Praha - Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa předpokládá, že se program Zelená úsporám 2 spustí v polovině příštího roku.
Důležitý krok k tomu teď udělala vláda, když schválila zákon, který upravuje obchodování s emisními povolenkami. Část výnosu z jejich prodeje přitom zamíří do programu, který naváže na úspěšnou Zelenou úsporám.
"V současné době připravujeme podmínky programu, který naváže na Zelenou úsporám. Naší ambicí je, aby dotace šly primárně na rekonstrukci veřejných budov, jako jsou školky, školy nebo sociální a kulturní zařízení. Druhou skupinou podporovaných projektů bude rekonstrukce soukromých domů zaměřená opět na snižování energetické náročnosti," řekl ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.
Iniciativa Šance pro budovy ovšem návrh zákona kritizuje. Tvrdí, že přímo na zateplování půjde jen menší část předpokládaného výnosu. Největší část - polovina - bude příjmem státního rozpočtu.
První rok 100 % na ekologii
Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že kompromisní návrh mezi jeho resortem a ministerstvem průmyslu stanovuje poměr, v jakém budou peníze do oblasti životního prostředí směřovat.
"V prvním roce - 2013 - získá program pro konečné spotřebitele, veřejné budovy a domácnosti z poloviny celkových peněz z prodeje povolenek, která je přímo určená na oblast životního prostředí, celých 100 procent," uvedl mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.
"V následujících letech to pak bude 64 procent na konečné spotřebitele, veřejné budovy a domácnosti, 36 procent částky připadne na projekty úspor energie zaměřené na rozvodné systémy tepla i na vlastní úspory v průmyslu," dodal.
Podle Vitíka zatím není možné stanovit, kolik peněz z prodeje povolenek stát získá. Důvodem je kolísající cena povolenek na trhu. I tak ministerstvo očekává, že získá na Zelenou úsporám 2 více peněz, než s čím disponovala původní Zelená úsporám, která rozdělila něco přes 20 miliard.
Ve hře je asi 80 miliard
Podle sdružení Šance pro budovy ovšem mohl Chalupa získat na zateplování víc peněz. Odhaduje, že ve hře je okolo 80 miliard, přičemž Státní fond životního prostředí získá jen necelých 30 miliard korun.
Budovy v Česku by přitom bez potíží "spotřebovaly" na zateplení asi 100 miliard do roku 2020.
"Nepovažuji za šťastné rozhodnutí vlády utopit polovinu výnosů z emisních povolenek ve státním rozpočtu a velkou část dát teplárnám, které již dostaly na rekonstrukce svých zastaralých a neefektivních zdrojů a rozvodů desítky miliard z derogovaných povolenek," řekl Petr Holub, koordinátor iniciativy Šance pro budovy.
"Nicméně pokud bude alespoň třetina výnosů přiznaná resortu životního prostředí vložena do podpory úsporných budov a renovací, lze stále ještě předpokládanou absorpční kapacitu programu, která činí 10 až 12 miliard ročně, doplnit z Evropských fondů. Takto nastavený program pak může zaměstnat 20 až 30 tisíc lidí rovnoměrně napříč celou republikou," dodal Holub.
Lidé nesmí na dálkové teplo doplácet
Martin Hájek z Teplárenského sdružení schválený plán obhajuje a proti tvrzení Petra Holuba z iniciativy Šance pro budovy odmítá.
"Vzhledem k tomu, že se náklady na povolenky promítnou do ceny tepla a zaplatí je lidé připojení na dálkové vytápění, považujeme za správné, aby se těmto lidem jejich peníze vracely v podobě renovace tepelných sítí a příznivějších cen tepla. V tomto smyslu považujeme rozhodnutí vlády za rozumný kompromis," řekl Aktuálně.cz Hájek.
Ekonom a člen NERV Miroslav Zámečník ve své studii uvedl, že každý milion vložený do energeticky úsporných opatření bude mít kladný dopad na HDP ve výši 2,13 až 3,59 milionu korun.
