Češi po své nejtěžší misi: Levá ruka značí nepřátelství

Tereza Šídlová
20. 5. 2011 19:04
Čeští vojáci se vrátili z mise v Afghánistánu, kde pomáhali založit bojovou jednotku
Čeští vojáci z výcvikové a poradní jednotky OMLT
Čeští vojáci z výcvikové a poradní jednotky OMLT | Foto: Vladimír Marek, Ministerstvo obrany

Praha - Čtyřiapadesát Čechů v afghánské provincii Wardak měsíce cvičilo jednotku vznikající armády, a to i v podmínkách ostrých operací.

Z dosud nejnáročnější armádní mise v Afghánistánu se nakonec všichni vrátili domů vpořádku, jen jeden z nich si v pátek z pražského Vítkova odnesl medaili za zranění, které mu způsobila zbloudilá střela.

Češi přitom v Afghánistánu nebojovali "jen" s radikálním Tálibánem. Ještě předtím, než se svými místními vojenskými žáky vyrazili do akce museli svést s afghánskými kolegy subtilní zápas o vzájemnou důvěru.

Cvičení nepřežilo osm

"S naším příchodem se kandak (obdoba českého výrazu pro prapor) zrodil, neexistoval. Vojáci, co přišli, byli z devadesáti procent civilisti, kteří se až teprve s námi učil vojenské řemeslo," popsal svou práci velitel elitní OMLT mise ISAF Ladislav Švejda. OMLT zkracuje anglický název jednotky: Operational Mentoring and Liaison Team.

Podle jeho vyprávění někteří z "žáků" českých vojáků neuměli například číst a psát. "Člověk k nim musí přistupovat velmi citlivě. Afghánský člověk je velmi hrdý, pozná, když si z něj někdo dělá legraci nebo ho podceňuje. Je potřeba zvažovat každou větu," líčí velitel.

Čeští a afghánští vojáci se nejdřív připravovali na základně Black Hawk nedaleko hlavního města Kábulu, pak společně vyjížděli třeba do vesnic obsazených Tálibánem, které "čistili" od nástražných zařízení a zbraní.

"Jeden náš voják byl zraněn drobnou střepinou do nohy. Nicméně častěji byli zraněni vojáci afghánské armády. Byli to nováčci, museli jsme jim neustále vysvětlovat pohyb vojáka po bojišti. Za dobu naší mise bylo zraněných zhruba čtyřicet afghánských vojáku, osm z nich bohužel nepřežilo," dodal Švejda.

Fotoreportáž: Tak se prodává těžký kalibr. Výzbroj pro armádu

Dohled nad ženami

O raněné se staral český vojenský lékař Ivo Kašpárek. "Nejdříve jsme měli ze strany místních pocit odtažitosti, ale při společné práci a při záchraně zraněných se důvěra prohlubovala," říká Kašpárek.

Sblížení po osmi měsících - tak dlouho první česká mise ve Wardaku trvala - se odráží i na tom, že Kašpárek dnes mluví částečně místními jazyky Paštu a Dari.

Afghánští kolegové na něj ke konci pobytu "dohlíželi" už jen tehdy, pokud se v okolí vyskytovaly ženy.

Velitel jednotky Ladislav Švejda salutuje svým nadřízeným i rodinným příslušníkům
Velitel jednotky Ladislav Švejda salutuje svým nadřízeným i rodinným příslušníkům | Foto: Vladimír Marek, ministerstvo obrany

"Dbali na to, aby nedošlo k porušení jejich kulturních zvyklostí," dodává. Lékař zvyklý na nejtěsnější kontakt s pacienty si například osvojil i to, že Afghánci považují kontakt levou rukou za projev nepřátelství. "Není například zvykem jíst levou rukou," dodal.

Radost je ocenit

Čeští vojáci se na misi připravovali od roku 2009. Prošli speciálními střeleckými, řidičskými i jazykovými kurzy. Výcvik absolvovali také na americké základně v Německu, do přípravy jednotky byli zapojeni také Britové.

Vojákům bylo v průměru třiatřicet let, odslouženo měli v průměru jedenáct let.

"Je to první rotace z Wardaku, který není jednoduchý. Je tu skutečně práce v kontaktu s místními obyvateli a nově vznikající armádou v tom velmi odlišném kulturním prostředí. Ocenit a poděkovat jim za to, že uspěli, je nejenom povinnost, ale i radost," řekl v pátek na Vítkově ministr obrany Alexandr Vondra.

Všem sloužícím vojákům udělil pamětní medaile, některé navíc vyznamenal.

 

Právě se děje

Další zprávy