Sobota 21.11.2009 10/14°C

Archiv | Počasí | TV Program

Stát už ví, jak změní D1: Šest pruhů a hlukové stěny

Číslem 1 v EU je Van Rompuy! Kdo? A Ashtonová! Kdo?

Tudy půjdeš, Česko! Politici nabízejí tři vize budoucna

Byl mužem revoluce. 20 let poté Zemana nikam nepozvali

Uhlobaron žaluje politika: Odvolejte toho gaunera!

Banky hlásí první skutečné pokusy zneužít karty

Češi mají novou rozhlednu. Zde je příběh stavitele věže

Vánoce budou spíš blátivé, napovídá čerstvá prognóza

Aktuálně.cz na facebooku | Staňte se naším fanouškem »

Léčba pacientů stála o 17 miliard víc. To je rekord

23:50 | 5.3.2009Petr Holubtiskni diskutuj pošli sdílej

Nemocnice loni utratily rekordně víc. Za léčení. Ilustrační snímekvětší obrázekAutor: Ondřej Besperát

Praha - Léčení pacientů loni stálo o sedmnáct miliard korun více než v roce 2006. Ke srovnatelnému nárůstu - o 15 miliard - došlo pouze v předvolebním roce 2001.

Vyplývá to z předběžných bilancí zdravotních pojišťoven, které má deník Aktuálně.cz k dispozici. Definitivní výsledky budou k dispozici během jara.

Pojišťovny přitom loni za léky utratily o tři miliardy méně proti rozpočtům schváleným sněmovnou. Ambulance ovšem dostaly šest miliard navíc a nemocnice 8,5 miliardy.

Rekordní přírůstek zajistila nemocnicím Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která překročila plánované navýšení o 3,5 miliardy. Ostatní pojišťovny se plánu držely.

Překročením rozpočtu pro nemocnice podnítila VZP spory, protože její představitelé nedokázali vysvětlit, které ústavy dostaly přidáno.

Čtěte také:
Nemocnice krajů dostávají méně než státu i soukromníků

Někdo musel rozhodnout

Rozpočty (pojistné plány - pozn. red.) pojišťoven fungují podle jednoduchého principu. Jednotlivým zdravotnickým firmám a ústavům platí každý měsíc pravidelnými zálohami, které se vyúčtují na jaře následujícího roku. Existují pouze dvě cesty, jak lze rozpočet překročit.

Pojišťovny mohou při jarním vyúčtování nemocnicím významně doplácet, anebo se jejich šéfové rozhodnou během roku některým lékařům či nemocnicím připlatit. Podle údajů pojišťoven zvýšila VZP platby nemocnicím ve 3. čtvrtletí, proto je pravděpodobnější druhý výklad.

Jak zdravotníci utráceli (v miliardách Kč)
	2007 skutečnost	2008 plán	2008 skutečnost	2009 plán
Výdaje všech pojišťoven
Celkem	179,5	196,2	196,1	210,3
Ambulance	44,0	48,7	49,9	54,2
Nemocnice	80,4	85,2	88,9	95,7
Léky na recept	36,9	37,6	33,8	34,9

Výdaje VZP
Celkem	124,4	132,4	131,6	140,2
Ambulance	27,5	30,4	30,9	32,8
Nemocnice	54,9	57,6	61,1	64,9
Léky na recept	24,3	24,8	22,5	22,9

Zdroj: Zdravotní pojišťovny

"Pokud chce pojišťovna někomu přidat, tak o tom někdo z managementu rozhodne a uzavře doplňkovou smlouvu," vysvětluje Stanislav Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic. Na novou veřejnou zakázku není podle zákona o pojišťovnách třeba vypisovat veřejnou soutěž.

Fiala vylučuje, že peníze dostal někdo z jeho asociace. Do ní patří většina českých nemocnic s výjimkou státních a některých soukromých.

Představitelé VZP přitom nechtějí ani na opakované dotazy vysvětlit, kterým nemocnicím 3,5 miliardy přidělily, případně zveřejnit doplňkové smlouvy.

Neurčitě reaguje také ministerstvo zdravotnictví, které má VZP pod kontrolou a jehož první náměstek Marek Šnajdr je dokonce předsedou správní rady pojišťovny.

