Klaus se znovu opřel do oteplování. Burcuje v Tokiu

alt
6. 9. 2008 19:45
Vyzývá svobodomyslné k razantní odpovědi

Praha - Panika kolem klimatických změn nemá seriózní opodstatnění a neměla by zůstat bez rezolutní odpovědi racionálně uvažujících a svobodomyslných lidí. V pondělí to na setkání Montpelerinské společnosti v Tokiu řekne prezident Václav Klaus.

Text jeho projevu otiskly Lidové noviny. Klaus si v něm znovu stěžuje, že veřejnou debatu neovládá věda, tedy klimatologie, ale ideologie - "klimatismus".

"Naše odpověď této ideologii by měla být jasná a nekompromisní, protože jsme přesvědčeni, že víme dost o křehkosti a zranitelnosti lidské společnosti a o nebezpečích plynoucích z pokusů dirigovat ji shora," prohlásí v pondělí prezident. Montpelerinská společnost sdružuje liberálně orientované ekonomy, byznysmeny a intelektuály.

Technický pokrok změní svět víc než klima

Debatě podle prezidenta dominuje jednostranná propaganda o skleníkovém efektu, už méně jsou slyšet seriózní ekonomické argumenty, například studie o nákladech a výnosech navrhovaných opatření.

"Neměli bychom nikomu znovu umožnit, aby si hrál na trh a diktoval, co má kdo vyrábět, jak to má vyrábět, jaké vstupy používat a jaké zavádět technologie. Mělo by to za následek další, tentokráte celosvětovou katastrofu a skutečné 'zbídačení mas', zejména v rozvojových zemích. Určité známky toho vidíme už dnes," uvádí Klaus.

Technický pokrok ale přinese zásadní změny, možná daleko větší než změny klimatu. Podle prezidenta není důvod očekávat, že se pokrok zastaví, "pokud environmentalisté nevyhrají".

Bohatší lidé chtějí čistší přírodu

Klaus také upozorňuje na takzvanou environmentální Kuznetsovu křivku: podle ní s vyšším příjmem a bohatstvím lidé více poptávají ochranu životního prostředí. Zámožnější lidé v budoucnosti tak budou moci učinit své vlastní racionální rozhodnutí, předpovídá prezident.

Při poměřování budoucích výnosů a současných nákladů hraje klíčovou roli diskontování. To odráží fakt, že lidé současnost upřednostňují před budoucností. Čím nižší je použitá diskontní míra, tím vyšší se z dnešního pohledu zdají budoucí výnosy.

"Je překvapivé, že i ekonomicky vzdělaní environmentalisté - jako Nicholas Stern - považují 'společenskou diskontní sazbu' za blízkou nule," píše v této souvislosti Klaus. Sternova zpráva se v roce 2006 pokusila vyčíslit náklady klimatických změn.

Klaus chce zákazy, neřekl jaké

Projev kritizuje i princip předběžné opatrnosti: "Každý rozumný člověk minimalizuje riziko - ale nikoliv za každou cenu. Princip předběžné opatrnosti, toto dogma environmentalistů, vede k neodůvodnitelné maximalizaci averze k riziku."

Dotýká se i obchodování s emisními povolenkami, které jsou podle něj jen jinou formou daní. "V této souvislosti já dávám přednost explicitním zákazům. Jsou mnohem srozumitelnější a eventuálně odstranitelnější," uvádí Klaus v projevu, ale bez dalších podobností.

Z obchodování s povolenkami, budování dotovaných zdrojů elektřiny či pěstování plodin pro biopaliva na úkor výroby potravin podle něj profitují jen určité zájmové skupiny (v ekonomické teorii nazývané "dobývači renty").

"Spor není o klimatologii, je o svobodě o prosperitě a o životních podmínkách milionů lidí. Abychom předešli katastrofě, měli bychom věřit racionalitě člověka a důsledkům spontánní evoluce lidské společnosti více než dobru plynoucímu z politického aktivismu," tvrdí na závěr projevu Klaus.

 

Právě se děje

Další zprávy