Čeští politici šíří svými výroky rasismus, zní z Evropy

Tereza Šídlová
5. 3. 2011 7:00
Rada Evropy si na prvním místě všimla protiromských výroků českých politiků
"Slavné Čunkoboxy". Aneb někdejší vicepremiér Jiří Čunek u kontejnerových domů pro Romy.
"Slavné Čunkoboxy". Aneb někdejší vicepremiér Jiří Čunek u kontejnerových domů pro Romy. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Víc než dřív čelí Češi kritice, že tu z vlivných politických kruhů často zní rasistické a protiromské výroky.

Léta dostává Česko upomínky z mezinárodní scény, aby vyřešilo diskriminaci romských dětí ve školách či aby neuzavíralo romskou komunitu do ghett.

V poslední zprávě komisaře pro lidská práva Rady Evropy se na prvním místě objevila následující slova: Znepokojivé jsou časté rasistické a protiromské výroky mezi vlivnými politiky.

Zpráva komisaře Thomase Hammarberga popisuje zkušenosti, které expert Rady Evropy nabyl při své dvoudenní návštěvě Česka loni na podzim.

"Cukrování" s cikány

A to se tehdy jen o pár dní minul s jedním z nejkřiklavějších příkladů silných slov na adresu Romů ze strany českého politika za poslední dobu.

"Počet Romů narostl za posledních pět let na 5 procent, roztahují se ve městě, otravují, kradou, znásilňují. Čas, kdy slušný občan pracuje, cikáni tráví rozvalení na lavičkách na náměstí a spokojeně klábosí," stojí v prohlášení, které loni v listopadu vyvěsil starosta Nového Bydžova Pavel Louda (ODS).

Situace v Bydžově se vyostřila do protiromských nálad po znásilnění mladé ženy. Starosta svou výzvu ukončil slovy: Cukrování života cikánů už bylo dost.

"Já mám jiný pohled, než je ten ze zahraničí a než má někoho, kdo pod rouškou lidských práv zavírá oči před nedodržování zákona. Kritice ze Štrasburku se můžu jen smát," reagoval na kritiku zvenčí starosta Louda.

Prohlédněte si fotografie: Jak se žije v břeclavském ghettu?

Dynamit Liany Janáčkové

Louda také nedávno svolal do Bydžova Ivana Řápková (ODS).

Janáčková se víc než čímkoli jiným proslavila výrokem: "Nesouhlasím s jakoukoli integrací, bohužel jsem rasistka." A měla mluvit také o odstřelování Romů dynamitem.

"Já to říkám na tvrdo, ale říkám to, co většina obyvatelstva. Když se o takovém problému nemluví, mohou se ho ujmout extremisté," tvrdí Janáčková.

Na sletu padl mimo jiné návrh, aby bylo obyvatelům za narušování pořádku a soužití možné zakázat v obci či městě pobývat až na rok. Proti návrhu se ozvalo například sdružení Výbor pro odškodnění romského holocaustu, které se obává, že povede k radikalizaci.

Zmocněnkyně zatím mlčí

Janáčkovou přitom při obhajobě senátorského křesla loni podpořil premiér Petr Nečas. A to navzdory domácí ostravské organizaci ODS.

Sám Nečas dlouho čelil kritice, že romskou problematiku přehlíží. Trvalo půl roku, než našel nástupkyni zmocněnce pro lidská práva Michaela Kocába, kterého z úřadu vlády nekompromisně vyprovodil.

Nová vládní postava, která má agendu na starosti, se k problematice ani po dvou týdnech, co je v úřadu, sama nevyjádřila.

"Vládní zmocněnkyně pro lidská práva obdržela text sdělení evropského komisaře dnes odpoledne. Za Českou republiku lze konstatovat, že situace Romů patřila pro její předchůdce mezi priority a za klíčovou ji považuje i současná zmocněnkyně. S konkrétními body kritiky se v současné době seznamuje," vzkázal přes sms zprávu mluvčí vlády Jan Osúch.

Pochvala za tresty pro žháře

Není to úplně poprvé, co se experti ze zahraničí zaměřují na protiromské tendence v českém veřejném a politickém životě. Například zpráva amerického ministerstva zahraničí týkající se lidských práv si v roce 2007 všimla politiky i výrokům vůči Romům ze strany bývalého šéfa KDU-ČSL Jiřího Čunka.

Premiér jmenoval nástupkyni Michaela Kocába Moniku Šimůnkovou
Premiér jmenoval nástupkyni Michaela Kocába Moniku Šimůnkovou | Foto: Tereza Šídlová

Lidskoprávní experti ze zahraničí už dříve konstatovali, že v Česku lze na protiromské rétorice získat politické body.

S pochvalou naopak mezinárodní společenství přijalo to, že české úřady začaly rasistické zločiny rázně trestat. I ve francouzském Štrasburku si všimli přísných trestů, které si už odpykávají žháři z Vítkova.

Více než dvacetileté vězení pro mladíky, jejichž útok bude mít pro malou Natálii Kudrikovou následky doživotně, komisař pochválil.

Nekompromisní trest tehdy podpořili všichni vrcholní politici. Byli za jedno i kvůli jeho odstrašujícímu účinku.

Jediný, kdo trest zpochybnil, byl prezident Václav Klaus. Od začátku přitom trest ostře odsuzoval, v dubnu 2009 ho nazval surovým a odporným. 

"Výše trestů se mi zdá nečekaná, nečekaně vysoká. Jenom se zamýšlím nad tím, jestli taková výše trestu, kterou porovnávám s některými žádostmi o milost, které dostávám, opravdu bude tou nejsprávnější cestou, jak zabránit do budoucna opakování podobných jevů," řekl tehdy Klaus.

Prohlédněte si fotogalerii: Kudy vede cesta z ghetta:

 

Právě se děje

Další zprávy