Umět ovládat počítač na uživatelské úrovni, odeslat a přijmout e-mail nebo pracovat s vyhledávačem. Tyto počítačové dovednosti se v posledních několika letech zařadily mezi základní dovednosti po bok tzv. trivia - tedy, čtení, psaní a počítání.
Člověk, který neovládá alespoň elektronickou komunikaci a práci s textovým editorem Word, se může jen velmi těžko prosadit na trhu práce. Mohlo by se zdát, že je to problém příslušníků starší generace, kteří se s počítačem setkali až v dospělosti. Statistiky Eurostatu a Českého statistického úřadu ale odhalují, že jde o problém prostupující generace.
Podle zjištění ČSÚ v prvním kvartálu minulého roku použilo internet v posledních třech měsících pouze 64 procent mladých lidí mezi 15 a 24 lety.
Ještě nižší podíl uživatelů je mezi lidmi na vrcholu kariéry. Šetření ČSÚ, kterého se zúčastnilo 9 779 respondentů, ukázalo, že ve věkových kategoriích 25 až 34 let a 35 až 44 let je pouze 41 procent uživatelů internetu.
Čím je to způsobeno? Absencí nároků na gramotnost v tomto směru a tím pádem i nedostatečnou motivací. Části populace totiž znalost práce s počítačem a internetem k ničemu není - nemají ji kde využít.
Zlatuška: Ztrácíme konkurenceschopnost
Z webových stránek Úřadu práce v Chebu je patrné, že zaměstnavatelé po svých zaměstnancích počítačové dovednosti nepožadují.
Z 26 inzerátů pro absolventy základních škol, které úřad k 25. srpnu nabízel, ani jeden po uchazeči nechtěl schopnost práce na PC. Obdobná situace je i mezi nabídkami pro ty s výučním listem. Ze 186 inzerátů bylo pouze pět s požadavkem na znalosti práce s počítačem.
Zvrat nastává až ve skupině uchazečů s maturitní zkouškou. Tam se jedná už o polovinu.
"To číslo, které se týká lidí mezi 15 a 24 lety, kteří za poslední tři měsíce použili internet, je vzhledem k řadě jiných zemí nízké, ale proporčně to odpovídá i nižšímu podílu studujících i nižšímu podílu všeobecně zaměřeného vzdělání. Zdá se zkrátka, že učni nebo nekvalifikovaní mladí pracovníci nepotřebují internet ve škole, v práci, ani doma," potvrzuje zjištění z Úřadu práce senátor a profesor informatiky na Masarykově univerzitě v Brně Jiří Zlatuška.
"Jsem přesvědčen, že tak z dlouhodobého pohledu ztrácíme konkurenceschopnost," dodává.
Podle senátora Zlatušky souvisí relativní počítačová negramotnost s celkovou úrovní našeho vzdělávacího systému.
"Zdá se mi, že ta čísla a relativní postavení České republiky hodně výrazně korelují s problémy našeho vzdělávacího systému a s přístupností vzdělání. Počítačové a internetové dovednosti patří do skupiny generických dovedností, které se dají připodobnit všeobecně zaměřenému vzdělání - jsou uplatnitelné v různých kontextech, o kterých v době nabývání těchto znalostí nebo vzdělání nemusíme mít ani ponětí," říká Zlatuška.
Za jednu z příčin stavu, ve kterém se nachází české školství, považuje příliš časnou specializaci.
"U nás bohužel převládá tendence ke zbytečné specializaci příliš brzo, která dává jakési klapky na oči, kolem kterých obecnější dovednosti zapadají jako nedůležité nebo málo postřehnutelné a flexibilita se ztrácí. Má to špatné důsledky i na sektorovou mobilitu pracovní síly, rekvalifikaci a další," doplňuje Zlatuška.
Zlatuška také nabízí návod, jak se tento neblahý trend pokusit zvrátit. "Investoval bych víc do všeobecně zaměřeného vzdělání v iniciální fázi a příležitostí pro zvyšování kvalifikace a další vzdělávání v pozdějším věku. Počítačové a internetové dovednosti půjdou s tím ruku v ruce," radí senátor.
Eurostat: On-line versus off-line Evropané
Evropský statistický úřad Eurostat srovnával internetovou gramotnost ve všech členských státech EU. Data sbíral ve druhé čtvrtině roku 2005. Šetření se zúčastnilo 181 703 respondentů ve věku od 16 do 74 let.
Srovnávacím kritériem byla pravidelnost používání internetu. Odpovědi výzkumníci rozdělili do kategorií: pravidelně a nepravidelně. Pravidelnost stanovili na alespoň jednu návštěvu týdně. Druhá odpověď je určená pro ty, kteří internet používají méně než jednou týdně.
S internetem v Evropě pracuje alespoň jednou za týden každý čtvrtý člověk. Tři čtvrtiny potom využívají internet méně než jednou týdně.
V porovnání s ostatními zeměmi EU jsme na tom špatně. Spolu s Kyprem jsme se umístili na předposledním místě. Tabulku uzavírá s nejhorším výsledkem Řecko. Pouze 18 procent tamní populace se ke světové síti připojí alespoň jednou týdně.
Slováci jsou internetově gramotnější než Češi
Opačný konec spektra okupují skandinávské země a Nizozemsko. Nejlépe je na tom od pevniny nejvzdálenější Island. Zde použije internet alespoň jednou za týden 81 procent lidí. Je zde přesně opačná situace než v Řecku.
Zajímavé je také srovnání s našimi východními sousedy. Slováci jsou na tom z hlediska internetové gramotnosti o poznání lépe. Pravidelně používá internet 43 procent Slováků, díky tomu se řadí do první poloviny členských zemí a jsou druzí z východní části Evropské unie.
První místo před všemi novými členy EU pak Slovensko zaujímá, porovnáme-li podíl počítačově negramotných. Tedy těch, kteří nikdy nepracovali na počítači. Na Slovensku je to jen 28 procent populace, v ČR polovina.
