Lidé chudnou, babyboom končí. Politici to nezvrátí

Veronika Lehovcová Suchá Veronika Lehovcová Suchá
28. 3. 2009 21:30
Rodiče si přejí hlavně kompenzace v penězích
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Tomáš Adamec

Praha - Prorodinný balíček, či rovnou ministerstvo rodiny.

Politici léta představují plány, jak zabránit stárnutí České republiky. Ale nemají úspěch.

Současný babyboom nenastartovala státní opatření, ale rozhodnutí populačně silných ročníků ze sedmdesátých let - ano, oněch Husákových dětí - pořídit si odkládanou rodinu.

Podle odhadů demografů teď babyboom v Česku skončí vinou ekonomické recese dřív, než se čekalo. Průměrný počet "dítěte na ženu" se přiblíží číslu jedna. Stát přitom stále tápe, jak by mohl plánování rodičovství ovlivnit.

Rodičům chybí jistota...

Podle předsedkyně České demografické společnosti Jitky Rychtaříkové chybí ve státní podpoře rodiny jistota.

"Na propopulačních opatřeních by se politici měli shodnout na delší dobu. U nás se něco vyhlásí a ihned se někdo ozve, že to po volbách zruší. Rodiny nemají jistotu. Například ve Francii jsou zavedená prorodinná opatření tabu, i když se k moci dostane opozice," říká Rychtaříková.

To potvrzují i slova mladé matky z Prahy 10. "Teď zavedli třírychlostní mateřskou. Vybrala jsem jedenáct a půl tisíce na dva roky, i když plánuji s dítětem doma zůstat déle. Kdo ale ví, co bude za dva roky, jaká budou tehdy platit pravidla," říká šestadvacetiletá žena, která tak dostává od státu téměř jedenáct a půl tisíce.

Jiný případ. Mladá maminka z Prahy porodila na podzim 2008 dvojčata. Dnes dává stát coby porodné na každé dítě 13 tisíc korun. Dostala tedy 26 tisíc. Rodit o rok dříve, dostala by však dvojnásobek.

Podle průzkumů, které shromáždil Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, přitom lidé od státu očekávají hlavně finanční kompenzace. Na druhém místě jsou služby, hlavně jesle a mateřské školky.

... i byty, školky a poloviční úvazky

Právě jejich nedostatek brání mladým rodičům, zvlášť ženám, vrátit se do zaměstnání - alespoň na částečný úvazek.

"Z průzkumů vyplývá, že mezi mladými rodiči je víc zájemců o práci než pracovních míst, která by mohli přijmout," vysvětluje Věra Kuchařová z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Problém je, že firmy v Česku částečných úvazků zatím málo využívají. V zemi takto pracuje osm procent žen a dvě procenta mužů. V západoevropských zemích je tato možnost zvlášť pro ženy klíčová - například v Německu pracuje na zkrácený úvazek skoro polovina žen, v Nizozemsku pak dokonce skoro tři čtvrtiny.

"Je to otázka priorit, dlouhodobého uvažování. Efekt takových opatření nepřijde hned. Stejně jako nízká porodnost, ta taky udělá problémy za patnáct let, až nebude pracovní síla," dodává Rychtaříková.

Odborníci připomínají, že ekonomické podmínky jsou jen jedním z několika faktorů, které k založení rodiny lidi motivují.

V sedmdesátých letech minulého století k babyboomu přispěl i nedostatek jiných možností v seberealizaci či upřednostňování osobního života před pracovním a společenským.

 

Právě se děje

Další zprávy