Praha - Bývalý premiér a někdejší předseda sociální demokracie Stanislav Gross se stáhl z vrcholné politiky do ústraní, přesto přiznává, že jako běžný pozorovatel se o dění v české politice a v ČSSD zajímá.
V prvním velkém rozhovoru po třech letech a vůbec jediném předvolebním, který se rozhodl poskytnout deníkům Aktuálně.cz a Insider, se vyjadřuje k tomu, jaký finiš volební kampaně by měla sociální demokracie zvolit a jak si počínat při sestavování vlády.
Informace prý čerpá z titulků internetových novin, co ho zaujme, čte dále, ty papírové již nekupuje. Přesto z rozhovoru s ním je jasné, že o dění ve své bývalé mateřské straně je zpraven lépe než pouhý čtenář. A to i přesto, že má v současnosti pozastavené členství.
"Jsem v kontaktu s některými lidmi ze sociální demokracie i v místní organizaci a počítám s tím, že až budu mít klidnější část svého života, a pokud budu vítán, tak se rád vrátím do místní organizace a pomůžu s tím, s čím pomoci mohu," přiznává, návrat do velké politiky však neplánuje.
Deník Aktuálně.cz nyní čtenářům poskytuje první část rozhovoru, který s někdejším prvním mužem nejpravděpodobnějšího vítěze voleb vedl. Stanislav Gross se v něm věnuje otázkám, co ČSSD čeká, až bude jednat po volbách o vládě.
A.cz: Bohuslav Sobotka veřejně deklaruje, že hodlá sestavit menšinovou vládu třeba i s podporou komunistů. Myslíte si, že už nastal čas, kdy to může projít?
Stanislav Gross: Nemyslím si, že je to něco šťastného, ale ta otázka stojí jinak. Nejsem si jistý, jestli s tím takto počítá komunistická strana. Nikde není psáno, že se do takového projektu bude komunistické straně chtít.
KSČM? Šťastný z toho nejsem
A.cz: Uvažoval jste vy, že byste se spojil s komunisty a proč jste do toho nakonec nešel.
Stanislav Gross: Mohli jsme to udělat dvakrát, ale nešli jsme do toho. Sám před sebou bych to neobhájil, byl jsem pro Bohumínské usnesení, a jen abych se udržel v roce 2005 o chvilku déle v křesle premiéra... Doba ale byla jiná, jsme o osm let dále a společenská situace je odlišná. Možná přišel čas na to, aby si sociální demokracie zvětšila možnost manévru na politické scéně tím, co prosazuje předseda Sobotka. Nechci to odsuzovat, ale že bych byl z toho šťastný, to nikoliv.
A.cz: Zmínil jste Bohumínské usnesení, co s ním?
Stanislav Gross: Historicky koroduje. Vzniklo v jiné historické době a máme plno historických dokumentů, které jsou platné, ale aplikační praxe je poněkud vzdálená. Jako například dekrety prezidenta Beneše. Také by podle nich teď nikdo nepostupoval, ale nikdo je nebude zpochybňovat jako součást našeho práva. Lídři sociální demokracie by měli jasně říci, jak Bohumínské usnesení interpretovat.
A.cz: Další spolupráce, o které se v kuloárech šeptá, byť to obě strany vehementně popírají, je koalice ČSSD a TOP 09. Mohla by jít sociální demokracie do této spolupráce?
Stanislav Gross: Taková koalice možná není, nedovedu si představit, že by lídři sociální demokracie byli schopni toto rozhodnutí odůvodnit před svými voliči, a dovedu si i obtížně představit společné programové prohlášení. Miroslav Kalousek je natolik velká osobnost, že kdyby proti sobě neměl stejně silnou osobnost ve vládě, sociální demokracie by to ve finále programově odskákala.
A.cz: Z toho vyplývá, že v ČSSD žádnou těžkou protiváhu Kalouska nevidíte?
Stanislav Gross: Sociální demokracie osobnosti má, ale takového šíbra s neuvěřitelně kreativním politickým mozkem a s takovými zkušenostmi, to si myslím, že ne.
Proč je důležité mít šíbra
A.cz: A není to dobře?
Dobře je to, pokud chceme mluvit o tom, že sociální demokracie je strana ideálů a strana programu. Špatně je to potud, pokud chceme, aby svůj program byla schopna uhájit v nejbrutálnějším politickém prostředí. Ideální kombinací je ideolog v dobrém slova smyslu, principiálně programově myslící vůdce, který má po svém boku politického šíbra, kterého vystaví vždy, kdy je to zapotřebí, aby čelil nějakému kreativnímu politickému náporu svého koaličního partnera.
A.cz: Takovou kombinaci má TOP 09?
Stanislav Gross: Spíš bych řekl, že měla.
A.cz: TOP 09 a Sobotkovo křídlo v ČSSD se například shodly na argumentech, proč nepodporovat Zemanem jmenovaný Rusnokův kabinet. Vystavěli to na tom, že obrana demokratických principů je nadřazená pravolevému střetu. Nemůže to být argument, proč by měli spolu i vládnout?
