Dálnice se staví na dluh, rozpočet riskuje propad

Petr Holub
18. 10. 2009 13:05
Staví se a počítá se s penězi z Bruselu. Odsud však za tři roky nepřišla ani koruna a Bruselu se nelíbí, jak se v Česku staví
D47 - černá můra zdejších dopravních expertů.
D47 - černá můra zdejších dopravních expertů. | Foto: Petr Sznapka

Praha - Evropské projekty mohou zavést státní rozpočet do dalších neřešitelných potíží. Pod záminkou bruselské podpory zvyšují dopravní stavby závazky státu o desítky miliard.

Evropský dotační program Doprava plánuje v letech 2007-2013 stavbu třiceti sedmi úseků dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy s dotací necelých 60 miliard korun. Už dnes se ve státním rozpočtu předpokládá, že celkem vyjdou na 105 miliard.

V tuzemsku se dálnice v průběhu stavby navíc tradičně zdražují a konečná částka může být ještě vyšší. Stavět už se začalo, Brusel však peníze neposílá.

Dnes není dokonce jisté ani to, jestli Česko zmíněných 60 miliard vůbec dostane. Staví se na dluh a Brusel na tyto stavby jako na ostatní projekty z rozpočtového období 2007-2013 neposlal kromě záloh ani korunu. Pro čerpání dotací na dálnice si navíc sami Češi postavili vážné překážky.

Zatím na dluh

Ministerstvo dopravy začalo pod Alešem Řebíčkem prosazovat sporné stavby v kategorii tzv. velkých projektů, které musí jednotlivě schválit Evropská komise.

Zatím neschválila jediný.

Kromě toho Češi Bruselu včas nedodali návrh strategie, jak se má tuzemská silniční síť rozvíjet.

Proto Evropská komise sestavila s českou stranou společný řídící výbor, který bude operační program Doprava revidovat. Může se stát, že některé rozestavěné stavby evropské dotace nedostanou.

Test v Českém středohoří

Stavbu dálnice D8 v Českém středohoří zdobí nápisy, že projekt finančně podporuje Evropská unie. Jde o nejdražší z tzv. velkých projektů, který má Brusel dotovat osmi miliardami korun. Státní fond dopravní infrastruktury ovšem dnes počítá s útratou dvojnásobné částky.

O schválení projektu požádali pražští úředníci už v únoru. Od té doby se nepodařilo odstranit pochybnosti Bruselu, jestli je možné projekt financovat.

Evropská komise řeší mimo jiné stížnosti ekologických organizací, které upozorňují, že stavba vede přes chráněnou krajinnou oblast, a stát přitom neprojednal její trasu ve veřejném řízení SEA. "Úředníkům se logicky nechce schválit tak spornou stavbu. Pak by museli připustit, že nakonec schválí všechno, co jim z členských zemí pošlou," vysvětluje odklady Miroslav Patrik ze sdružení Děti Země.

Před schválením

Skluz při schvalování velkých staveb připouští i ministerstvo dopravy.

"Do současné doby byly Evropské komisi zaslány čtyři železniční projekty a tři projekty z oblasti silniční a dálniční infrastruktury. Okamžik schválení pilotních projektů není možné přesně predikovat z toho důvodu, že Evropská komise posuzuje každý projekt individuálně v několikakolovém připomínkovém řízení," připouští mluvčí Karel Hanzelka.

Dodává, že těsně před schválením jsou tři železniční projekty.

Hanzelka připomíná, že průtahy při schvalování celkem jednadvaceti velkých projektů nemusí ohrozit přísun peněz. Podle dubnového nařízení komise je možné poslat průběžné platby na velké stavby ještě před jejich schválením. Přitom průběžné platby začne Brusel do Prahy posílat už koncem roku.

Pavel Přibyl z Dopravní federace ovšem není přesvědčen o tom, že komise skutečně neschválené projekty proplatí. "V každém případě bude třeba peníze vrátit, pokud komise projekt odmítne," upozorňuje.

Kde se staví zbytečně

Dalším z projektů, o kterých se jedná v Bruselu, je rychlostní silnice R6 mezi Karlovými Vary a Sokolovem. Na stavbu za 12 miliard má Unie přispět čtvrtinou. V této chvíli její úředníci zkoumají, jak je stavba efektivní. Provoz u Sokolova nepřesahuje 20 tisíc aut denně, a obhájit proto čtyřproudovou silnici není snadné.

Pochybnosti, jestli jsou plánované silnice a železnice efektivní, opakují bruselští úředníci už několik let.

Tuzemská vláda jejich připomínky ignorovala až do letošního jara, kdy Brusel jmenoval do čela operačního programu Doprava tzv. společný řídící výbor. Jeho experti mají vypracovat analýzu, jak jsou stavby dotované z evropských peněz užitečné.

Sokolovská silnice má horší hodnocení než řada jiných úseků na dálnicích D3 z Prahy do Tábora, D11 mezi Hradcem Králové a Jaroměří, případně rychlostní silnice R55 z Otrokovic do Uherského Hradiště. Je však hodnocena lépe než jiné plánované stavby, například rychlostní silnice z Žatce do Chomutova.

"O tom, co se bude skutečně financovat, rozhodne Evropská komise až po revizi operačního programu od svých expertů," předpokládá Přibyl.

Rekord, ale stejně málo

Potíže s financováním rozestavěných dálnic zažila vláda už v přípravě rozpočtu na příští rok.

Ministr dopravy Gustáv Slamečka všechny překvapil tvrzením, že stát bude v příštím roce dotovat dopravní stavby rekordní částkou, ta však stejně na chystané projekty nestačí. Premiér Jan Fischer a ministr financí Eduard Janota proto přidělili Slamečkovi o 25 miliard korun víc než loni.

Tím bude možné spolufinancovat 37 rozestavěných projektů dotovaných z Bruselu.

Kromě toho bude možné dokončit dálnici D47 do Ostravy, spojit pražský okruh s výpadovkou na Karlovy Vary a pokračovat ve stavbě městského okruhu v Brně, které ministerstvo do evropských projektů nenapsalo. Ostatní stavby budou podle ministra zakonzervovány. 

 

Právě se děje

Další zprávy