Platíme za kvalitu

Pavel Hroboň, náměstek ministra pro zdravotní pojištění

Pavel Hroboň, náměstek ministryně zdravotnictvívětší obrázekAutor: hra

Nejkonkrétněji odpověděl na dotazy jiný náměstek Pavel Hroboň. "Nemocnice dostávaly od každé pojišťovny sumu peněz, která z roku na rok narůstala pro každou nemocnici o stejné procento. A to do značné míry bez ohledu na to, jaký objem zdravotní péče nemocnice poskytla, o její efektivitě a kvalitě ani nemluvě," napsal do svého blogu na Aktuálně.cz.

Připustil, že "od roku 2007 se tento nesmysl začal postupně měnit". Víc peněz dostávají ty nemocnice, které se o pacienty lépe starají a nabízejí nové služby. Například soukromá nemocnice v Karviné vydělává na novém programu operací páteře.

"Zároveň začal probíhat dlouho potřebný proces soustředění specializované péče do menšího množství dobře vybavených nemocnic," pokračuje Hroboň. "V poslední době diskutovaná onkocentra a traumacentra jsou jen špičkou ledovce."

Přehled nemocnic, které si díky nové politice ministerstva a VZP loni rozdělily zmíněné 3,5 miliardy, však dosud neposkytl.

Čtěte: Hroboň a Holub se přou, jak je to s příjmy nemocnic

Přicházejí horší časy

Zvýšení výdajů VZP na nemocnice nemusí být mimořádným krokem, míní také prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. Podle něho se loni zvyšovaly všem pojišťovnám a nárůst plateb VZP nemocnicím právě v loňském 3. čtvrtletí je podle něho způsoben jinými pravidly účtování, které státní pojišťovna používá.

"Růst zůstatků na účtech pojišťoven výrazně zpomalil. Loni ve 2. čtvrtletí byl nárůst méně než dvě miliardy a ve 3. čtvrtletí jen o 0,8 miliardy. Růst zůstatků, který vzbuzoval takový zájem, se zpomaloval a nyní již jistě i zastavil," předpovídá Friedrich pojišťovnám horší časy.

Do problémů se mohou dostat už z toho důvodu, že v příštím roce plánují opět dramatický růst výdajů. Podle svých zdravotních plánů chtějí utratit 210 miliard, což je o 14 miliard víc než loni. Pokrýt takovou částku v dobách krize může být obtížné.

Čtěte také:
Z účtů zdravotních pojišťoven se ztratilo pět miliard

Sedmatřicet miliard rezerva

Pojišťovny totiž ve svých rozpočtech nadále počítají s rychlým ekonomickým růstem, kdy se budou mzdy zvyšovat o 7,1 procenta a podíl nezaměstnaných nepřekročí pět procent.

V případě, že mzdy porostou jen o čtyři procenta a nezaměstnaných bude o tři procenta víc, vyberou pojišťovny proti plánu o 12 miliard méně, tedy stejně jako loni. Při desetiprocentní nezaměstnanosti a nulovém růstu mezd vyberou pojišťovny o 22 miliard méně.

Tento výpadek ještě dokáží snadno financovat ze svých přebytků. Na účtech, ze kterých se platí zdravotní péče, měly koncem roku 24,7 miliardy, dalších cca 12 miliard leželo na ostatních účtech, například v rezervním fondu či fondech prevence.

Ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová (ODS) přesto začala s ministrem financí Miroslavem Kalouskem (KDU-ČSL) jednat o dalších zdrojích pro zdravotnictví v roce 2010.

Čtěte také:
Léky proti krizi mají zpoždění, mohou ji už jen zmírnit

Vláda by měla zrušit svůj úsporný krok z loňska, kdy stanovila stropy pojistného pro nejbohatší. V příjmech pojišťoven tak za rok vypadlo pět miliard korun.

Topolánkův reformní batoh zároveň zmrazil dotace za státní pojištěnce, a ty se zastavily na úrovni roku 2007. Filipiová nebude navrhovat zákon, který by zmrazil růst dotací i v příštím roce. To může zdravotníkům vynést osm miliard.

Vytisknout článek Přeposlat článek Zpět na Aktuálně.cz