Randák: Za zajaté Češky lze nabídnout studnu, peníze ne

Tereza Šídlová
27. 6. 2013 18:45
Bývalý šéf rozvědky byl u osvobození unesených novinářů v Iráku v roce 2004
Hana Humpálová a Antonie Chrástecká promluvily poprvé od svého únosu v březnu.
Hana Humpálová a Antonie Chrástecká promluvily poprvé od svého únosu v březnu. | Foto: Repro video

Praha - Už jednou se českým úřadům podařilo osvobodit ze zajetí islámských vzbouřenců unesené Čechy.

Před devíti lety, když v Iráku zmizela trojice českých novinářů Michal Kubal, Vít Pohanka a Petr Klíma, byl podle svých slov u osvobozovací operace i bývalý šéf rozvědky Karel Randák.

Podle něj české úřady mohou zvolit obdobnou taktiku jako tehdy - zkontaktovat místní náboženské autority, vysvětlit jim, že Češi nemohou ve věci Pákistánky Áfíji Siddikíové zasahovat do americké justice a nabídnout například výstavbu infrastruktury v regionu, kde se Češky nacházejí.

„Zdá se, že děvčata jsou naživu. To je první pozitivní věc. Důležité je i to, že se někdo ozval, tudíž je možné navázat nějakou komunikaci nebo dialog," řekl bývalý šéf Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Randák v rozhovoru s Aktuálně.cz.

Za klanovým stařešinou

Ve středu se na nedávno vytvořeném facebookovém profilu objevilo video, v němž mluví Hana Humpálová a Antonie Chrástecká zjevně ze zajetí. A zaznívá v něm požadavek na propuštění Siddikíové. Ta byla v USA odsouzena v souvislosti s terorismem na doživotí. Měla například pomáhat útočníkům z 11. září 2001.

„Je podstatné najít tamní autoritu klanovou nebo náboženskou, která má vliv na ty konkrétní lidi, kteří požadavky zaslali, a to může udělat jen pákistánská strana," odvozuje ze své zkušenosti Randák, který v podstatě vylučuje variantu zásahu ozbrojeného komanda, které by ženy osvobodilo.

„Je potřeba tyto lidi přesvědčit o tom, že česká strana nemůže de facto nic udělat v záležitosti té pákistánské ženy a že je v tom nevinně. A možná nabídnout nějakou protislužbu, vyvaroval bych se placení peněz únoscům, ale pokud se tam bude jednat s nějakými klanovými vůdci a stařešiny vesnic, tak lze nabídnout například vybudování studny ve vesnici," dodává Randák.

Podle něj podobná taktika zabrala v případě unesení českých válečných reportérů. Ti se dostali do rukou protiamerických skupin v Iráku v roce 2004 na šest dní.

Svoboda bez výkupného

Podle Randáka se dodnes neví, kdo Kubala, Pohanku a Klímu unesl, a bývalý zpravodajec odmítá, že by za jejich propuštění bylo zaplaceno výkupné. „Za to bych dal ruku do ohně," říká.

Podle dobového tisku zásadně k propuštění českých novinářů přispělo setkání tehdejšího českého velvyslance v Iráku Martina Klepetka s místními sunnitskými duchovními. Pomohl prý i přímluvný dopis českých muslimů, který jim diplomat předal.

Karel Randák.
Karel Randák. | Foto: Michal Žák

Při vyjednávání se argumentovalo i tím, že Češi tehdy v Iráku provozovali vojenskou nemocnici v Basře a léčbou iráckých dětí v Česku. Jen hodinu poté měli být novináři propuštěni.

„Je těžké odhadovat, co tehdy o propuštění novinářů rozhodlo, protože ten průběh byl takový, že tam proběhla nějaká jednání a my jsme dostali slib, že irácká strana se pokusí v tom něco udělat. A pak se náhle objevili všichni tři muži na ambasádě, aniž by únosci požadovali něco jiného," uzavírá příběh Michala Kubala a spol. Randák.

"Spolupracujte s únosci"

Je pravděpodobné, že i nyní se na snahách mladé české ženy osvobodit podílí rozvědka i další bezpečnostní složky. Ministerstvo zahraničí, které koordinuje krizový štáb v této záležitosti, připustilo, že spolupracuje i se zahraničními partnery.

„Zaznamenali jsme video s unesenými děvčaty. Obáváme se o jejich zdraví a bezpečí. Žádáme o jejich okamžité propuštění a podporujeme veškeré snahy obou rodin v tomto směru," stojí v prohlášení Černínského paláce. Bližší informace úřad ke kauze nepodává.

Mladé ženy zmizely v březnu v rizikové provincii Balúčistán nedaleko hranic s Íránem. Do Pákistánu přijely ze sousedního Íránu jako turistky a cílem jejich cesty byla Indie.

V provincii Balúčistán nedaleko hranic s Íránem ovšem byly uneseny. Z místa je skupina osmi až deseti ozbrojenců odvezla terénním automobilem. Únosci s sebou vzali i policistu, jenž ženy doprovázel, později ho ale z auta vysadili a ponechali si jeho zbraň.

„Dnes je 16. 4., den po útoku v Bostonu v USA. Apelujeme na naše rodiny, našeho prezidenta a na všechny obyvatele Česka a Evropské unie, aby vynaložili veškeré úsilí při spolupráci s únosci. Požadavek: propusťte Dr. Áfiju Siddikíovou," říkají Češky na videozáznamu.

 

Právě se děje

Další zprávy