Svět Čechům znovu utekl, nejlepší badatelé jsou až stí

14:33 | 25.1.2010 | Aktualizováno

Petr Holub

Praha - Česká Akademie věd získala silný argument v boji o státní peníze na výzkum.

Světový projekt Scimago, ve kterém španělské univerzity pravidelně mapují kvalitu výzkumníků na všech kontinentech, ji zařadil mezi stovku nejlepších ústavů světa. Konkrétně na 99. místo světového žebříčku.

Českým vysokým školám konkurence utíká, dokonce i ta maďarská, polská nebo estonská.

Přitom reforma financování výzkumu, kterou zahájila Topolánkova vláda, počítá s tím, že se vládní dotace přesunou z akademických ústavů na vysoké školy a do podniků.

Ve světle dat španělského průzkumu vláda tímto postupem likviduje polovinu výzkumné kapacity, která snese mezinárodní srovnání.

"Je to rozhodně řádově kvalitnější srovnání než to, které připravuje vládní rada pro výzkum a se kterým u nás argumentují politici, když prosazují reformu," komentoval projekt Scimago děkan Fakulty informatiky na Masarykově univerzitě Jiří Zlatuška, který na unikátní data upozornil.

Poznámka: V tabulce jsou uvedena výzkumná pracoviště bývalého východního bloku včetně Jugoslávie a bývalé NDR.

Zdroj: SCImago Institutions Rankings (SIR), 2009 World Report
Ve sloupci „publikace“ je uveden počet odborných článků, které pracovníci výzkumné instituce publikovali v letech 2003-2007v uznávaných odborných časopisech
Ve sloupci „kvalita“ je srovnáván celkový impakt publikací výzkumné instituce s impaktem všech světových publikací. Hodnota 1 znamená průměrný impakt, hodnota 2 je dvakrát lepší impakt než průměr, hodnota 0,5 je dvakrát horší impakt než průměr. Publikační impakt popisuje, v jak kvalitních časopisech vědci z výzkumné instituce publikují

Amerika, Británie, Německo, Holandsko...

Výzkumníci sestavili tabulku dvou tisíc světových výzkumných institucí podle toho, kolik odborných článků jejich zaměstnanci publikovali v letech 2003-2007. Vrchol žebříčku ovládly velké státní instituce Francie, Číny a Ruska.

Přesto první třicítku kontrolují americké univerzity, kterých se do ní dostalo čtrnáct a spolu se státním Národním institutem zdraví tvoří polovinu nejvýkonnějších výzkumných ústavů na světě. Přitom nemají konkurenci v kvalitě a jejich výstupy jsou aspoň dvakrát lepší než světový průměr.

Z velkých evropských škol jim dokážou velikostí a kvalitou konkurovat pouze britské univerzity v Cambridgi, Oxfordu a Londýně, které se dostaly do čtvrté desítky.

Nejvyšší kvalitu z velkých státních ústavů prokazuje německá Společnost Maxe Plancka. Její výkon jen těsně zaostává za společnou produkcí Oxfordu a Cambridge. V závěsu za Brity se drží holandské univerzity v Utrechtu a Amsterdamu, teprve za nimi se umístily nejlepší německé univerzity.

Zdroj: SCImago Institutions Rankings (SIR), 2009 World Report
Ve sloupci „publikace“ je uveden počet odborných článků, které pracovníci výzkumné instituce publikovali v letech 2003-2007v uznávaných odborných časopisech
Ve sloupci „kvalita“ je srovnáván celkový impakt publikací výzkumné instituce s impaktem všech světových publikací. Hodnota 1 znamená průměrný impakt, hodnota 2 je dvakrát lepší impakt než průměr, hodnota 0,5 je dvakrát horší impakt než průměr. Publikační impakt popisuje, v jak kvalitních časopisech vědci z výzkumné instituce publikují

Dva v elitě východu

Kvalita publikací české Akademie věd dosahuje světového průměru. Tím je mezi výzkumnými pracovišti bývalého východního bloku pozitivní výjimkou.

Nad průměr se díky vyšší konkurenci v Německu dostaly univerzity bývalé NDR v čele s berlínskou Humboldtovou univerzitou. Východním Němcům dokáže překvapivě konkurovat pouze univerzita v estonském Tartu a některé menší specializované ústavy v Rusku.

Na úrovni české Akademie a o něco méně výkonné Karlovy univerzity se v kvalitě článků drží Maďarská akademie věd, Varšavská, Lublaňská a tři budapešťské univerzity.

Čtyři v průměru

Vedle Karlovy univerzity se ostatní vysoké školy v zahraničním srovnání neprosazují. V tom může Česko dohánět nejen východní Němce a Maďary, ale také Poláky.

Na východoevropském průměru se aspoň kvalitou drží díky biologickému výzkumu a spolupráci s Akademií věd Jihočeská univerzita, jen o něco hůře dopadly zásluhou chemie Pardubice.

Množstvím produkce se ještě uplatnila Masarykova univerzita, která ovšem nedosáhla kvalit vysoké školy v druhém největším maďarském městě Szegedu. Pražská technika musí dohánět konkurenci v polské Varšavě i Wroclawi.

Ostatní české vysoké školy nehrají ve světové ani ve východoevropské konkurenci žádnou roli.

Blogeři Aktuálně.cz píšící o vědě
	Fyzik Filip Kadlec		Jaderný fyzik František Janouch
	Biofyzik Jaroslav Drobník		Chemik Kamil Wichterle
	Biochemik Libor Vítek		Chemik Marek Minárik
	Matematik Milan Mareš		Petr Klán
	Imunolog Václav Hořejší		Bývalý předseda AV Václav Pačes

Jak dopadli Ratha? Promluvil ten, kdo mu viděl do karet

Máme úplný scénář: Takto dostala policie Ratha za mříže

Fotky se závratí: Jak pokořit komín. 84 m tam a zpět