Praha - Navzdory nedávné plynové krizi je ministr životního prostředí Martin Bursík přesvědčen o tom, že Česko by dovážet více plynu.
"My plynu využíváme strašně málo," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz Bursík. Připomíná, že plyn má výrazně nižší emise než uhlí nebo benzin. Proto může sloužit jako most mezi fosilními palivy a čistými zdroji, jako je větrná či sluneční energie.
"Obnovitelné zdroje jsou sice nejrychleji se rozvíjejícím oborem průmyslové výroby v Evropě, přesto je situace zatím taková, že je plyn potřebný," tvrdí Bursík.
A.cz: Záměr společnosti ČEZ postavit v Ústí nad Labem novou plynovou elektrárnu je tedy podle vás správný?
V principu to je dobře. Samozřejmě je otázkou, jak plánovaná stavba v Úžíne projde posouzením vlivu na životní prostředí. To je samostatná procedura, k tomu se nemohu vyjadřovat. Zásadní otázkou je, proč to ČEZ dělá, proč přehodnotil svůj plán a nahrazuje uhelné elektrárny plynem. Správným předpokladem je, že vyrábět elektřinu a teplo z uhlí bude v budoucnu nákladnější, méně konkurenceschopné.
Fakta o zemním plynu
- Světové zásoby při současné spotřebě vystačí na 190 let.
- Prokázané zásoby neustále stoupají, mezi lety 1990 a 2000 o více než 17 procent.
- Více než 70 procent prokázaných světových zásob se nachází v Evropě nebo v jejích dosahu.
- Metr krychlový zemního plynu nahradí tři kilogramy hnědého uhlí.
A.cz: Jenže ČEZ plánuje i uhelné elektrárny.
To si musí spočítat, jak se mu to vyplatí. V roce 2013 začnou v Evropě fungovat aukce s emisními povolenkami. O dva roky později by se měl trh rozšířit na státy OECD, tedy například i na Spojené státy a další země. Myslím, že to je základní mechanismus, který pomůže překlopit svět na nízkouhlíkovou ekonomiku.
Když někdo staví elektrárnu, uvažuje s perspektivou čtyřiceti let. A za deset let bude kompletně fungovat trh s uhlíkem včetně vlivu na cenu uhlí. Riziko, které je v uhelné energetice, je daleko větší. Vyplývá z celosvětového politického trendu, který souvisí s ochranou klimatu.
A.cz: Protože při spalování zemního plynu vzniká méně exhalací?
Plyn je dobrý díky svým emisním parametrům. On má využití nejen pro výrobu elektřiny a tepla, ale i pro decentralizované vytápění domácností, a taky v dopravě, což se u nás teprve rozjíždí.
Plyn má nulové emise jemného prachu, nulové emise organických uhlovodíku, je na sedmdesáti procentech oxid uhličitého, na šedesáti procentech oxidu siřičitého.
Myslím, že Evropa plyn potřebuje. Jedním z důvodů je, že řeší klimatickou a energetickou politiku. V Česku se z plynu zatím prakticky nevyrábí žádná elektřina. ČEZ nevyrábí ani kilowatthodinu, jsou tu jenom nějaké závodní elektrárny.
V porovnání s většinou jiných států je naše portfolio primárních zdrojů energie nevyvážené.
A.cz: Pokud ale budeme dovážet více plynu, hrozí, že další plynovou krizi pocítíme mnohem citelněji.
Odpovědí není odklon od plynu, ale jak snížit toto riziko. Měly by se postavit nové plynovody, více propojit střední Evropy s terminály na zkapalněný zemní plyn, kam se může dovážet tato surovina z Afriky nebo Blízkého východu. Zvýšit kapacitu našich zásobníků, u nichž je i otázkou, komu mají patřit.
Podle našeho názoru by zásobníky měly být kontrolovány státem, aby se nestalo, že privátní subjekt si pak může se státem hrát, vyšponovat třeba ceny. Vím, že je je to strategická záležitost, citlivá věc.
A pak je tu samozřejmě ohromný prostor pro úspory. Proto mezi naše výhrady k Římanově návrhu energetické koncepce je, že tento dokuemnt pouze modeluje, jaká bude spotřeba a k tomu vydefinovává potřebný instatlový výkon, a úplně podceňuje energetické úspory a obnovitelné zdroje.
A.cz: Není cestou větší energetické soběstačnosti jaderná energetika?
Plyn se u nás využívá jenom v průmyslu a k vytápění. A jádro nemůže nahradit plyn při vytápění domácností. Celá úvaha o tom, že vítězem debaty o plynové krizi je právě jádro, pokládám v totmto ohledu za nesmyslnou. Jádro je navíc řešení, které by přišlo za dvanáct, čtrnáct, sedmnáct let. Neřeší aktuální problém.
