Jak KSČ vyhnala rodinu kulaka do barabizny plné myší

Pavel Baroch
8. 6. 2010 20:33
Vyšla kniha o nuceném vystěhovávání "vesnických boháčů" v 50. letech
Dobový plakát ukazoval jiný svět
Dobový plakát ukazoval jiný svět | Foto: Archiv

Praha - Nucená kolektivizace a násilný vstup sedláků do JZD v 50. letech měly i svou méně známou, mnohdy ještě tragičtější podobu.

Ty, kteří se nechtěli novým pořádkům na "socialistické vesnici" podrobit, nechali komunisté mnohdy vystěhovat stovky kilometrů daleko a třeba i do polorozbořených domů - jak to dokládá nová kniha Akce "K", která dokumentuje, jak KSČ vyháněla sedláky a jejich rodiny z jejich usedlostí.

Například Božena Landová, manželka odsouzeného kulaka, se v červenci 1953 se dvěma malými dětmi musela nastěhovat do barabizny v Novém Studenci u Chotěboře.

Houfy myší jsme jen vyrušily

"Přijeli jsme asi v deset hodin večer v bouřce a lijáku. Lidé, kteří na nás čekali, nám odnesli věci do bytu. Dali nám postele dohromady a my si šly lehnout. Děti byly vystrašené a já ještě víc z toho, co nás ještě čeká. Ráno byla všechna ta hrůza vidět," vzpomíná v knize paní Landová.

"K" jako kulak

  • Název knihy je odvozen od akce "K", komunistického plánu na vystěhování selských rodin - kulaků
  • Hlavními autory knihy Akce "K" jsou historici Petr Blažek, Karel Jech a Michal Kubálek
  • Knihu vydaly Pulchra a Česká zemědělská univerzita v Praze

"Na hlavu nám padaly plívy a podlaha byla shnilá. Dcera Maruška se s postýlkou propadla. Myší plno, ale těch velkých. Voda nikde - donášela se. Záchod na dvorku, kdy myši měly úplnou volnost. My jsme je jen vyrušily," dodává Landová.

Na dveřích domu našla ceduli od ministerstva vnitra, že musí krmit dobytek. Což tak poctivě celé roky dělala.

39 hektarů = kulak

Život paní Landové se přitom původně vyvíjel podle jejích představ.

V roce 1944 se přivdala do statku ve Vrbici u Slaného a s manželem se starala o hospodářství o výměře 39 hektarů. "Tím jsme se v padesátých letech stali 'kulaky'," konstatovala Landová.

"Po válce v roce 1945 to ale začínalo docela slibně," vzpomíná. "Potom ale přišel rok 1948 a bylo po vzkvétání." Místo velkostatku vznik státní statek, a pak došlo na sedláky, kteří měli víc jako 20 hektarů.

"Dne 3. listopadu 1950 byl můj manžel uznán vinným za nedodržení plánu a dostal pokutu sto tisíc korun. V případě nedobytnosti mu byl uložen náhradní trest odnětí svobody na šest měsíců. To vše bylo zveřejněno v tisku a vyvěšeno vyhláškou ve všech obcích. Za zveřejnění této skutečnosti jsme byli nuceni ještě zaplatit 243 korun."

Vězení, ztráta majatku

Manžel paní Landové nakonec musel na půl roku do vězení. Tlak na jejich hospodářství ovšem neustával. Rodina přišla o traktor, odvedli jim dobytek, zvyšovaly se odvody z úrody.

V roce 1952 byl manžel znovu odsouzen, tentokrát na 18 měsíců. Okresní soud v Roudnici nad Labem ho zároveň na 5 let zbavil občanských práv, celý jeho majetek propadl státu a rodině byl zakázán pobyt ve Vrbici.

Začalo velké putování. Napřed po příbuzných, pak do polorozpadlého domu plného myší, až nakonec celá rodina skončila v Lounech, kde pracovala ve státním statku.

O hospodářství se soudila sedm let

Manžel paní Landové zemřel v dubnu 1990. Vzápětí se vdova vrhla do restituce rodinného majetku.

"O obytnou budovu jsem se soudila sedm let, a ještě jsem musela zaplatit horentní sumu, aby se nájemník vystěhoval. Měla jsem budovu a on měl parcelu pod domem, za kterou kdysi zaplatil 3180 korun. Nyní jsem za ní zaplatila několikanásobně více," popisuje své zkušenosti Božena Landová. 

Tisíce nuceně vystěhovaných

Podobně jako ona skončily v 50. letech tisíce rodin. Podle dochovaných dokumentů ovšem přesný počet nelze stanovit.

Foto: Archiv

V létě 1953 se totiž zastavila centrální evidence vystěhovaných kulaků, ovšem na vesnicích ještě akce "K" živelně doznívala několik let. Pražské archivy navíc nezaznamenaly ani všechny starší případy.

Ve zprávě ministra Rudolfa Baráka se hovoří o tom, že se akce "K" dotkla tří až čtyř tisíc rodin. Jelikož selské rodiny byly velmi početné a vícegenerační, odhadují historici počet postižených na minimálně 16 tisíc osob.

"Šlo o masivní sociální pohyb, který v naprosté většině případů znamenal pro postižené propad jejich společenského postavení. Pod tímto eufemistickým termínem se ve skutečnosti skrývají tisíce lidských tragédií," píše se v knize Akce "K".

 

Právě se děje

Další zprávy