve dokázat, že takové služby chybí. "Potom by také musel takovou službu nejen nařídit, ale i zaplatit. Proto se ničemu z toho nebráníme," řekl Cikrt.
Smlouvy jsou zbytečné, tvrdí nemocnice
Bránit se nechtějí ani další nemocnice, ačkoliv se shodují, že uzavírání smluv je zbytečné.
"Naši odpovědnost vůči pacientům neseme zejména v morální rovině, která nám ukládá nejlepší možnou péči o pacienta včetně poskytnutí nepřetržité akutní péče. Je to pro nás samozřejmost. Proto je právní rovina a její vynutitelnost skoro vedlejší. Každou pozitivní motivaci ze strany hejtmanství jenom uvítáme," reagoval mluvčí hořovické nemocnice Tomáš Šebek.
Chybí pohotovost? Odpovědnost nese kraj
Mluvčí VZP Jiří Rod namítl, že zdravotní péči pro své pacienty má povinnost nasmlouvat pojišťovna. "Do těchto smluvních vztahů mezi pojišťovnou a nemocnicí nemá právo nikdo další vstupovat, ani nikdo z krajských úřadů," řekl.
Poslanec za ODS a místopředseda zdravotního výboru Boris Šťastný ovšem připomíná: Za poskytování zdravotní péče je lidem skutečně zodpovědný kraj.
"Z toho plyne, že kraj má právo požadovat záruku toho, že péče bude poskytována. Druhá věc jsou ovšem právní záležitost a smlouvy. Tam je vždycky důležité, za jakých okolností došlo k převodu nemocnice na soukromého vlastníka, protože kraj nepochybně žádal po nemocnicích závazek poskytování péče v nějakém rozsahu," řekl Šťastný.
Každá ze smluv by se proto musela pečlivě prozkoumat.
