Praha - Chaos tuzemské politiky se stává evropským fenoménem.
Ukazuje to poslední výzkum Eurobarometru, který odhalil tři největší paradoxy české společnosti.
„Chybí politická vize. Krátkodobé přežívání je to nejlepší, co se dá dělat," shrnul převládající názory Jan Herzmann, který řídil českou část výzkumu.
Paradox 1: Chceme sami bojovat s krizí, i když to neumíme
Jenom každý dvacátý Čech očekává od vlády pomoc v boji s krizí. Je to unikát, protože i největší skeptici mezi národy věří vládě aspoň z desetiny.
„Česká republika byla krizí postižena poměrně málo. Nezaměstnanost sice hodně vyrostla, ve srovnání s jinými zeměmi je stále nízká. Vlastně nebylo co řešit, vládě se však nečinnost připisuje k tíži," přibližuje svou hypotézu Herzmann.
V každém případě vláda nezasáhla nejen proti rostoucí nezaměstnanosti, nepřesvědčila ani banky, aby přestaly omezovat úvěry firmám.
Přitom Češi trvají na tom, aby si jejich vláda udržela kompetence při řízení ekonomiky. Pro 37 procent lidí to je základní důvod, proč odmítají euro. V tom Češi překonají například vlastenecké Poláky, kterých na zachování ekonomické role vlády trvá třicet procent.
Skeptičtí Češi přitom nevěří ani Evropské unii. Jen 16 procent občanů sází v krizi na schopnosti jejích úředníků. Větší odstup si udržují pouze obyvatelé silných ekonomik, kteří o to víc spoléhají na svou vládu, konkrétně Britové, Francouzi, Nizozemci a Švédové.
Ze všech institucí proto nejvíc spoléháme na G-20, které věří 43 procent Čechů. Neznamená to však, že čekají na domluvu dvaceti šéfů nejsilnějších průmyslových a rozvojových států, kteří se scházejí jednou za půl roku.
„Spoléháme na nejbohatší země, jako jsou Spojené státy, Německo, dokonce Švýcarsko. Mají dost peněz, aby s krizí něco udělali. Evropská unie je pouze administrativní záležitost," přibližuje většinové úvahy ředitel Herzmann.
Paradox 2: Pochybujeme o členství v EU, i když chválíme jeho výhody
Jen 40 procent Čechů je spokojeno s členstvím v EU. Větší odstup si udržují pouze tradičně euroskeptičtí Britové a nově Lotyši a Maďaři, které nejvíc zasáhla ekonomická krize.
Přitom jsme v rámci Evropy nadprůměrné spokojeni s výhodami, které členství přináší. Chválí je 62 procent zdejších obyvatel.
Tento postoj je obvyklý v nových členských státech, především z Pobaltí. Nikde však není kritika ruky, která dává, tak ostrá jako v Česku.
„Na tento paradox nemáme dobré vysvětlení," připouští Jan Herzmann. Přitom se podle něho nůžky mezi kritikou EU a chválou její ekonomické pomoci dál otevírají.
Hlavním důvodem mohou být zklamané naděje ze vstupu do unie. Češi čekali, že posílí vládu práva a vymýtí korupci. „Očekávání se nenaplnilo," konstatuje expert.
Paradox 3: Ze zemí mimo eurozónu nejvíc platíme eurem, přitom chceme zachovat korunu.
V posledních dvanácti měsících platilo eurem 69 procent Čechů, o dvacet procent víc, než například Poláků nebo Maďarů.
Přitom polovina Čechů doporučuje, ať se euro přijme co nejpozději. V zemích ostatních východoevropských čekatelů radí k odkladu třetina, v Maďarsku čtvrtina.
A i když euro pravidelně používá čím dál víc Čechů, výrazně roste počet těch, kdo ho nechtějí za národní měnu. Od loňského jara do podzimu se počet skeptiků zvýšil o třetinu.
Podle Herzmanna rozhodují ryze praktické důvody: „Koruna v posledních letech proti euru posilovala, a tak se jí nechceme vzdát."
Češi navíc dokážou odhalit výhody používání dvou různých měn. „Dříve jsme měli kromě koruny ještě tuzexové bony a uměli jsme s tím velice dobře žít. Dnes převzalo jejich úlohu euro," míní výzkumník.
