Díky změnám zákonů tak bude možné konečně radikálněji řešit problémy domácího násilí. To je v Česku trestným činem od června 2004.
Dosud mohla oběť maximálně zavolat policii nebo utéci z bytu. Zákony policistům dovolovaly jen zadržet násilníka na čtyřiadvacet hodin, a to jen pokud měli podezření na trestný čin.
Nově může policista, kterého oběť domácího násilí zavolá, vykázat násilníka z bytu či domu. Nebude tedy muset odcházet týraný člověk, ale agresor. Rodičům, kteří týrají děti, hrozí nově až 50 tisícová pokuta.
Odhaleného násilí přibývá
Odhalených domácích násilníků v zemi stále přibývá. Tvrdí to neziskové organizace, ale i politici, kteří se problémem zabývají.
Podle letošního výzkumu agentury STEM se v Česku s domácím násilím setkalo 23 procent lidí, a to v roli oběti, násilníka či svědka. Třináct procent Češek a Čechů je pak zažilo na vlastní kůži. Každý stý člověk přiznal, že se choval násilně.
"Dosud se tento problém u nás radikálně neřešil. Kdyby tento zákon platil už dřív, nestaly by se mnohé tragédie," míní senátorka Jitka Seitlová (Přerov, nez.)
Známý je pět let starý případ z Přerova-Předmostí, kde Svatopluk Růžička opakovaně týral ženu a v bytě několikrát zasahovala i policie. Neexistoval však žádný způsob, jak agresora od rodiny izolovat. Muž nakonec v opilosti ubodal a ukopal ženu a jedno ze tří dětí..
Infobox
Kdy policie vykáže násilníka?
- Policie vykáže násilníka v případech opakovaných konfliktů, ne pokud půjde o pouhou "italskou" hádku
- Vykázání dostane násilník písemně. Odevzdá policii klíče a dostane informace o možnosti náhradního ubytování.
- Vykázání nesmí přihlížet děti. Policie bude kontrolovat, zda se násilník během přikázané doby nevrací domů.
Jak pomohou centra?
- Intervenční centra by měla pomáhat oběma manželům v době, kdy bude násilník vykázán z bytu.
- Budou koordinovat činnost mezi obcí, policií, charitativními organizacemi či orgány sociálně-právní ochrany dětí.
- Poskytnou postiženým rodinám psychologickou a právní pomoc.
- V místech, kde azylová lůžka nemohou zajistit jiné organizace, dočasně poskytnou i stravování a ubytování.
- Každé centrum by zaměstnávalo pět až osm lidí. Roční náklady na zřízení a provoz všech 14 center odhadují autoři návrhu na 42 milionů korun, většinu zaplatí stát.
Vražda nebyla žádnou náhodou nebo neočekávaným činem. Než čtyřicetiletá žena zemřela s třiceti bodnými ranami v těle a zlomenými žebry hned vedle své devatenáctileté dcery, žádala o pomoc proti agresivnímu muži několikrát. O opakovaných hádkách, vyhrožování, bití a teroru věděli sousedé, radnice i policie.
Tyran až na rok mimo byt
Policie sice muže obvinila z nebezpečného vyhrožování, když své ženě hrozil nožem a zranil syna, ale proti opilému agresivnímu muži více nezasáhla. Předpisy dodržela. Inspekce ministra vnitra, okresní i krajské státní zastupitelství tehdy uvedly: "Za současného stavu zákonů platí, že pokud se nic nestane, je policie v podstatě bezmocná."
Od ledna musí opustit zázemí rodiny agresor. Policie může násilníky vykázat na 48 hodin až na deset dnů.
Soud může dokonce rozhodnout o tom, že se násilník nesmí vrátit do bytu, kde týral, i déle - v nejhorších případech třeba i celý rok. To ale už na žádost týrané osoby.
Rodinné právo zaostává
Ochranu dětí před domácím násilím zpřísňuje další zákon. Pokud rodiče použijí nepřiměřené a opakovaně násilí vůči dítěti, mohou to sociální pracovníci vyhodnotit jako přestupek s pokutou až 50 tisíc korun.
Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za týrání dětí i jejich přítomnost u domácího násilí. Podle dostupných údajů až 85 procent dětí z rodin, kde se útoky objevují, jich bylo svědkem či je zažilo na vlastní kůži.
Stále ale chybí jeden komplexní zákon, který by se domácímu násilí věnoval.
Podle Spoustové z organizace ProFem, která se domácím násilím zabývá, tak například chybí řešení pro následné problémy.
"Může se proto stát, že byt rodiny, ve které žije násilník, může po rozvodu získat právě on na úkor toho druhého a dětí. Soudci nemají při rozhodování tento argument v ruce," řekla Aktuálně.cz Spoustová.
I to je případ rodiny z Přerova-Předmostí. Otec-vrah má stále v bytě, kde zabil svoji ženu a dceru, trvalé bydliště. Další z dcer, která přežila, v něm žije se svým manželem, dítětem a babičkou. A bojí se, že se jednoho dne otec z vězení vrátí a jednoduše zazvoní.
Už nyní píše zbylé rodině z vězení výhružné dopisy. Magistrát přesto její žádosti, aby zrušil otcovo trvalé bydliště v bytě, opakovaně nevyhověl.
Centra s otázkou
Protože řešení problémů domácího násilí zákonodárci vtěsnali ne do jediného speciálního, ale do více zákonů, má i další následky.
V novém roce měla začít fungovat také intervenční centra, která se měla případy zabývat a řešit problémy týraných a sledovat další vývoj v rodinách. "Měla by nabídnout terapii, řešení a být tím, kdo vyhodnotí pro rozhodování soudu případnou další hrozbu," řekla Ivana Spoustová z organizace ProFem.
Zřízení speciálních center ale může mít oproti vyhoštění domácích tyranů zpoždění a nebo vůbec nevzniknou. Zákon, kde se kraji zřízená centra objevují, Senát odmítl a na stůl jej dostanou poslanci až na konci ledna. Zatímco vyhoštění zákonodárci schválili už v polovině roku.
Centra pro pomoc obětem domácího násilí by měla stát 125 milionů korun, dalších 85 milionů korun bude stát roční provoz s dvě stovkami zaměstnanců. V každém kraji by mělo vzniknout jedno centrum. Senátoři si ale myslí, že by se problémů kolem domácího násilí měla ujmout už stávající sociální zařízení, poslanci mohou senátní "ne" přehlasovat.
