Topolánek bude škrtat dávky drasticky

Petr Holub
23. 1. 2007 0:00
Praha - Stomiliardový schodek rozpočtu, na který si Češi už zvykli, chce Topolánkova vláda odstranit několika úpravami sociálních dávek a daní.

Odbory se zlobí, že všechno zaplatí chudí lidé.

Když experti Českomoravské konfederace odborových svazů zjišťovali, jestli vládní program příliš nezasáhne nižší příjmové skupiny, seznam podezřelých položek rychle rostl. Na čelné místo se přitom nezařadily mediálně známé kroky, jako zrušení pastelkovného či pohřebného, případně pověstné poplatky u lékaře.

Tam půjde jen o malé částky, desítky miliard však může státu přinést zrušení nemocenské, zavedení ekologických daní a vyšší DPH za potraviny. Tyto kroky Topolánkův program nevylučuje, pokud je přímo neslíbil.

"Je zcela evidentní, že se tíha zdanění přenese od vysokopříjmových skupin a skupin disponujících rozsáhlým majetkem na skupiny středně a nízkopříjmové," potvrzuje studie, kterou vypracoval odborářský tým pod vedením Martina Fassmana.

Morálka v přebujelém systému

Odborářská studie potvrzuje výrok ministra financí Miroslava Kalouska, podle kterého je možné na sociálních dávkách ušetřit až 35 miliard. "Snižování rozpočtového schodku má mimochodem morální rovinu. Ta ospravedlňuje škrty, a upozorňuji, že budou drastické," komentoval své plány v týdeníku Ekonom.

Důchodci si za vlády pravice příliš nepolepší.
Důchodci si za vlády pravice příliš nepolepší. | Foto: Ludvík Hradilek

Recept, jak ušetřit na nemocenské, vláda zveřejnila i v detailech. První tři dny se nemocným nebude platit vůbec, sníží se základ pro výpočet nemocenské a také její sazba ze současných 69 procent.

Česko se tím nedostane mezi málo sociální státy, spíše tím odstraní nepřirozený stav. Občané s průměrnou mzdou dostávají dávku na úrovni tří čtvrtin svého čistého platu. Naopak bohatší nemocenskou nevyužívají. Například zaměstnanec s platem 40 tisíc dostane při nemoci náhradu pouze ve výši 45 procent.

Vláda tedy počítá, že nemocenskou přestanou využívat lidé s nižším platem, pro které zůstat doma dnes fakticky neznamená žádný finanční výpadek.

Dnes Češi stonají šest procent své pracovní doby, pokud se po škrtech sníží prostoje na pět procent, klesne nemocnost pouze na předlistopadovou úroveň. Současné výdaje v řádu třiceti miliard by se pak snížily o třetinu.

Dokonce patnáct miliard je možné získat ořezáním příspěvku pro rodiče, které vychovávají děti do čtyř let. Minulá sněmovna zvýšila státní dotaci z patnácti miliard ročně na dvojnásobek. Trojkoalice navrhuje, aby se mateřská zkrátila na tři roky a dotace se navíc v příštích letech nezvyšovala, jak dnes počítá zákon.

Přesto by státní pokladnu stál příspěvek o osm miliard víc, než loni.

Důchodová brzda 

Kalousek při svém výroku o 35 miliardách nepočítal se zásahem do důchodů. Odboráři však ve vládním programu upozorňují na podezřelou formulaci: "U důchodů vláda zachová indexaci s cílem nepřipustit pokles reálné hodnoty penzí."

To podle odborů znamená, že se důchody budou ročně zvyšovat jen o inflaci, a že se tedy tempo proti posledním třem úpravám sníží o polovinu. Vláda by tak ušetřila dalších 30 miliard.

Sociální dávky včetně nemocenské využívají především lidé s nižšími příjmy. Rovnostářskou roli hrají také důchody, které příjmy většiny penzistů drží kolem osmi tisíc korun měsíčně. To se opět vyplácí nejvíc těm chudším.

Pokud se vládě podaří zavést ekologické daně, zasáhne to všechny občany stejně a opět se tím poruší pravidlo, že bohatí mají platit víc. Stejný efekt může mít zvýšení dolní sazby DPH, kterou vládní program nevylučuje. Tím by se například o pět procent zvýšily ceny potravin, tepla anebo veřejné dopravy, kde se útrata chudých a bohatých příliš neliší.

Není obtížné si představit rodinu důchodců, které se zvýší vinou dražšího jídla a tepla výdaje o deset procent, důchody však vyrostou za tři roky nejvýš o stejnou částku.

Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas toho bude mít na rozdávání zřejmě méně.
Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas toho bude mít na rozdávání zřejmě méně. | Foto: Ludvík Hradilek

"Propočítat, jak vláda ovlivní rodinné rozpočty, ale zatím nemůžeme. Chybí nám například údaje o tom, jak se změní daně z příjmu," slibuje napříště přesnější výpočty pro všechny typy domácností Martin Fassman.

Kdo, když ne chudí

Úvahy odborářů jsou správným směrem podle analytika Československé obchodní banky Tomáše Sedláčka: "Daňová reforma může nakonec přinést výhody všem, v kratším horizontu ji ale někdo zaplatit musí. Z vládního programu je jisté, že bohatší lidé to nebudou."

Experti vlády reagují na námitky odborů, že Topolánkův kabinet chce zachránit rozpočet na úkor nejchudších, stejně rezolutně: "Kdo jiný než chudí by to měl zaplatit," řekl na dotaz Aktuálně.cz jeden z úředníků ministerstva práce a sociálních věcí, který nechtěl být v souvislosti s tak ožehavou otázkou jmenován.

V nadsázce tak upozornil, že český daňový systém patří k těm, které na světě nejvíc přesunují peníze od bohatých k chudým. I když bohatí platí několikrát vyšší daně, nemají prakticky šanci, aby dosáhli na sociální dávky.

Kdo žije v desetině nejbohatších domácností, zaplatil podle předloňských dat ČSÚ 54 tisíc korun na daních a pojistném. To je čtyřikrát víc než člen průměrné domácnosti a pětkrát víc než ten, kdo žije v některé z desetiny nejchudších domácností.

Nejbohatší si také vydělali zhruba čtyřikrát víc než průměr a pětkrát víc než nejchudší. Po přerozdělení však mohli utrácet jen dvaapůlkrát víc než lidé s průměrným příjmem a čtyřikrát víc než úplně chudí.

 

Právě se děje

Další zprávy