Nádraží v Brně se stěhovat nebude. Nejdřív po roce 2014

Petr Holub
1. 9. 2010 6:00
Ministr dopravy Vít Bárta definitivně rozhodl. Stát nemá peníze a dal přednost jiným
Brněnské nádraží.
Brněnské nádraží. | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Ministr dopravy Vít Bárta definitivně sebral Brnu jedno z hlavních témat před obecními volbami. Zrušil pro nejbližší léta přesun tamního nádraží.

Informaci o osudu jedné z nejdiskutovanějších staveb v republice potvrdil Aktuálně.cz ministrův mluvčí Karel Hanzelka. "Stavba je pozastavena do roku 2014," řekl.

Na projekt, jehož rozpočet činí 20,4 miliardy korun, nemá stát dost peněz, i když polovinu celé částky chtěl získat od Evropské unie.

Právě spor o nádraží byl jedním z ústředních témat minulých komunálních voleb v Brně.

Pokračování v roce 2014

Vít Bárta naznačil brněnským politikům osud stavby už před dvěma týdny, ale nyní brněnské nádraží definitivně vypadlo ze stavebních plánů na léta 2007-2013.

Nakonec o tom rozhodl řídící výbor operačního programu Doprava, který ministr dopravy Vít Bárta (VV) pověřil, ať najde miliardové úspory, díky nimž chce v příštích třech letech dokončit jiné dopravní stavby.

Experti řídícího výboru rozhodovali minulý čtvrtek a přesun brněnského nádraží je nejdražší stavbou, kterou jejich verdikt postihl.

"Přesun nádraží se může uskutečnit jako PPP projekt s účastí soukromého investora. Může být také zařazen jako jeden z evropských projektů pro rozpočtové období 2014-2020," nastiňuje další vyhlídky obří brněnské stavby ministrův mluvčí Hanzelka.

Letos se za přípravu stavby utratilo 100 milionů, dopravní rozpočet počítá v příštím roce s útratou 90 milionů. Všechny tyto peníze ale půjdou na úhradu projektové studie, na níž už státní investor uzavřel smlouvu.

Šimonovského vize

Nejdražší železniční stavbu české historie prosazují brněnští politici od roku 1993, kdy ji do územního plánu nechal zakreslit tehdejší primátor Jiří Horák (ODS) s náměstkem Milanem Šimonovským (KDU-ČSL). Měla posunout brněnské nádraží o kilometr na jih od městského centra k autobusovému nádraží Zvonařka.

Zpočátku Šimonovský s Horákem předpokládali, že přesun přijde maximálně na 12 miliard korun. Chtěli je sehnat od investorů, kteří by tak získali lukrativní pozemky v centru moravské metropole.

O čtyři roky později skutečně vznikla městská developerská společnost Jižní centrum a.s., která začala nabízet pozemky na jih od nádraží. Nenašel se však soukromý investor, který by přispěl na přesun nádraží, a plán zamrzl až do roku 2002.

Tehdy na radnici opět nastoupila koalice ODS a KDU-ČSL, která využila toho, že bývalý náměstek Šimonovský získal křeslo ministra dopravy. Brněnský magistrát vyřídil do roku 2005 územní povolení ke stavbě a Šimonovský prosadil přesun nádraží do operačního programu Doprava, který měla zaplatit Evropská unie.

Přes odpor voličů

Proti přesunu nádraží se však postavila mocná část veřejnosti. "Za posledních třicet let neexistuje v Evropě jediný případ, že by se hlavní železniční nádraží nějakého velkoměsta odsouvalo z jeho centra na okraj," vysvětlil hlavní argument odpůrců Miroslav Patrik z Hnutí Duha.

Před šesti lety proti přesunu hlasovalo 85 procent účastníků městského referenda, jehož výsledky se však politici nemuseli při čtvrtinové účasti oprávněných voličů řídit.

Proto se brněnské nádraží stalo horkým tématem voleb v roce 2006. Tehdy proti němu vedle zelených a nezávislé kandidátky senátora Jiřího Zlatušky vystupovali i sociální demokraté.

"Za čtyři roky by měly být učiněny veškeré kroky, aby bylo možné rekonstruovat nádraží ve stávající poloze," odmítl tehdy přesun lídr ČSSD Roman Onderka v anketě Mladé fronty Dnes.

ČSSD získala spolu se zelenými a Zlatuškou víc hlasů než občanští demokraté a lidovci dohromady. Nový primátor Onderka proto po volbách objednal v Centru dopravního výzkumu studii, jestli se přesun nádraží vyplatí. Experti zjistili, že není výhodný.

Onderkův obrat

Primátor se však nakonec přece jen dohodl s ODS. Přesun nádraží začal loni aktivně podporovat. Stavbu však komplikuje, že se proti výsledku územního řízení odvolalo celkem třicet občanských sdružení.

Právě konflikt na komunální úrovni může být dalším důvodem, proč Bártovi experti přesun zrušili.

Jde o tzv. "velký projekt", který musí schválit Evropská komise. Bruselští úředníci však roční schvalovací proces ani nezačnou, dokud stavbu nepotvrdí české úřady.

 

Právě se děje

Další zprávy