Vrchlabí - Nebezpečná klíšťata se rozšiřují až na vrcholky hor, kde v minulosti vůbec nežila. Může za to výrazné oteplení na jaře a v létě.
Znamená to, že lidé se mohou klíšťovou encefalitidou či limskou borreliózou nakazit i výše v horách, než se dosud uvádělo.
Za horní hranici pro "klíšťové" choroby se zatím považovalo 700 až 800 metrů. Teď se hranice posunuje o stovky metrů.
Výsledky unikátního výzkumu na hřebenech Krkonoš ovšem ukázaly, že infikovaná klíšťata mohou běžně žít v nadmořské výšce 1000 až 1100 metrů, několik roztočů dokonce vědci objevili až na hranici lesa, tedy ve výšce asi 1250 metrů nad hladinou moře.
Obdobný posun klíštěte do vyšších nadmořských poloh experti prokázali rovněž na Šumavě a v Jeseníkách.
Teplota stoupla o tři stupně
"Dnes panují v květnu v 1100 metrech takové teplotní podmínky, jaké byly před padesáti lety v 600 metrech," vysvětlil důvod rozšíření klíšťat do vyšších poloh zoolog Jan Materna ze Správy Krkonošského národního parku.
S Maternou na výzkumu pracovali i lidé ze Státního zdravotního ústavu a Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.
Analýzy údajů z pěti stanic Českého hydrometeorologického ústavu ukázala, že za posledních 50 let se průměrná měsíční teplota v Krkonoších zvýšila v květnu o 3,5 stupně Celsia, v červnu a červenci o dva stupně a v srpnu o 2,5 stupně.
"Jde o období, které je pro rozmnožování a vývoj klíštěte klíčové," vysvětlil zoolog Jan Materna z krkonošského parku.
Vyšší teploty znamenají, že klíšťata rychleji dokončují svůj vývoj. Roztoči mají i větší šanci vyvinout se z larvy na dospělý organismus ještě před nástupem chladného podzimu a zimy.
Čím výše do hor, tím je klíšťat méně
Terénní experiment s klíšťaty spočíval v tom, že odborníci vysadili roztoče ve speciálních klíckách na deseti místech v různé nadmořské výšce. Pak sledovali, jak se jim daří.
Ačkoli výzkum ukázal, že klíště dokáže žít až na hřebenech hor, s přibývající výškou ovšem jejich počet výrazně klesá. Vědci zjistili, že v 600 metrech bylo klíšťat asi padesátkrát více než v oblastech nad tisíc metrů.
"Riziko napadení klíštětem v polohách nad 900 metrů je tedy mnohem menší než v nižších polohách," uvedli autoři experimentu.
Nemoci hrozí i hodně vysoko
Vědci na základě laboratorních výsledků zjistili, že klíšťata přenášející lymskou borreliózu žila až do nadmořské výšky 1270 metrů. U klíšťové encafalitidy to bylo až ve výšce 1140 metrů nad hladinou moře.
"Průměrný počet klíšťat infikovaných původci lymské borreliózy se pohyboval v rozmezí od 3,6 do 10,6 procent," konstatovali autoři sedmiletého experimentu.
