Praha - Na některých právních úpravách záleží zákonodárcům natolik, že stačí čtyři dny, aby je poslali k podpisu na Hrad.
V takové rychlosti minulý týden schválili poslanci a senátoři, které ve stejném tempu následoval i prezident, zákon, který má jeden hlavní důvod - přivézt na Pražský hrad ojedinělou expozici z ruského Kremlu, za niž lobbuje právě Václav Klaus.
Výstava, která má začít koncem letošního roku a má do Prahy přivést i ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, Praze ukáže vzácné šperky, slavnostní zbraně a oblečení carské rodiny i ruských patriarchů.
Právě tyto kremelské sbírky má nový zákon chránit před zastavením soudem v případě, že by se jich začali domáhat potomci původních majitelů.
Uměleckým dílům zapůjčeným v zahraničí stát odteď poskytne tzv. imunitu proti zabavení, a tím jistotu, že se po vystavení vrátí zpět domů.
České soudy neovlivníte
Mezi Prahou a Moskvou kvůli těmto garancím probíhala dlouhá jednání.
"Zvolili jsme garanci formou novely zákony, protože zdejší soudy jsou nezávislé a neumíme předjímat jejich případná rozhodnutí, pokud by byly vzneseny nároky třetí strany. To jsme také řekli ruské straně," řekl Aktuálně.cz český velvyslanec v Rusku Petr Kolář.
Podle něj se například v Itálii za výpůjčky zaručoval tamní ministr zahraničí. Podobná zákonná úprava jako v Česku naopak v souvislosti s ruskými sbírkami vznikla i v Británii.
Podle kancléře prezidenta Václava Klause Jiřího Weigla ale vážné restituční nároky v Praze nehrozily.
"Podle informací ruské strany byly umělecké předměty, které hodlá na výstavu zapůjčit, vždy majetkem ruského státu a nejsou předmětem žádných právních či majetkových sporů," řekl kancléř.
Právní pečlivost má podle ruské strany vycházet také z faktu, že Kreml se chystá své poklady vyvézt do evropské země poprvé od doby, co v EU vstoupila v platnost Lisabonská smlouva.
Medveděv možná do Prahy
Diplomat Petr Kolář také potvrdil, že i v souvislosti s výstavou by koncem letošního roku mohl Prahu navštívit ruský prezident Dmitrij Medveděv. Pozvánku od českého prezidenta Václava Klause už prý má.
Ruské klenoty mají být vystaveny v Praze na základě výpůjční smlouvy. Náklady na dopravu podle kanceláře Hradu také zaplatí Moskva.
"Správa Pražského hradu řeší architekturu výstavy samotné, samozřejmě v úzké spolupráci s moskevskými kurátory, a také stavbu paneláže a vitrín a rovněž i vydání katalogu k výstavě," dodal Weigl.
Rusko vs. USA
Zápůjčky vzácných sbírek přitom skutečně mohou působit diplomatické rozkoly. Problém s nevrácením zapůjčených uměleckých děl zkomplikoval nedávno vztahy mezi Ruskem a USA. Američané nevrátili do Ruska část sbírek rabína Menachema Mendela Schneersona zapůjčených v roce 1994.
Loni v srpnu federální soud ve Washingtonu rozhodl, že Schneersonovy knihy a dokumenty jsou v ruských knihovnách a archivech nezákonně a mají patřit organizaci chasidských Židů z newyorského Brooklynu.
Část rabínova archivu zabavili bolševici v roce 1918 a další, kterou Schneerson vyvezl ze Sovětského svazu při emigraci ve 30. letech, se dostala do rukou nacistů, než ji jako válečnou kořist odvezli sovětští vojáci.
Podobnou zákonnou úpravu o imunitě zabavení zapůjčených děl mají i Britové. Britský parlament přijal v roce 2007 zvláštní zákon, zaručující, že se exponáty do Ruska vrátí bez ohledu na nároky třetích osob.
V Londýně se tak mohla uskutečnit výstava mistrovských děl francouzských a ruských krajinářů z moskevských a petrohradských sbírek, přestože dědici sběratelů se chystali vznést nároky na 25 ze 120 obrazů.
