Praha - Evropské romské organizace dnes v Praze upozornily, že se Česku nedaří zabránit umisťování romských dětí do zvláštních škol.
Učinily tak přesně rok poté, co Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že segregace romských dětí ve školách pro mentálně postižené představuje nezákonnou diskriminaci.
Šlo o případ osmnácti dětí, které tvrdily, že v letech 1996 až 1999 navštěvovaly zvláštní školu "v důsledku jejich romského původu".
Zvláštní školy existují dál
Takzvané zvláštní školy sice již od roku 2005 právně neexistují, nahradily je však školy praktické. V oblasti začleňování dětí z romského etnika se nic podstatného nezměnilo. Změnu nepřinesla ani reforma, která zavedla rámcové vzdělávací programy.
"Právě naopak. Tyto vzdělávací programy se nevztahují na praktické školy a rozdíly mezi jejich absolventy se tak ještě zvětšují," uvedl ředitel Evropského centra pro práva Romů Robert Kushen.
Praktická škola pro Romy
Výzkum, který v roce 2008 provedlo Evropské centrum pro práva Romů spolu s Romským vzdělávacím institutem, jasně ukázal, že praktické školy pouze přebraly rutinu zrušených škol zvláštních.
Ve čtrnácti z devatenácti škol ve Středočeském a Moravskoslezském kraji, které zástupci obou organizací navštívili v rámci výzkumu, byla více než polovina žáků z romského etnika.
"Alarmující je to, že jak ředitelé, tak rodiče i samotní žáci pokládají mezi praktickou školu a školu pro Romy rovnítko," říká Tara Bernard, která výzkum zpracovávala.
Odborníci ale varují před radikálním rušením praktických škol a totální integrací romských dětí do standardních základních škol. "Naše školství na to není připravené, v důsledku bychom ty děti ze škol vlastně vyhnaly. Přestaly by tam chodit," tvrdí sociolog Ivan Gabal.
Poradny rozhodují zbytečně rychle
Za závažný problém obě romské organizace považují to, že pedagogicko-psychologické poradny, které o umístění dítěte do praktické školy rozhodují, používají stejnou metodu jako před rokem 2005. Podle zjištění plynoucích z výzkumu trvá jedno sezení, které rozhodne o budoucnosti romského dítěte, čtvrt až půl hodinu. "Maximálně však hodinu," tvrdí Bernard.
"Česká republika nemá zákon, který by nařizoval opakované hodnocení dětí z praktických škol," říká. Jakmile se navíc děti jednou do praktické školy dostanou, v naprosté většině tam i dokončí základní vzdělání.
Zástupci pedagogicko-psychologických poraden se ale brání, že romské děti jsou převáděny do praktických škol na žádost svých rodičů. Ti ale často pouze navazují na vlastní zkušenost a nemají kvalitní informace o tom, co to pro jejich děti bude znamenat.
Nejsou data
Nedostatečné vzdělání v romské komunitě nadále kumuluje problémy s uplatněním na trhu práce. Podle výzkumu Světové banky se navíc všeobecná vzdělanost mezi Romy do roku 1989 konstantně snižuje.
Za naprostý nedostatek pak zmíněné organizace považují neexistenci jakékoliv statistiky. Sbírat data o národnosti, jazyku, kterým dítě mluví doma, typu školy a ročníku, která navštěvuje, začalo ministerstvo školství až nyní. Dosud se pracovalo jen s odhady.
