Otcové a rodičovská. Příběh ze Švédska, Německa a Česka

Sandra Štefaniková Sandra Štefaniková
19. 5. 2013 19:30
Loni zůstalo s malým potomkem doma 5200 otců. Matek bylo přes 300 tisíc.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Sandra Štefaniková

Praha - Otcové v současné době chodí v Česku na rodičovskou dovolenou v podstatně menší míře než matky. Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí zůstalo v roce 2012 doma s malým potomkem pouze 5200 otců. Zatímco matek na rodičovské bylo přes 300 tisíc.

Ženy z Oranžového klubu ČSSD by tuto nerovnost rády napravily zavedením rodičovské dovolené, která by se povinně dělila mezi otce a matku.

Argumentují tím, že dělená rodičovská by vedla ke zmírnění diskriminace žen na trhu práce a zároveň by dala otcům možnost vypěstovat si mnohem lepší vztah ke svému potomkovi.

Nejčastějším důvodem, proč se čeští otcové v současné době rozhodnout jít na rodičovskou dovolenou, je přitom ekonomická situace rodiny.

"Bylo to pro nás finančně přijatelnější. V době, kdy jsme adoptovali naše dvě děti, měla moje manželka vyšší příjmy. Proto jsme se rozhodli, že s dětmi zůstanu doma já," říká Martin Uttner, který na rodičovské dovolené strávil několik měsíců.

Z podobných důvodů se rozhodl jít na rodičovskou také Petr Zelenka z Prahy. "Už když byla moje partnerka na mateřské dovolené, byl jsem nezaměstnaný. Proto jsem se rozhodl, že půjdu na rodičovskou. Moje partnerka totiž práci měla," vysvětluje Zelenka.

Oba otcové se ale shodují, že díky času strávenému na rodičovské dovolené mají se svými dětmi výborné vztahy. "Ze začátku jsem se tomu trochu bránil a také reakce mých kamarádů byly všelijaké. Se svou situací jsem se ale rychle smířil a dnes vím, že zůstat s Tobiášem doma byla neocenitelná zkušenost," řekl Zelenka.

Pan Martin na podobnou reakci okolí nenarazil. "Myslím, že nikdo z naší rodiny ani přátel naše rozhodnutí příliš neřešil. Více diskutovaná byla skutečnost, že jsme děti adoptovali," dodává Uttner.

Ženy z Oranžového klubu ČSSD zatím neřekly, jak přesně by povinné dělení rodičovské po česku mělo vypadat. I tak jejich návrh okamžitě vyvolal vášnivou diskusi mezi širokou a odbornou veřejností i mezi spolustraníky. 

Oranžový klub vzápětí svůj návrh v oficiálním vyjádření mírnil a jako argument připomněl Švédsko a Německo, kde systém dělené rodičovské funguje již několik let.

Dva rozdílné modely ze Švédska a Německa

Novinář Tomáš Sniegoň, který v severské zemi žije již několik let a spolu se svou manželkou tam vychovává dvě děti, pro Aktuálně.cz popsal, jak Švédský systém funguje v praxi.

"Na rodičovské dovolené jsem byl s oběma syny - s tím prvním celkem šest měsíců, s druhým asi dva," řekl Sniegoň.

Sniegoň si myslí, že je situace ve Švédsku svým způsobem specifická. "Zákon o dělení rodičovské mezi matku a otce platí už od 70. let, rodiny si na něj již zvykly a nikdo proti němu neprotestuje," vysvětluje.

Každá švédská rodina má nárok na 480 pracovních dnů placené rodičovské dovolené. Přičemž jeden partner si může vzít  420 dní.  Druhý potom musí vyčerpat zbývajících 60 dnů.

"Důležité je, že těch 60 dní může druhý partner čerpat prakticky kdykoliv do sedmi let od narození dítěte. Navíc systém je velmi flexibilní. Dny si rodič nemusí vybrat kontinuálně, ale třeba každý rok po 14 dnech," popisuje systém český novinář žijící ve Švédsku.

"Proto si otcové rodičovskou dovolenou vybírají nejčastěji na prázdniny nebo sobotu a neděli. Zrovna teď o prázdninách si budu vybírat posledních 17 dní, mladšímu synovi totiž bude letos sedm let. Díky tomu si ušetřím dovolenou na příští rok," dodává Sniegoň.

Sniegoň zdůraznil, že systém vyhovuje potřebám obou rodičů. "Především je to ale výborné pro děti samotné, které mají radost, že s nimi rodiče stráví více času. Navíc odpadá to, že by jeden rodič vyčítal druhému, že celou mateřskou táhne sám."

"Mé mužské libido touto zkušeností nikterak neutrpělo. Naopak se jsem rád, že mé děti ví, že nemám problém se o ně postarat," uzavírá rozhovor Sniegoň.

Na rodičovskou společně

Rodičovskou dovolenou rozdělenou mezi oba partnery si pochvaluje i Anna a Sebastian Kärgelovi z Berlína.

"Můj přítel mi pomáhal především v prvních týdnech po porodu. V Německu je totiž možné, aby si rodičovské peníze rodiče vybrali souběžně," řekla Kärgelová.

Podle německého systému má rodina po dobu 14 měsíců nárok na tzv. Elterngeld, přičemž jeden rodič může čerpat minimálně dva a maximálně 12 měsíců.

"Máme celkem tři děti. Když se narodila první dcera, říkali jsme si, že to na doporučení vyzkoušíme. Nakonec se nám tento systém ale zalíbil natolik, že jsme ho zopakovali po narození druhé a třetí dcery," pochvaluje si rodičovské peníze Kärgelová.

 

Právě se děje

Další zprávy