Ostrava - Červnové bleskové povodně nejvíce zasáhly oblast Povodí Odry. Kromě miliardových škod na soukromých domech, obecním i státním majetku, silnicích a mostech, už vyčíslil škody také státní podnik Povodí Odry. Jde o bezmála dvě stě milionů korun.
I hráze však lze pojistit proti povodním. Podnik to udělal a tak očekává, že asi devadesát milionů dostane od pojišťovny.
Největší část škod tvoří poškozená koryta a hráze, poničené jezy a poškozené opěrné zdi. Například na řece Jičínka na Novojičínsku, na které je vybudována ochrana proti stoleté vodě, vyčíslilo Povodí Odry škody na devadesát milionů korun. Na Vidnávce v oblasti Jeseníků je to podobná částka. Jde hlavně o poničená koryta a hráze.
"Škody u nás jsou až čtyřnásobně vyšší než v jiných povodích. Povodí Labe, Vltavy a Moravy odhadují škody individuálně do padesáti milionů," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz generální ředitel Povodí Odry Ivan Pospíšil.
Povodí Odry řídí od teprve od letošního ledna, pět let byl generálním ředitelem Povodí Moravy. V minulosti byl také poradcem bývalého ministra financí Miroslava Kalouska.
A.cz.: Od kdy je v Česku možné pojistit proti povodním i hráze?
Začali jsme s pojišťováním majetku asi si před pěti lety. Při katastrofálních povodních v roce 1997 jsme ještě pojištění neměli. Nyní očekáváme, že škody z letošních povodní na majetku Povodí Odry ve výši asi devadesát milionů korun budou řešeny v rámci pojištění u České pojišťovny. Otázkou je, jak to bude v budoucnosti, zda pojišťovny vzhledem k rizikům nezpřísní podmínky pojištění.
A.cz.: Kdo bude hradit zbytek škod?
Peníze by měly jít ze státního rozpočtu, z programu Povodňové škody 2009. Nejprve jsme využili vlastní zdroje. Vytvořili jsme rezervu deset milionů korun a přibližně polovinu jsme už použili. Provedli jsme například opravu natržené hráze u Velkých Karlovic, což bylo potřeba udělat velmi rychle. V tomto případě jsme využili pomoci od kolegů z Povodí Moravy. Provizorně a rychle jsme opravili Petrův rybník u Krnova, který čeká v září plánovaná oprava. Hned, jakmile to šlo, jsme začali obnovovat průtočnost koryt, odstraňovat stromy a jiné předměty, naplaveniny. Pokračujeme v opravách koryt a hrází.
A.cz.: Například Jičínku jste měli zabezpečenou proti stoleté vodě. Přesto to nestačilo. Jak velká voda tam tedy byla?
Podle hydrometeorologů mělo jít na Jičínce i Vidnávce o trojnásobek až čtyřnásobek stoleté vody, což je více než pětisetletá voda. To je opravdu extrém. Mimořádně vydatný déšť ve svažitém terénu, který byl někde také zemědělsky využíván, způsobil, co způsobil. Voda ještě byla v korytě a už byly povodně. Byl jsem tehdy na Novojičínsku a kdybych neviděl, jak to jde rychle, nevěřil bych tomu. Voda se během chvilky zvedla až na sedm a půl metru. Protipovodňová opatření, včetně poldrů, ale speciálně na Jičínce a Vidnávce fungovala dobře. Jinak by to totiž dopadlo mnohem hůř. V Novém Jičíně bylo štěstí, že kapacita koryta je jeden až dva metry nad stoletou vodou.
A.cz.: Takže na Jičínce či Vidnávce nebudete zvyšovat protipovodňová opatření?
Rozhodně tam nebudeme budovat ochranu na pětisetletou vodu. Nebylo by to efektivní. Je třeba si rovněž uvědomit, že absolutní protipovodňová ochrana neexistuje. Trochu pomoci by tam mohla změna způsobu hospodaření v krajině. Smysl by určitě mělo využít na některých místech trvalé travní porosty místo kukuřice, řepy či brambor, které mají velmi malou schopnost zadržovat vodu v krajině.
