Praha - Útěk Romů do Kanady? Není za tím nic jiného než prostá iluze, že se ti lidé budou mít jinde lépe, tvrdí bývalý hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský.
K obavám z extremistů podle něj důvod nemají, alespoň ti ostravští ne.
"Já už zažívám druhou vlnu emigrace. První byla po povodních, řešil jsem to tenkrát s kanadským velvyslanectvím. Teď se to znovu objevilo, je to asi cyklický jev," řekl deníku Aktuálně.cz Tošenovský.
"Má zkušenost je přitom taková, že to není o programech, ale o iluzích, že ti lidé někde jinde dosáhnou nějakého výjimečného postavení," dodal.
Začíná to už ve škole. Romské děti musí pryč
Experti na romskou problematiku ale nesouhlasí. Přestože se česká vláda už koncem loňského roku zavázala, že situaci Romů začne řešit, nic se podle nich nezměnilo.
"Mluví se o tom, máme integrační program a vládní koncepci, ale nic z toho se nerealizuje," kritizuje situaci například ředitelka brněnského Muzea romské kultury Jana Horváthová. Všechno podle ní začíná už ve školách. Už odtud se čeští učitelé snaží romské děti bez větších důvodů vystrnadit.
Nepřehlédněte:
- Speciál týdne: Kanada zavedla víza, Češi se zlobí
- projděte si to nejpodstatnější, co pro vás redakce Aktuálně.cz k zavedení víz připravila
Přitom už před dvěma lety Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že odsouvání romských dětí do škol pro mentálně postižené představuje nezákonnou diskriminaci.
Šlo o případ osmnácti dětí, které tvrdily, že v letech 1996 až 1999 navštěvovaly zvláštní školu "v důsledku jejich romského původu".
Ti, co emigrovali, se mají dobře
"Myslím, že se velice podceňuje to, že se Romové v naší republice necítí dobře. Jednak kvůli narůstajícímu extremismu, což už je ale jen vrcholek ledovce, jednak kvůli podmínkám, které jsou tu pro ně nastaveny. A které nemohou změnit," upozornila Horváthová.
Většina Romů podle ní nesežene práci, přestože by o ni stála. Nedostalo se jim vzdělání a na trhu práce jsou tak téměř nepoužitelní. O tom, že chyba není jen na jejich straně, podle ní svědčí hlasy z Velké Británie.
"Máme informace od Romů, kteří tam emigrovali před několika lety. Daří se jim velmi dobře a začínají být i úspěšní. Vidět to jde hlavně na dětech. V britských školách je jiný program," popsala.
Vypuknou pouliční bitky
Podobně se vyjádřil expert na romskou problematiku Kumar Vishwanathan. "Kanada je velmi logický krok. Romové chtějí zabezpečit pro svoje děti budoucnost. Už to tak jednou zafungovalo v Anglii - Romové, kteří tam odešli, pracují a jsou úspěšní. Teď hledají další možnost," řekl.
Smutné je podle něj ale to, že do zahraničí neodcházejí dobrovolně. "Odcházejí nuceně, a to je vždycky tragédie. Romů nejsou ani tři procenta v Česku, nikdy nezískají takový politický hlas, kterému by někdo naslouchal. Ten by měl přijít od politiků, kteří tu jsou," myslí si.
Pokud se na tom nic nezmění, problém se podle něj vyhrotí až do otevřených střetů. "Budou tu pouliční bitky, jaké zažila Paříž," varoval.
Stejně jako ve Francii jsou totiž čeští Romové soustředění do měst, nepůsobí jako v jiných zemích na venkově. "Ve městech jsou ale často v bydlení vyloučení, v práci nemají skoro šanci, na úřadech také ne. A teď k tomu přibyl nástup pravicových extrémistů. Romové se cítí uvězněni v pasti a začínají být nervózní. Tvoří neformální skupiny k sebeobraně," popsal Vishwanathan.
Pozvěte Romy ke kulatému stolu
Pokud tedy chce Česko válce v ulicích zabránit, mělo by rychle něco podniknout. "Minimálně by se měly zrušit extrémistické skupiny," řekl Milan Ferenc ze Sdružení Romů Severní Moravy.
Současně by se podle něj mělo pracovat na tom, aby se konečně změnil pocit ponížení, kteří tady Romové zažívají.
"K řešení by si ale starostové a primátoři měli přizvat i Romy. Měli by si s nimi sednout ke kulatému stolu a ptát se jich. Aby si Romové všimli, že ta majorita o ně stojí že jí jde o to, aby se to nějak řešilo," uzavřel.
Za lepším se stěhovali odjakživa
To, že se Romové přelévají z místa na místo podle toho, kde se lidem daří nejlépe, přesto podle Jany Horváthové z brněnského Muzea romské kultury fungovalo odnepaměti.
"Romové jsou si schopni ústní poštou předat velice rychle informace a říct si, kde je líp. Tam pak směřují. Z historického hlediska to tak funguje už od 17. století. Máme dochovány například zprávy, že sem do regionu přišla první romská rodina v roce 1697 na základě pozvání šlechty. Za ní už pak bez jakéhokoliv vnějšího pozvání přistěhovaly stovky dalších Romů a zůstali tady. Z těchto rodin pak pocházím i já," popsala Horváthová.
