Chudí na Slovensku se dostávají k moci

Eliška Bártová, Ludvík Hradilek
16. 9. 2006 0:00
Poprad - Lidé z nejchudších vrstev na Slovensku se stávají majoritou a v některých vesnicích začínají vládnout. Letošní volby vynesou do čela obcí další Romy.
Tibor Dunka se chystá do voleb
Tibor Dunka se chystá do voleb | Foto: Ludvík Hradilek

Jednou z takových vsí jsou Stráně pod Tatrami. Kilometr za obcí je osada chudých. Nemají vzdělání, práci, a někdy ani nemají co jíst.

"Ročně se v osadě narodí na čtyřicet dětí, u nás jen jedno," říká stránský starosta Peter Pitoňak. "Dělám starostu už dvacet šest let, letos je to ale poslední rok. Nikdo z vesnice nemá šanci být zvolen. Už toto období jsem byl jediný bílý v zastupitelstvu."

Zmíní se i o lidech z blízké osady. "Vycházíme s nimi sice dobře, ale někdy to je složité," říká na adresu tamních obyvatel.

Za dva měsíce jeden z nich bude vládnout celé obci.

Letošních voleb se bojím

Spolupráce s romským zastupitelstvem nebývá vždy jednoduchá.

"Přišla nabídka na dotaci výstavby sprch a záchodů v osadě, sepsal jsem projekt a nechal odsouhlasit," popisuje starosta. "Na příštím zasedání ale řekli, že si to rozmysleli a že dotaci nechtějí, tak jsem žádost stáhl. Na dalším zasedání se pak usnesli, že ji chtějí. To už bylo pozdě."

Starosta na takové zážitky vzpomíná s rezignovaným úsměvem. "Ti lidé žijí v hrozných podmínkách, není divu, že na vedení obce nejsou připraveni," říká. "Snažil jsem se jim pomoci s bydlením, i v ostatních oblastech. Víc už udělat nemůžu."

Tahle holka má hlad. Na Slovensku žijí lidé, kteří by potřebovali základní humanitární pomoc.
Tahle holka má hlad. Na Slovensku žijí lidé, kteří by potřebovali základní humanitární pomoc. | Foto: Ludvík Hradilek

"Trochu se proto letošních voleb bojím," říká. "O rozvoji obce bude rozhodovat člověk, který má pět tříd základní školy."

Už tomu rozumím

Gustav Bačo v ušmudlaném tričku třídí před svou chatrčí brambory. Na první pohled se od svých sousedů nijak neliší, má kupu dětí a nízké vzdělání. Jakmile ale začne mluvit o svých plánech, v očích se mu zapálí jiskra a rychle se kolem něj srocují lidé.

"V obci žije dvě stě gadžů, mají 30 lamp veřejného osvětlení. Nás je 1 250 a máme jich jenom osm. Proč oni mají silnice a my jen cesty?" ptá se důrazně pan Bačo, horký kandidát na starostu. "Rok jsem byl zastupitelem, tak se toho nebojím, už tomu rozumím."

Infobox
Autor fotografie: Ludvík Hradilek

Infobox

ČESKO v. SLOVENSKO

  • V minulých komunálních volbách na Slovensku do městských a obecních zastupitelstev kandidovalo 777 Romů. Posty získalo 157 z nich. Devatenáct se stalo starostou.
  • Na Slovensku letos Národní demokratický institut pro mezinárodní záležitosti (NDI) uskutečnil program na zvýšení politické participace Romů. Do kurzu se mohli přihlásit lidé od 20 do 49 let. Prošlo jimi na šedesát lidí. Přesný počet kandidátů do komunálních voleb bude znám za měsíc.
  • V Česku nikdo takové údaje nesleduje. Podle odhadů není v zastupitelstvech měst víc než deset Romů. Starosta ani jeden. Letos ale Romská sociální strana vyzvala Romy ke kandidatuře i k účasti při volbách.
  • V minulosti slavila politický úspěch Romská občanská iniciativa, která vznikla v roce 1990. Do tehdejší České národní rady bylo zvoleno šest romských poslanců, do federálního shromáždění čtyři. V dalších volbách se romští politici výrazněji neprosadili. V současné sněmovně a Senátu nezasedá jediný Rom.