A.cz.: Vůbec největší škody byly při červnových povodních v Jeseníku nad Odrou, kde teče říčka Luha. Co s ní?
Pod naší správu patří jenom část, ale na Luze zvažujeme, že tam vybudujeme místo pětileté ochrany dvacetiletou.
A.cz.: Ochránci přírody připomínají, že doplácíme na to, že jsme změnili přirozené cesty řek a potoků, zlikvidovali meandry, zabránili tokům, aby se rozlévaly tam, kde neohrožují obydlí. Souhlasíte s tím?
Samozřejmě, přístup lidí i vodohospodářů ke krajině byl v minulosti často necitlivý. Trendem byla jednoznačná regulace, také kvůli zemědělství. Problém je, že mnohde došlo ke zbytečnému zkrácení a narovnání toků, které tak ztratily přirozenou cestu v krajině. Když je velká voda, regulovaným korytem se prožene velmi rychle. Když už nestačí koryto, voda, která se nemá kde zpomalit, poničí domy. Nikdo už nepochybuje o tom, jakou zadržovací schopnost mají lužní lesy, například Poodří. Takových oblastí však není mnoho. Našim cílem je provést řeky a potoky bezpečně krajinou, nechat je rozlít se a zpomalit tam, kde je to možné.
V obydlených lokalitách se však musí stavět hráze a opevnění. Jsou místa, například právě na Jičínce, kde je jedna vesnice za druhou, zpevněné koryto a hráze jsou opodstatněné. Někde však naprosto ne. Problémem samozřejmě je také to, že lidé stavějí domy i tam, kde byly v minulosti povodně. Někde alespoň upravili první podlaží na technická, ale někde se nezměnilo nic.
A.cz.: Je technicky možné vrátit zregulovaným tokům alespoň z části jejich přirozenou cestu?
Připravujeme zatím pět revitalizačních akcí, na něž žádáme dotace. Mají napravit necitlivé zásahy z minulosti. S přípravami jsme nejdál na Bílovce v oblasti Poodří, kde byla někdy v padesátých letech část toku naprosto zbytečně zregulovaná, přitom zrovna tam by se mohla voda bezpečně rozlít, aniž by způsobila škody na obydlích. Další podobnou akci chystáme na Ondřejnici ve Staré Vsi nad Ondřejnicí. V obydlené části chceme koryto zvětšit z pětileté ochrany na dvacetiletou, jinde chceme naopak vrátit toku možnost meandrovat. Není to však úplně jednoduché, mnohdy narážíme na majetkoprávní vztahy.
A.cz.: Jak se při letošních povodních uplatily přehrady a poldry?
V přehradách zůstala spousta volného místa, voda tam však nedošla. Povodně byly na horních tocích. Potvrdila se však funkčnost mnoha poldrů, kterých je v Povodí Odry přes padesát. Asi polovina jich je suchých, ostatní jsou víceúčelové, to znamená, že jsou z části naplněné vodou a využívány k různým účelům. Poldry nejsou v našem vlastnictví, většinou jsou obcí. Majitelé mají při jejich využití při povodních nárok na náhradu škody.
A.cz.: Jak to vypadá s plánovanou stavbou přehrady Nové Heřminovy? Není možné, že stát od tohoto záměru, kteří mnozí kritizují, nakonec i kvůli napjatému státnímu rozpočtu upustí?
Situace je opravdu najatá. Chceme ale dokončit první etapu, na kterou máme schválené peníze - to je dokončení investičního záměru na malou variantu. Rovněž máme schválené peníze na výkupy. Máme nyní uzavřeno třicet pět smluv s vlastníky, kteří by měli pravděpodobně někdy v srpnu začít čerpat peníze.
