Brno - Americký protiraketový radar, který by mohl stát na českém území, zamezí letecké dopravě v okruhu až 13 kilometrů. Nejméně v této vzdálenosti od radaru se budou moci pohybovat vojenská letadla s výbušninami na palubě.
"Pro civilní letadla by bylo bezletové pásmo osm kilometrů, pro vojenské vrtulníky čtyři kilometry," řekl dnes na brněnském veletrhu Idet specialista na radary z ministerstva obrany Luboš Marek.
Podobné bezletové pásmo chrání v Česku například jadernou elektrárnu Temelín.
Infobox
- Fakta: Vše kolem amerického radaru
Diskuse kolem vzniku protiraketové základny zaměstnávají české politiky i veřejnost déle než rok. Jaká jsou fakta? Co lze očekávat? Pročtěte si SPECIÁL
Radar, který má být součástí americké protiraketové obrany, má chránit USA i spojence před vypálenými nepřátelskými střelami dlouhého doletu, především před případným útokem Íránu. Američané by ho rádi umístili do vojenského prostoru Brdy, do jeho výstavby chtějí investovat 5,5 miliardy korun.
Další část systému má být umístěna v Polsku. K radaru se však zatím staví negativně Rusko, obává se, že je radar namířen proti němu. Česká i americká strana s Ruskem intenzivně vyjednávají a ujišťují ho, že radar v ČR a rakety v Polsku nebudou narušovat její zájmy.
"Pokud tento systému bude, je potřeba ho řešit společně," řekl dnes v Brně o spolupráci s Ruskem náměstek ministryně obrany Martin Barták.
Připomněl také, že má být americký systém zapojen do obrany NATO. Právě tuto podmínku si klade opoziční ČSSD. Zároveň se celonárodní referendum. Ani koalice není zcela jednotná, i když premiér Mirek Topolánek (ODS) americký návrh vítá. Komunisté radar zcela odmítají a ani veřejnost mu není příliš nakloněna.