"Chci, aby všichni v osadě měli přípojku na plyn a kanalizaci," prozrazuje své plány. "Taky bych chtěl, aby si lidé mohli sami vybrat z katalogu baráčky, které chtějí a ne se stěhovat do bytovek, ve kterých nejsou spokojeni. Z EU bychom to zaplatili a nejen pro naši osadu, ale i pro ostatní v okolí."

Že chce být starostou tady všichni vědí. Při posledních volbách přišlo k urnám 90 procent obyvatel osady. Právě Gustav Bačo se tak s největší pravděpodobností stane za dva měsíce hlavou celé obce.

Umím si to představit

S nástupem nového starosty lidé z vesnice už počítají.

"Znám odtamtud pár lidí, kteří jsou inteligentní," říká Lubomír Madeja, který se do vesnice nedávno přestěhoval. "V osadě jsou lidé, které si jako starosty umím představit. Například pan Bačo ten má správný úsudek."

Přesto zůstávají střípky obav. "Pokud bude Rom starostou, možná budou chtít žít ve vesnici. To by byl asi problém," říká. "Současný starosta držel tyhle dva světy oddělené. Pokud si budou zlepšovat život v osadě, tak to nevadí."

Nálepkovo: vyplatí se pomoci

Své první politické kroky letos udělají i dva Romové z osady u obce Nálepkovo. Nápad vzít je na kandidátku měl tamní starosta Dušan Daniel. Je to čistě pragmatické rozhodnutí.

"Z 2 800 obyvatel obce jich více jak 1 200 žije v osadě za obcí. Spočítal jsem si, že v roce 2015 budeme minoritou," to byl důvod, proč je starosta na kandidátku napsal. "Až budou ve většině, začnou nám vládnout. Proto je lepší je to teď naučit, abychom se potom nedivili a nestěžovali si."

Romské matky. Tíha odpovědnosti za přežití rodiny leží na nich
Romské matky. Tíha odpovědnosti za přežití rodiny leží na nich | Foto: Ludvík Hradilek

"Přidám se ke starostovi," říká Tibor Dunka, muž, který založil občanské sdružení, jež s obcí zaměstnává Romy na aktivačních pracích. Co by chtěl v zastupitelstvu prosadit, zatím neví. "Neumíme ani komunikovat, tak doufám, že tím se to naučíme. Pak se uvidí."

Nákup hlasů

Jména Romů na starostově kandidátce ale mohou mít i jiný důvod. V minulých volbách totiž první muž obce uhájil svůj post o pouhých dvacet hlasů. Tomu chce letos zabránit. Romové, kteří zaměstnávají ostatní, mohou být dobrou zárukou pro získání hlasů z osady.

Letošek si chce starosta pojistit opravdu důkladně. "Vždycky jsem odsuzoval, když si moji protivníci kupovali od Romů hlasy třeba za kus masa a sklenku pálenky," říká. "Ale teď už to budu dělat taky. Nesnížím se, abych si je kupoval přímo, ale ti, které mám na kandidátce, jim už domluví, aby mě volili."

Bystrany: tady vládne muž z osady

"Starosto! Někdo mi hodil za plot chcíplýho psa," rozčiluje se muž na obecním úřadě v Bystranech, jedné z devetenácti obcí na Slovensku, která Romského starostu už má.

"Proč jsi to neřekl už v sobotu. Víš, že za mnou můžeš přijít klidně ve dvě ráno," reaguje starosta. "Půjdu se tam podívat."

František Žiga se dnes ještě nezastavil. "Chodí za mnou i s tím, že je manžel bije."

Pan Žiga vyrůstal v osadě za vesnicí, pracoval devět let v Česku jako řidič a na statku. Když se vrátil na Slovensko, dělal údržbáře ve vepříně. Dnes má ve vsi vlastní dům. Před dvěma lety, po smrti prvního romského starosty, vyhrál mimořádné volby. 

"Učil jsem se s každou situací. Podle ní jsem se díval do zákonů, abych něco neporušil," popisuje, jak se dostával do nové role. "Romové mají dobré myšlení, ale ve slověnštině je pro ně problém se vyjadřovat. Proto mohou působit, jako že se v ničem nevyznají."

