Praha - Pražský magistrát se postavil proti dalším dvěma shromážděním pravicových radikálů. Tentokrát je pořadatelé chtěli uskutečnit 1. května.
Neonacisté chtěli pochodovat žižkovskými ulicemi, ale město si vyžádalo právní rozbor a stanovisko policie a na jejich základě obě akce zakázalo.
"Účel obou nahlášených shromáždění směřuje k výzvě omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti," uvádí magistrát v tiskovém prohlášení.
Policie upozornila na skutečnost, že oznamovatelem obou shromáždění je Martin Matička - osoba spojovaná s pořádáním neonacistických koncertů a dalších akcí uváděných v souvislosti s pravicovými extremisty.
Nepříznivý znalecký posudek
Praha také výrazně přihlédla ke stanovisku soudního znalce a politologa Miroslava Mareše, který se dlouhodobě zabývá problematikou extremismu.
Mareš se domnívá, že název akce Demonstrace národní síly může naznačovat spojení pochodu s propagací nedemokratické ideologie.
"Znalec uvedl, že pokud je osoba oznamovatele napojena na neonacistické prostředí, posiluje to vazbu na nedemokratické a intolerantní pojetí nacionalismu obsahujícího nenávist a zášť vůči některým jiným národům," zdůvodňuje své rozhodnutí magistrát.
Počet účastníků? Pětkrát více než v Plzni
Prahou měla v první květnový den pochodovat zhruba tisícovka radikálů. Pokud by se přání pořadatelů naplnila, šlo by nejméně o pětkrát početnější dav než ten, který prošel 1. března Plzní.
Tehdy na trase pochodu zhruba 150 extremistům asistovala zhruba tisícovka policistů, která zabránila střetům mezi neonacisty a jejich odpůrci.
Přestože k otevřeným konfliktům nedošlo, podala Federace židovských obcí v České republice žalobu na policii. Ta podle nich včas nezasáhla proti hajlujícím skupinám.
Pravicoví radikálové se v Plzni sešli oficiálně kvůli údajnému porušování svobody slova v České republice. Ve svých projevech napadali současný společenský a politický systém, nespokojenost vyjadřovali i se členy vlády.
Po skončení pochodu na plzeňském náměstí Republiky odvezla policie účastníky demonstrace dvěma autobusy na nádraží.
Spor o shromažďovací zákon
Setkání předcházel spor o pořádání akce. Shromáždění původně nahlášené na 19. ledna nejprve zakázal plzeňský primátor Pavel Rödl. Pořadatel Václav Bureš ale jeho rozhodnutí napadl u Krajského soudu v Plzni. A uspěl - pochod směl oficiálně uspořádat.
Zákazy akcí pravicových radikálů ale vyvolávají diskuse o podobě shromažďovacího zákona. Extremistům se jeví jako velmi přísný, odpůrci mají jiný názor.
"Budeme se snažit poukázat na to, že shromažďovací zákon je špatný - ale ne tak, jak říkají neonacisté. Podle nás je příliš volný, umožňuje například přerušit akci až v jejím průběhu," uvedl už dříve pro Aktuálně.cz místopředseda plzeňské židovské obce Jiří Löwy.
ČTĚTE SOUVISLOSTI:
