Ostrava - Papež Benedikt XVI. přijíždí do země, kde je převážná většina lidí nábožensky lhostejná a kde má církev menší důvěru, než policie, armáda, média, banky i odbory.
Sociálnědemokratická strana, která chce v Česku vládnout, používá jako strašák církevní restituce. "Když nás nezvolíte, ODS vrátí církvím dvě stě sedmdesát miliard," strašila v předvolební kampani.
"Zatímco v Polsku či Rakousku je příslušnost k círvi něco jako identifikační průkaz, u nás je to vnímáno spíše jako stigma," říká religionista Vladimír Šiler.
Katolíků je menšina, podle posledního sčítání lidu asi sedmadvacet procent, a to včetně lidí, kteří se pravidelně neúčastní církevního života.
Juan Provecho z České biskupské konference Aktuálně.cz řekl, že v roce 2007 bylo v Česku bezmála dva a půl milionu katolíků. Čísla se od praxe však trochu liší.
Například v Biskupství ostravsko-opavském má být 420 tisíc věřících. „Bylo by hezké kdyby přišli do kostela. Chodí jen asi tak sedmdesát tisíc," uvedl mluvčí biskupství Pavel Siuda.
Nedůvěru v církve potvrdil průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění z přelomu srpna a září.
Církvím podle průzkumu, který prezentovala analytička Markéta Škodová, důvěřuje jen osmadvacet procent obyvatel.
Větší důvěru má armáda a televize
Šest procent jim důvěřuje zcela, dvacet dva procent „spíše důvěřuje". Šedesát procent vůbec nedůvěřuje. Naopak podobný počet respondentů důvěřuje televizi či armádě.
"Průzkum veřejného mínění odpovídá počtu křesťanů v republice. Těžko mohou církvím důvěřovat lidé, kteří je neznají. Je to výzva pro církve, aby daly o sobě vědět," říká katolický farář z jihomoravské Poštorné Josef Langer.
Podle jiného, dva měsíce starého evropského průzkumu hodnot, je v České republice aktivních katolíků šest až devět procent. V žebříčku 46 států se Česko v počtu věřících umístilo na pátém místě od konce.
Výsledky průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění korespondují i s výsledky posledního sčítání lidu z roku 2001.
K římskokatolické církvi se tehdy přihlásilo dvacet sedm procent obyvatelstva. S největší protestantskou církví - Českobratrskou církví evangelickou, se identifikovalo jen přes jedno procento obyvatel. Šedesát procent lidí uvedlo, že je bez vyznání.
Oproti sčítání z roku 1991 ubylo roku 2001 katolíkům milion a tři sta tisíc věřících. A pokles dále zvolna pokračuje, což se však děje i ve většině Evropy.
"Propad vyplývající ze sčítání lidu v roce 2001 byl pro katolíky šokující," říká religionista Vladimír Šiler, jenž působí na Filozofické fakultě Ostravské univerzity.
"Po pádu komunismu v roce 1989 nastala euforie a také velké oživení náboženství. Po několika letech to však opadlo. Jako velmi negativní reklama působily spory o vrácení majetku. Vypadalo to, že církev je především majetkuchtivá. O tom, že církve dělají mnoho užitečného, o tom se nemluvilo a nemluví," uvedl teolog.
Neuměli jsme vyjí z ulity
"V devadesátých letech jsme čekali, že církev lidi osloví. Neuměli jsme však vyjít z ulity, v níž jsme byli za komunismu. Je to náš handicap," uznává katolický farář, jezuita František Lízna, který se zaměřuje na pomoc Romům, vězňům a bezdomovcům.
"Tak jako Benedikt XVI. přijíždí do Česka, měli bychom si i my v České republice věnovat oblastem, kde je to nejhorší. Měli bychom se zaměřit na menšiny, pomáhat v severních Čechách, kde mnoho lidí trpí chudobou," říká Lízna.
Odpor ke katolické církvi má historické důvody. Byla to tvrdá pobělohorská rekatolizace a pak spojenectví katolické církve s odmítaným Rakousko-Uherskem. Komunisté pak po čtyřicet let nebývale úspěšně nutili lidem marxistický ateismus a náboženství potírali.
"Díky komunismu získala katolická církev výrazným způsobem zpátky morální kredit, ztratila ho však v souvislosti s jednáním o navrácení majetků a sporům ohledně Svatovítské katedrály," říká křesťanský filozof Dan Drápal, bývalý protestant, který vytvořil vlastní církev Křesťanská společenství.
I když se od tradičních církví odklonil, katolickou církev brání. Katolíci podle něho udělali chybu, že se majetku nevzdali, i když jim právem patřil.
Co dělá farář? Pije mešní víno a zneužívá děti
"Většina lidí málo ví o obětavých nezištných řádových sestrách, o obětavých kněžích. Medializují se jen přehmaty a zločiny. Církve, zejména katolické, jsou vděčným mediálním otloukánkem," tvrdí Drápal. „Lidé stojící vně nemají sebemenší představu, co kněz a pastor dělá. Snadno věří tomu, že nic, že jen pije mešní víno nebo zneužívá děti," uvedl Drápal.
Postupující úbytek farníků sami katolíci nevnímají až tak dramaticky. „Věřím, že nejsme takoví bezvěrci. Lidem chybí příslušnost k církvím, ale ne k víře. I když je katolíků málo, je pozitivní, že je tady světlo ve tmě," uvedl farář z Prahy-Kobylis Josef Brtník.
"Nejde o kvantitu, ale o kvalitu. Buďme solí země," říká také ostravský kněz Vítězslav Řehulka, jenž působí v sedmdesátitisícovém ostravském sídlišti.
Ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz nepochybuje, že propad bude pokračovat. "Souvisí to i s tím, že Evropa vymírá," uvedl.
V jeho diecézi zatím ubývá farníků o několik procent ročně. "Je to dáno i tím , že starší generace, která se vždy samozřejmě identifikovala s nějakou církví, odchází na věčnost. Rodí se také méně dětí," říká Lobkowicz, který společně s dalšími biskupy uvítá Benedikta XVI. na pražském letišti.
Povzbuzení z Říma
Juan Provecho z České biskupské konference potvrdil, že v některých diecézích se kvůli úbytku farníků slučují dříve samostatné farností. "Ke slučování farností dochází například v diecézi královehradecké, pražské, plzeňské," uvedl Provecho.
Cesta papeže do Česká má zřejmě misijní charakter, tak jako i jiné jeho cesty.
"Papež nás jistě přijíždí povzbudit," říká Lobkowicz. Když se Benedikt XVI. rozhodl pro Česko, vypadlo to prý asi takhle: Schvaloval plán pro rok 2009. Návštěva Česka tam nebyla. „A kde tady mám Českou republiku?" ptal se prý.
"Přijíždí nás navštívit jako otec k nemocnému dítěti," míní farář František Lízna.
"Katolíci budou mít z papeže jistě radost. Ostatním mnoho nepřinese, protože je nezajímá," konstatuje Dan Drápal.
| Blog dokumentaristy Víta Janečka: Otázka pro papeže - V USA rozprodávají kostely, věřící opouštějí církev. Co s tím? |