Romové zdatnější

Na obecním úřadě v Bystranech pracuje také křehká blondýnka Markéta Klapáčová. Státní finanční kontrolorka, kterou si obec zvolila ze seznamu vyškolených kandidátů. 

"Nepřijde mi to zvláštní sedět na zastupitelstvu mezi deseti černými chlapy," říká. "Ze začátku jsem jim musela vysvětlovat jak hospodařit, ale dneska jsou už mnohem zdatnější."

Romové v osadě na "svého" starostu nedají dopustit. Začal s rekonstrukcí tamní bytovky, opravil cestu, zreguloval potok, získal dotace na stavbu hygienického centra, kde jsou záchody, sprchy i pračky. Obyvatelé osady je můžou za malý poplatek používat.

Dušan Čaplovič
Dušan Čaplovič | Foto: Ludvík Hradilek

"Je to dobrý starosta, stará se o nás," říká jedna z žen u automatické pračky. "Tomu předešlému jsme museli platit 100 korun za vyplnění různých dokladů. To teď nemusíme." Za gadžovského starosty se odpad z osady vyvážel jednou ročně, teď každý měsíc.

Z bystranské osady v posledních letech odešlo kolem 300 lidí za prací do Velké Británie. Ti, kteří se vrátili, začali kupovat domy v obci. Ti, kteří zůstali, žijí v chudobě. "Tak 200 lidí tu hladoví," říká starosta. "Nevím, jak jim pomoci. To by mělo vymyslet ministerstvo, ne já."

František Žiga letos sice kandiduje, ale volby už vyhrát nechce. "Vzkázal bych každému Romovi, který to chce dělat jen kvůli penězům, ať to nedělá, je to obtížná práce," říká.

Nová menšina

Některým lidem z bývalé majority leží současný starosta v žaludku. Skupina žen důchodového věku založila po minulých volbách občanské sdružení Naše budoucnost.

"Vyhrál starosta, který měl čtyři třídy základky, všichni zastupitelé jsou Romové," říká Božena Uhrinová, bývalá učitelka. "Tři dny oslavovali na diskotéce v kulturním domě, který jsme stavěli v akci Z. Židle zničili, závěsy ukradli. Najednou jsme byli v menšině."

Nešťastné členky sdružení začaly psát "na všechny strany" zoufalé dopisy.

"My s vysokoškolským vzděláním se máme přizpůsobovat Romům s jejich vzděláním a hygienou?!" říká paní Uhrinová. "Všechny úřady nám odpověděly, že každý má právo volit a být volen. Nakonec sem přijel někdo z HZDS a poslal na úřad kontroly."

Ukázalo se, že minulý starosta - nerom, špatně zúřadoval dotaci na čističku odpadních vod a hrozí, že obec bude desítky milionů vracet.

Ženám ale spíš vadí, že nové vedení města nevychází dostatečně vstříc jejich sdružení. "Chtěli jsme mít zasedání na obecním úřadě a oni nám řekli, že si musíme dát žádost čtrnáct dní předem," rozčiluje se paní Uhrinová. "Pak nám to dovolili nám to, ale stanovili čas - od pěti do sedmi."

Ono to jde

Některé ženy ze sdružení Nová budoucnost jsou však už dnes smířlivější.

"Ani předtím to nebylo ideální," říká Marie Palenčárová. "Už jsme si vlastně zvykli. Nedávno dal starosta zregulovat potok u našeho domu, sice jsem mu to musela několikrát připomenout, ale udělal to."

Část Bystran o sdružení, které vystupuje proti starostovi, ani neví a s novým starostou nemá problém. "Není cítit, že by dělal víc pro Romy, snaží se pro obě skupiny," říká Adriana Suchá, která žije se svými dvěma dětmi v obci. "Nevidím vlastně žádný rozdíl v tom, jestli vládne Rom nebo bílý."

"Volila jsem ho a asi budu i letos," říká na adresu romského starosty mladá kontrolorka Klapáčová, rodačka z Bystran

 

Právě se děje

Další zprávy