Temelín nad 200 miliard? Pak se připravte na vyšší účty

Petr Holub
18. 11. 2009 13:25
Na největší zakázku českých dějin může doplatit spotřebitel
Temelínské věže.
Temelínské věže. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Praha - Desítky let v zadlužení a návratnost, jíž se velká část současných odběratelů nemusí dožít, bude-li nová elektrárna v Temelíně postavena podle nejdražší z uvažovaných variant.

Pokud se nové reaktory podaří doručit podle plánu a bez chyb, mohou podle propočtů vyrábět energii za velmi příznivou cenu.

Jak však vyplývá z globálních analýz a rozborů expertů, které Aktuálně.cz kvůli Temelínu oslovilo, projekt zároveň vystavuje velkému riziku spotřebitele. Právě na nich totiž bude ležet břímě z případného zdražení projektu, a nemají tudíž jistotu, jak se v budoucnu bude vyvíjet konečná cena elektřiny.

Světové příklady přitom ukazují, že prodražení staveb atomových elektráren nad plánovaný strop - v případě Temelína je takovou hranicí suma 200 miliard korun - bývá velmi časté.

V Americe dvakrát dražší

ČEZ vypsal zakázku na dva nové reaktory v Temelíně, je doplněna opcí na další tři reaktory jinde v Evropě. Cenové mantinely jsou přitom podle expertů jasné.

"U zakázky společnosti ČEZ na pět reaktorů se uvádějí ceny dva až čtyři tisíce eur za kilowatt instalovaného výkonu," uvádí Lutz Mez ze Svobodné univerzity v Berlíně.

Pro případ, že se v Temelíně postaví dva reaktory s výkonem 1000 megawattů , to odpovídá ceně 4-8 miliard eur, tedy cca 100 až 200 miliard korun. V případě reaktorů s výkonem 1700 megawattů zaplatí ČEZ 7 až 14 miliard eur.

Lutz Mez se obává, že se cena vyšplhá spíše k vyšší částce. Uvádí přitom příklad jaderné elektrárny ve finském Olkiluoto, kde staví reaktor s výkonem 1600 megawattů francouzská Areva.

Původně se počítalo s cenou dvou tisíc eur za výkon jednoho kilowattu, dnes je cena u čtyř tisíc. Elektrárna se přitom dokončí nejdříve za tři roky a další zvýšení není vyloučeno.

"Ovšem náklady v Kanadě a Spojených státech, kde se v poslední době také objevují nabídky na stavbu nových atomových elektráren, se pohybují v úplně jiných řádech až do 10 tisíc dolarů za kilowatt. To dnes odpovídá 6 600 eurům za kilowatt," upozorňuje Mez.

V obou zemích proto začíná debata, jestli se takové stavby vůbec vyplatí.

Text pokračuje pod grafikou.

Nejvýnosnější na světě

Příznivci atomových elektráren tvrdí, že se jejich stavba vyplatí vždycky. Nové typy reaktorů, jaké se plánují i v Temelíně, mají vydržet až 60 let. Je to o polovinu víc, než bylo dosud zvykem.

Počáteční investice jsou vysoké a zaberou polovinu všech nákladů na elektrárnu. Samotný provoz a likvidace už nejsou tak drahé. Od chvíle, kdy elektrárna zaplatí své počáteční náklady, patří k nejvýnosnějším podnikům na světě.

U elektrárny, která se postaví za osm miliard, spolknou další čtyři miliardy náklady na bankovní úvěry.

Steve Thomas z britské Greenwichské univerzity to dokládá na příkladu americké elektrárny Vogtle, kde stojí dva reaktory Westinghouse 14 miliard dolarů. Bez započtení nákladů na financování projektu se elektrárna Summer se stejnými reaktory staví za 9,8 miliardy dolarů.

Lhůta lidského života

Také Temelín se má stavět z vlastního jmění společnosti ČEZ a komerčních úvěrů.

"Financování bude z našeho cash-flow a z globálních zdrojů financování ČEZ. S ohledem na náš rating to vede k výhodným podmínkám," potvrzuje mluvčí Ladislav Kříž.

I v takovém případě se Temelín za osm miliard eur v perspektivě 60 let vyplatí. Cena vyrobené elektřiny přijde podle výpočtu Aktuálně.cz na 60 haléřů za kilowatthodinu, tedy polovinu ceny, která se dnes platí na lipské a pražské burze.

"Takový odhad je pro dostavbu Temelínu velmi příznivý," míní Miroslav Zajíček z Vysoké školy ekonomické. Potvrzuje předpoklad, že po zaplacení vstupních nákladů vykazují atomové elektrárny vysoké zisky.

Zajíček upozorňuje, že se problém efektivity atomových elektráren skrývá jinde.

"Pokud vás požádám o úvěr s tím, že peníze vrátím za šedesát let, kolik byste mi půjčil? Samozřejmě nic. Peníze byste chtěl vrátit nejpozději za dvacet let. A stejné je to s bankami, které budou stavbu Temelína případně financovat," vysvětluje ekonom.

Úvěry tedy bude nutné splatit relativně brzy.

Třicet nebo padesát let

Stavitelé každé atomové elektrárny se proto v prvních letech neuvěřitelně vysoko zadluží, přitom platí úroky 10 až 12 procent.

Pokud vyhraje soutěž o nový Temelín zakázka s cenou 8 miliard eur, vrátí se investice až po deseti letech stavby a dalších dvaceti letech provozu.

V případě vyšší ceny, například 12 miliard eur, až po čtyřiceti letech bezchybného provozu.

Do té doby bude temelínský projekt ve ztrátě, kterou mohou zaplatit jenom spotřebitelé. Když se bilance srovná za padesát let, zisku se dožije málokdo z nich.

Riziko pro spotřebitele

Elektrárenské společnosti využívají při stavbách atomových elektráren státní garance, tedy peníze daňových poplatníků. Tím snižují nejméně o polovinu náklady na půjčování.

Například ve Spojených státech garantuje půjčky federální vláda, v jiných případech exportní banky ze země firmy, která elektrárnu staví. Za úvěry pro Olkiluoto ručí francouzská exportní banka, za stavbu prvních dvou bloků Temelína ručila vedle českého státu ještě americká státní banka Exim.

ČEZ se nyní hodlá obejít bez státních peněz. "Státní garance využívat nebudeme," tvrdí mluvčí Kříž. V podmínkách soutěže není ani podpora exportních bank ze zemí dodavatelských firem.

Podle analýzy francouzského experta Mycle Schneidera ponesou v takovém případě riziko za zdražení stavby spotřebitelé dodávané elektřiny.

"Pokud je neochrání státní regulační úřad," dodává Schneider. Ochrana je slabší, pokud je vlastníkem investora atomové elektrárny stát, jako je tomu v případě Temelína a částečně i u finské elektrárny Olkiluoto.

Jak chrání stát

Český spotřebitel platí za kilowatthodinu zhruba čtyři koruny.

Čtvrtinu z toho platí za cenu bazické elektřiny na burze, další čtvrtinu inkasuje obchodník za to, že je schopen dodávat víc elektřiny ve špičce. Dvou korun dosahuje regulovaná cena za distribuci.

V příštím roce poklesne burzovní cena za elektřinu o 15 procent, zisk elektrárenským společnostem zachrání právě regulační úřad.

Ten připouští zvýšení cen za přenos a také za dodávky elektřiny z ekologických zdrojů, která se vyrábí příliš draze. Hospodářské noviny už upozornily, že zákazník tak proti letošku ušetří jen dvě až tři procenta.

 

Právě se děje

Další zprávy