Praha - Lidem v Horním Jiřetíně v severních Čechách klesá naděje na lepší ochranu před postupující těžbou hnědého uhlí.
Vládní koalici se zatím nepodařilo na pořad nynější schůzce sněmovny zařadit návrh novely horního zákona, který má umožnit snadnější odpis zásob. Proti se postavila opoziční ČSSD a také rebelující poslanci ODS, kteří při schvalování programu hlasovali proti.
"Není možné tento návrh projednat dříve, než bude schválená aktualizovaná státní energetická koncepce," řekl Aktuálně.cz exministr průmyslu a sociálnědemokratický poslanec Milan Urban. Jelikož není novela horního zákona pevně schválená v programu schůze, snižuje se naděje, že ji poslanci v nabitém únorovém zasedání projednají.
"My jsme tento bod chtěli úplně vyřadit," dodal Urban. Ministerstvo životního prostředí, hlavní autor novely, ovšem věří, že poslanci nakonec k předloze dostanou a schválí ji.
Prosím, dejte nám dokumenty
Ministerstvo už roky marně požaduje po Mostecké uhelné společnosti doklady k tomu, aby mohlo požádat o odpis zásob hnědého uhlí pod Horním Jiřetínem a Černicemi, a tím dát obcím naději, že je nepřeválcují těžební stroje.
Těžaři se tomu úspěšně vyhýbají. Platný horní zákon totiž neuvádí žádný termín, dokdy musí být žádost vyřízena.
Novela, kterou vloni schválila vláda, ovšem jednoznačně říká: Pokud těžební společnost požadované dokumenty nedodá do jednoho roku, mohou jí úřady vyměřit pokutu až 20 milionů korun.
"Novela by pro nás měla hodně velký význam," řekl Aktuálně.cz místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt poté, co předlohu předložil v září koaliční kabinet.
Těžaři hrozí arbitrážemi
S novelou zákona zásadně nesouhlasí těžaři či svaz průmyslu. Tvrdí, že by nové předpisy mohly vyvolat vlnu arbitráží a mnohé firmy by zákon položil.
"Násilný zásah do hospodaření firmy může vést k řadě soudních sporů včetně mezinárodních arbitráží za několik desítek miliard korun. Pro mnoho těžebních společností může mít zneužívání této právní normy likvidační účinek," řekl mluvčí průmyslového svazu Milan Mostýn. Těžební unie vyzvala poslance, aby novelu odmítli.
"Skrytě mezi řádky je tam napsán konec hornictví v Čechách," souhlasí i někdejší ministr průmyslu Milan Urban, který trvá na tom, aby byla napřed schválená nová energetická koncepce země.
"Má to zásadní návaznosti," tvrdí poslanec, podle něhož napřed musí mít stát jasnou představu o tom, kolik uhlí bude Česko ročně potřebovat k výrobě elektřiny a tepla.
Třináct let žádostí
Ministerstvo životního prostředí odmítá, že by energetická strategie, která bude hotova až na podzim, a novela horního zákona spolu nějak úzce souvisely. A odmítá i tvrzení, že by novela zlikvidovala české hornictví.
"Novela vůbec nemění způsob rozhodování o odpisu zásob," řekl Aktuálně.cz ministr životního prostředí Martin Bursík. Dodal, že novela pouze napravuje současnou díru v zákoně.
"Přestože příslušné podklady dodávají těžební společnosti běžně do několika měsíců, v případě zásob uhlí pod Černicemi a Horním Jiřetínem o ně stát marně žádá již třináct let," připomněl Bursík. Dodal, že nerostné bohatství je majetkem státu, který ho formou těžebních limitů propůjčuje podnikatelům.
Říman: Já rozhodnu
Podobně hovoří i ministr průmyslu Martin Říman. "Novela horního zákona negarantuje státním úředníkům zodpovědným za ochranu přírody nové kompetence, které by jim umožnily odepsat všechny zásoby, na něž ukážou prstem," uvedl Říman.
"Ministerstvo průmyslu zůstává tím, kdo dá nakonec odpisu červenou nebo zelenou," dodal ministr, který se ovšem v minulosti už několikrát vyjádřil v tom smyslu, že je zastáncem prolomení těžebních limitů a tedy likvidace obcí Horní Jiřetín a Černice.
A Římanův stranický kolega z ODS, poslanec Ondřej Vojíř v lednu oznámil, že při projednávání horního zákona bude prosazovat zrušení usnesení vlády Petra Pitharta z roku 1991, které stanovilo těžební limity v severozápadních Čechách a zároveň nařídilo kompetentním úřadům, aby nechaly uhlí za touto hranicí odepsat.
