Kauza kůrovec: Na Šumavě se smrky kácet nebudou

Pavel Baroch
11. 7. 2008 17:13
Senátorům to vzkázal Bursíkův náměstek
Tady se vůli státu prosadit nedaří
Tady se vůli státu prosadit nedaří | Foto: Ludvík Hradilek

Vimperk - Týden poté, co skupina převážně lidoveckých senátorů vyzvala premiéra Topolánka, aby se na Šumavě skončilo s kůrovcovým experimentem, odpověděl jim na dálku Bursíkův náměstek František Pelc: V nejcennějších oblastech Šumavského národního parku se smrky zasažené kůrovcem kácet nebudou.

Současné vedení ministerstva životního prostředí totiž zastává názor, že člověk nesmí v nejhodnotnějších částech parku zasahovat do přirozených přírodních procesů. A jejich součástí je i kůrovec.

"Péče o přírodní smrkové lesy v tomto rozsáhlém území musí být vedena s vědomím poslání národního parku. Nezasahováním do jejich přirozeného vývoje můžeme garantovat dodržování důvodu, proč byl vůbec na Šumavě národní park vyhlášen, tedy ochranu přírodních procesů," řekl náměstek Pelc, který v pátek Šumavu navštívil.

Petr Pithart
Petr Pithart | Foto: Ludvík Hradílek

Nechceme uschlou Šumavu

Skupina senátorů - mezi nimi i Petr Pithart či Jiří Čunek - vyzvala předsedu vlády Mirka Topolánka, aby se problémem s kůrovcem zabýval celý kabinet. Požadují, aby se kůrovcové stromy raději pokácely, než se Šumava promění v uschlou zónu.

"Bezprostředním impulsem k apelu na předsedu vlády bylo nedávné vyjádření ředitele Národního parku Šumava Františka Krejčího, který oznámil, že správa parku nechá uschnout nejcennější šumavské lesy v okolí pramenů Vltavy," napsal k výzvě mluvčí lidovců Martin Horálek.

Chceme na Šumavě zdravý les, říká náměstek

Bursíkův náměstek František Pelc tvrdí, že ve sporu o kůrovce nejde o to, zda má být Šumava zelená nebo šedá.

Uschlý les na Šumavě po útoku kůrovce
Uschlý les na Šumavě po útoku kůrovce | Foto: Ludvík Hradilek

"Ale zda má mít alespoň v budoucnu zdravý a stabilní les, anebo ho zásahy otevřeme větru a ve finále bude Šumava úplně bezlesá a národní park můžeme zrušit. To by byla rána turistickému ruchu pro celý region," tvrdí Pelc, který si s ředitelem parku Krejčím prošel především lesy v oblasti Modravy.

Podle Pelce dělá park proti šíření lýkožrouta smrkového maximum. Například kácí napadené stromy mimo bezzásahová území.

"Viděl jsem i průběžné výsledky opakovaného monitoringu přirozené obnovy lesa ve zdejším nejstarším bezzásahovém území. Nástup nového lesa je zde opravdu razantní a naprosto evidentní," uzavírá František Pelc.

 

Právě se děje

Další zprávy