Přestože zástupci krajů návrh ministryně školství Petry Buzkové často odmítají, stínový ministr Walter Bartoš z ODS s myšlenkou vzdělávání pro co nejširší vrstvu obyvatel souhlasí. Ukázalo se ale, že ani ČSSD, ani ODS v tom nemá jasno.
"Chceme, aby všichni, kteří chtějí studovat na gymnáziu, mohli," říká Bartoš. "Pokud tedy kraje mají více uchazečů na gymnázia, než je jejich kapacita, musí to řešit." Podle Bartoše je toto oficiální názor ODS. Realita v krajích vedených zástupci stejné strany je ale jiná.
V Libereckém i Jihočeském kraji považují razantní zvýšení počtu gymnázií za nemožné. Argumentují, že je nutné podporovat profese, které si žádají místní velké firmy. Překvapivě i v Liberci, kde jako jedni z prvních plánují zrušení přijímacích zkoušek na střední školy.
Kdo bude dělat obyčejnou práci
"Nemůžou mít všichni maturitu. Musí tu být část populace, která bude dělat obyčejné práce," prohlásil liberecký radní pro školství Petr Doležal z ODS. "Hospodářská komora nyní potřebuje hlavně zedníky."
Zatímco Buzková apeluje na zvýšení počtu gymnázií, v Liberci motivují děti, aby šly do učení. "Jednáme se slévárenskou firmou a vymýšlíme, jak oslovit rodiče, aby děti dávali na strojírenské obory," říká radní Doležal. "Chceme je k tomu motivovat už od mateřských škol. Rádi bychom, aby tam děti dostávaly stavebnice jako byl Merkur a získaly vztah k řemeslu."
Světový trend je ale zcela opačný. Poslední mezinárodní průzkum ukázal, že mezi českými učni je velká skupina, která vykazuje znalosti a schopnosti srovnatelné s polovinou žáků gymnázií. Přesto děti z učilišť nepokračují dál ve vzdělávání, i když by na to měly.
Ani doma, ani ve škole je totiž k tomu nikdo nemotivuje. Naopak stát mnohdy dělá, co může, aby je od další cesty ke vzdělání odradil.
- Jeden příklad z Kolína - čtěte ZDE.
S postupem v Liberci nesouhlasí ani Doležalův stranický kolega Walter Bartoš. "Pokud o nějaké obory není zájem, neměli bychom děti nutit k tomu, aby na ně chodili," říká. "Stát by měl dát šanci všem dostat všeobecné vzdělání. Následné odborné vzdělání by si už firmy mohly financovat sami." Takový trend funguje i v sousedním Německu.
V Německu platí firmy
Před rokem a půl se dokonce spolková vláda dohodla se zástupci zaměstnavatelů, profesních svazů a komor, že německé podniky vytvoří pro učně každý rok nejméně 30 tisíc nových míst. Takzvaný Pakt pro vzdělávání měl původně vypršet už letos, kabinet kancléřky Angely Merkelové se ho však rozhodl prodloužit o další tři roky.
Zatímco Bartoš po tomto modelu volá, české firmy ani krajští politici o něj zájem nejeví.
"To je nesmysl, aby se firma starala o technické obory," tvrdí radní Doležal. O tom, že by si své zaměstnance sami vzdělávali v řemeslu neuvažuje ani tamní největší stavební firma Syner. "Vím, že je to na Západě běžné, ale my to neplánujeme," říká Ondřej Paclt, tiskový mluvčí firmy.
Podobně jako v Libereckém kraji se k tomu staví i ve Středočeském. "Musíme přizpůsobit nabídku poptávce," říká náměstkyně pro školství Dagmar Nohýnková z ODS. "Nemůžeme opomíjet zaměstnavatele. Když přišla do Kolína automobilka TPCA, poskytli jsme finanční podporu strojírenským oborům."
Experti na vzdělávaní však nesouhlasí. "Stát by měl podporovat všeobecný rozhled svých občanů a takové vzdělání by měl platit. Je potřeba protáhnout všeobecné vzdělávání co nejdéle a pro co největší skupinu lidí," říká například Ondřej Hausenblas z Pedagogické fakulty UK.
"Pokud firmy potřebují dělníky, měly by jejich vyučení zaplatit oni a ne stát a daňoví poplatníci, jejichž děti většinou netouží po tom stát se obyčejným dělníkem," dodává.
Jihočeský hejtman Jan Zahradník z ODS tuto možnost připouští. "To je dobrý nápad, ale firmy jsou zvyklé, že jim dělníky vyučí stát a už automaticky to od státu čekají," říká hejtman.
