Praha - Ministr dopravy Řebíček neprověřil, které dopravní stavby jsou potřeba. Dál chce stavět podle plánu minulých vlád.
Vyplývá to z Harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury, který rozeslal k připomínkám na ostatní ministerstva a který má Aktuálně.cz k dispozici.
Řebíček tak zatím nesplnil závazek z programového prohlášení vlády, podle kterého měl kromě harmonogramu ještě "určit priority jednotlivých staveb podle jejich dopravního a ekonomického přínosu a vlivu na životní prostředí."
Potvrzuje se také Řebíčkova orientace na individuální dopravu. Podle harmonogramu chce naprostou většinu státních dotací využít na stavbu silnic. Investicím do železnic se může vyhnout, protože bude mít k dispozici evropské dotace. Ty chce Brusel využít přinejmenším z poloviny na železnice.
ČSSD plánovala, ODS postaví
Pokud by současná vláda hodnotila ekonomický a dopravní význam staveb, musela by některé dopravní projekty zrušit a zásadně změnit plán investic. Ukazuje to studie dopravních odborníků publikovaná v minulých dnech Aktuálně.cz.
Dokázala například, že není potřeba dálnice z Ostravy na polské hranice, anebo rychlostní silnice ze Slaného do Chomutova. Přesto stát hodlá do první stavby investovat deset a do druhé osm miliard korun.
ČTĚTE VÍCE:
Stejná částka by stačila na stavbu rychlostní silnice R35 z Hradce Králové do Mohelnice, která by odlehčila přetížené dálnici D1 v úseku z Prahy do Brna.
Jde přitom o jedinou dopravní stavbu, kterou oficiální volební program ODS výslovně občanům slíbil: "Do roku 2010 druhé spojení mezi Čechami a Moravou, tedy postavení rychlostní silnice R35 mezi Hradcem Králové a Mohelnicí." Do ní však podle Řebíčka stát dá v příštích třech letech jen tři miliony na výkupy pozemků.
Podle zastaralých plánů z dob Grossovy a Paroubkovy vlády se bude pokračovat i na železnicích. Téměř deset miliard bude stát investovat do koridoru z Plzně do Chebu a na německou hranici. Pokud by za poloviční částku modernizoval trať Plzeň-Domažlice-německá hranice, rychlostní železniční spojení z Prahy do mezinárodního dopravního uzlu v Mnichově by se zkrátilo o sto kilometrů.
ČTĚTE VÍCE:
Rozpočet jen pro dálnice
Stát hodlá utratit v příštích třech letech za dopravní stavby 135 miliard, k dispozici bude mít rovněž šedesát miliard dotací od Evropské unie. Ministerstvo dopravy si navíc chce další desítky miliard půjčit od Evropské investiční banky.
ČTĚTE VÍCE:
Řebíček chce prakticky všechny peníze ze státního rozpočtu utratit za silnice. Na železnice půjde polovina dopravních dotací z Bruselu, protože Evropská unie dává železniční dopravě vyšší prioritu.
Národní vlády musejí bruselské projekty spolufinancovat, proto třetinu částky dodá i český stát. Chce však k tomu zpravidla využít půjčky od Evropské investiční banky. Přímo z rozpočtu půjdou do železničních investic částky v řádu desítek milionů. To platí se třemi výjimkami již rozestavěných tratí (Praha hl.n.-Praha Libeň, Praha-Strančice, nákladové nádraží Brno).
Některé miliardové stavby dálnic (Hranice-Ostrava-polská hranice, Hradec Králové-Trutnov) i regionální stavby silnic první třídy v řádu stovek milionů, bude stát dotovat čistě ze státního rozpočtu.
Poslední kolo v Bruselu
Více než dvousetmiliardová částka bude tímto způsobem rozdělena, pokud bude vláda tolerovat, že ministr dopravy přehlíží programové prohlášení do té míry, že se ani nepokusil určit nejvíc užitečné stavby.
Zachoval se tedy stejně jako jeho předchůdce Milan Šimonovský, který rovněž předložil svůj Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury bez seznamu nejvíc užitečných staveb. Paroubkova vláda proto několik měsíců před volbami jeho materiál vrátila k dopracování.
Dnes trvá ministr životního prostředí Martin Bursík na tom, aby se vláda zachovala razantněji a ministra dopravy skutečně donutila seznam předložit.
Studii o tom, jak Bruselem dotované stavby prospějí dopravnímu spojení Evropy i českých regionů, bude požadovat i Evropská komise. S ní musí Řebíček do konce roku dojednat operační program Doprava, který umožní dotace čerpat.
