Kritici Klause chystají, jak příště podepsat i bez něj

19:00 | 3.11.2009Kateřina Eliášovátiskni diskutuj pošli sdílej

větší obrázekAutor: Ludvík Hradilek

Praha - Navzdory tomu, že po rozhodnutí Ústavního soud bez odkladu ratifikoval Lisabonskou smlouvu, pokračují kritici prezidenta Václava Klause v krocích, jimž chtějí mít prezidentský úřad pro příště více pod kontrolou.

Konkrétně poslanci Strany zelených právě dnes do sněmovny doručili novelu Ústavy, která stanovuje prezidentovi přesné lhůty, do kdy má propříště mezinárodní smlouvy ratifikovat.

Umožní také, že smlouvu nebude muset podepsat prezident, ale bude možné přenést ratifikaci na předsedu vlády.

Souvislosti

"Tuto novelu jsme předložili, protože do budoucna je to třeba vyřešit tak, aby v ratifikačním procesu nenastal prostor pro obstrukci při přijímání mezinárodních smluv," řekl Aktuálně.cz předseda Strany zelených Ondřej Liška.

Detailně:

Co navrhují zelení:

Zavedení možnosti, aby prezident mohl přenést dobrovolně ratifikaci smluv na premiéra, podobně jako lze přenést jejich sjednávání (dle čl. 63/1b Ústavy). Takové ustanovení je pro případ, kdy má prezident osobní problém s podpisem nějaké smlouvy, ale je natolik zodpovědný, že nebude jednat proti vůli Parlamentu a ratifikaci obstruovat.
Zavedení obdobného mechanismu, jaký platí u schvalování zákonů - tedy principu, kdy má prezident pro podpis smlouvy pouze určitou lhůtu a po jejím uplynutí se pravomoc přesouvá automaticky na jiný státní orgán. Navrhujeme umožnit přesun pravomoci na předsedu vlády po uplynutí lhůty 30 dnů.

Prezident Klaus podpis Lisabonské smlouvy bez skrývání odkládal a těsně před jednáním ústavního soudu, kde si na smlouvu stěžovali senátoři, stanovil Evropské unii své podmínky, za nichž byl ochoten podpis připojit.

V současné Ústavě přitom není jasně řečeno, kdy a zda musí mezinárodní smlouvu ratifikovat.

Třicet dní

Novela, s níž přišli zelení, počítá s konkrétní lhůtou podpisu smlouvy do třiceti dní. Pokud by prezident do té doby nepodepsal, kompetence by automaticky přešly na předsedu vlády.

Sněmovna by mohla tuto ústavní změnu projednat už do konce roku. Liška pro ni zatím hledal podporu pouze u sociálních demokratů, kteří se k tomu zatím staví jen vlažně. V jednáních chce dál pokračovat, a to i s ostatními stranami.

"Spouštěčem sepsání této změny ústavy bylo chování prezidenta Václava Klause, které bylo na hraně ústavnosti," naráží Liška na fakt, že český prezident s podpisem Lisabonské smlouvy měsíce otálel, vyčkával na verdikt Ústavního soudu a navrch přidal i vlastní návrh o výjimku z této smlouvy.