Stanislav Gross: Tato argumentace by neobstála, veřejnost by to těžko vnímala. Pokud někde má vznikat koalice na obranu parlamentní demokracie, má vznikat na půdě Parlamentu. Dovedu si představit, že po volbách vznikne koalice, která zajistí vznik orgánů Sněmovny, vznik vedení Sněmovny, bez ohledu na to, jaké bude vládní uspořádání. Nikde není psáno, že první, o čem se má jednat, je jednání o vládě.
A.cz: Ale do Parlamentu se mohou dostat strany, které více či méně autoritářské jsou. Kdo je možným koaličním partnerem ČSSD z trojice - Babišovo ANO, Zemanovci a Úsvit Tomia Okamury?
Stanislav Gross: Já mezi nimi vidím rozdíly. Pokud by se dostala do sněmovny SPOZ, chtě nechtě, partner pro jednání o vládě to je. Já z toho také nejsem odvázaný, ale logické by to bylo. Pokud jde o ANO, nemyslím si, že dnes je to hnutí jednoho muže. Tam bude rozhodující, kdo se za hnutí dostane do Poslanecké sněmovny a zda pak bude schopné jednotného manévrování a koordinace.
ANO nejsou Věci veřejné
A.cz: Tím, že to není strana jednoho muže, myslíte, že se Babišovi podařilo přivést například Jiřího Zlatušku a podobné osobnosti?
Stanislav Gross: Určitě. Je tam řada lidí, kteří díky své životní dráze nejsou slepými oddanými jednoho vůdce, proto si myslím, že ANO odvede svou společenskou roli mnohem lépe než svého času Věci veřejné.
A.cz: A jako partnera ČSSD byste si ANO dovedl představit?
Stanislav Gross: To mi nepřísluší říkat. U Zemanovců je koalice přirozená, tady je to daleko složitější.
A.cz: Složitější než s Kalouskem a TOP 09?
Stanislav Gross: Nechci nikomu nic podsouvat. Myslím, že se Babiš snaží hrát svou roli poctivě a bude se snažit dostát odpovědnosti, kterou ve volbách získá. Ať je to participace s tím nebo s tím, to nedokážu předjímat.
A.cz: Když vidíte titulky Babiš 15 procent, tak to vás neděsí?
Stanislav Gross: Mě osobně to neděsí, protože mám stále srdce sociálního demokrata. Sociální demokracie z toho nemusí být úplně zděšena, zděšena by měla být ODS a TOP 09, protože evidentně během jednoho roku je může vystřídat jiný lídr na pravici.
A.cz: Babiš sice bere hlasy ODS a TOP 09, ale zároveň vyrovnává poměr ve Sněmovně mezi pravicí a levicí na 100 ku 100. Jako ohrožení si to už vyhodnotilo i vedení ČSSD a začala přesvědčovat voliče, aby nevolili nové strany.
Stanislav Gross: Nejsem si tedy jistý, že otevřený útok vůči nějaké politické straně vede k úspěchu a že ti, kteří ji preferují, ji preferovat přestanou. Můžou to být spíš apely mobilizační pro ty, kteří k volbám jít nechtějí nebo na poslední chvíli uvažují o tom, že vyjedou na prodloužený víkend. Víc bych rozuměl tomu, apelovat na lidi, kteří chtějí volit SPOZ, aby to hodili sociální demokracii, protože hrozí, že se tam nedostane a čtyři procenta budou levici chybět.
A.cz: ČSSD v kampani připomíná Věci veřejné, které ANO asi nevíce připomínají...
Stanislav Gross: Nemyslím si, že by ANO skončilo jako Věci veřejné, které ve finále skončily spíše polosměšně. Kde vidím riziko hnutí ANO, je to, jestli jeho poslanci dokáží jednotně manévrovat při jednáních ve Sněmovně tak, že když se něco dohodne, aby se v klíčových věcech nezačali drolit.
A.cz: Ale to je to, co se stalo i Věcem veřejným. V čem je ANO jiné?
Stanislav Gross: Jsou tam výraznější osobnosti.
A.cz: Ale to může být i na škodu..
Stanislav Gross: Věci veřejné byly na začátku založeny na lidech, kteří chtěli jen na moci participovat. A já si myslím, že je to s ANO jinak. Samozřejmě, chtějí participovat na moci, ale také chtějí něco prosadit. Očekávám odpovědnější přístup než u Věcí veřejných. A pokud jde o jednoho lídra - u pana Babiše jsou dvě věci jiné.
Kdyby nebyl hnán ideály, mohl se klidně zvednout a žít na druhém konci světa luxusním životem. Ale on je má a snaží se v této zemi změnit, co je v jeho očích pozitivní. On si nemůže dovolit, aby se v té roli zesměšnil. Jeho pozice v ekonomickém světě, když dám stranou ten politický, je natolik výrazná, že si to nemůže dovolit, což se stalo Věcem veřejným.
