Nejhorší tři slova od Roma? Dobré ráno, sousede...

Eliška Bártová Eliška Bártová
30. 7. 2007 14:00
Reportáž z Břeclavi. Města, jímž hýbe nenávist k Romům
Starší musí chvilku vydržet bez dozoru.
Starší musí chvilku vydržet bez dozoru. | Foto: Ludvík Hradilek

Břeclav - Averze vůči romským obyvatelům je v jihomoravské Břeclavi cítit na každém kroku. Taková atmosféra nepanuje mnohdy ani ve městech s přeplněnými romskými ghetty.

Kde se taková nenávist vzala? Nikdy tu nežilo víc Romů než v sídlech podobné velikosti, a na rozdíl od jiných měst tu ještě donedávna nebylo ani žádné ghetto.

Přesto je Břeclav už řadu let symbolem rasismu, který znovu vybublal na povrch. Slova zastupitele Nepraše o černých ludrách symbolizují náladu břeclavské společnosti.

Čtěte více: Zastupitel Nepraš: Romové? Černá lůza, sebranka hajzlů

Dáš, dostaneš

"Znáte nejhorší tři slova, která může člověk od Roma slyšet? Dobré ráno, sousede," říká s úsměvem místostarosta jihomoravské Břeclavi Pavel Dominik (SNK-ED). "Takové vtipy se říkají u nás na bytové komisi."

Problémy s Romy jsou podle místostarosty z 90 procent jediným tématem pravidelných schůzek starosty s občany.

"Lidi provokuje, že musí v šest do práce a oni si sedí celý den na lavičce, popíjejí a jsou hluční," říká místostarosta. "Já jsem s Romy nikdy neměl problém, ale ti, co měli, to dávají hlasitě najevo."

Cikán je v Břeclavi jedno z nejčastěji skloňovaných slov. "Když jsem prodával byt, tak první, na co se mě v realitce zeptali, nebyla cena, ale zda v domě nežijí cikáni," líčí místostarosta. "Tady je prostě vůči nim zakořeněná nenávist."

Sami SNK-Evropští demokraté, za které pan Dominik už dvakrát úspěšně kandidoval, se na této náladě přiživili. Do loňských komunálních voleb vyrazilo jejich sdružení Pro Region s heslem: "Radikální romský řez: Dáš, dostaneš."

Kam s Romy? Do kravína

Malý kluk nese v náručí kus plechu. "Pojď se mnou do sběrny," tahá matku za ruku. "On mi to nedá." Zachází za roh, za chvíli se vrací a uculuje se. V dlani schovává 34 korun. "Co si za to koupím? Ještě nevím."

Proč?
Autor fotografie: Ludvík Hradilek

Proč?

Vážení čtenáři,

mnozí politici najeli v posledních týdnech na výrazně protiromskou rétoriku. Posílají menšinu za elektrické ohrady, označují ji za svoloč. Svorně přitom tvrdí, že za nimi stojí činy, že pro Romy udělali už dost. To je případ břeclavského politika Tomáše Nepraše. Reportéři Aktuálně.cz vyrazili na místo podívat se, jak tedy místní samospráva Romům pomáhá.

Břeclav a Romové

  • Ve 27 tisícové Břeclavi žije odhadem na 900 obyvatel romské národnosti
  • 1991: zastřelil Petr Beránek devatenáctiletého Roma Václava Baláže
  • 1996: poprvé v Česku majitel hotelu Beránek vyvěsil ceduli s nápisem Romům vstup zakázán
  • 1998: skupina skinů napadla s rasistickými pokřiky romskou svatbu. Devět skinů policie obvinila z hanobení rasy
  • 1999: policie obvinila po útoku na Romy tři skiny z hanobení rasy
  • 2002: vyhrálo politické sdružení Pro Region volby s heslem Radikální romský řez. Dáš, dostaneš
  • 2003: začalo město stěhovat Romy z centra do bývalého kravína
  • 2006: vláda zařadila Břeclav na seznam vyloučených romských lokalit
  • Před třemi týdny zastupitel Nepraš označil Romy za černé lůdry a přirovnal je k opicím

Čtěte speciál článků Aktuálně.cz: Politici atakují romskou menšinu. Bez omluv

Jeho, stejně jako padesátku dalších lidí, vedení Břeclavi před čtyřmi lety vystěhovalo z centra do budovy bývalého kravína na okraji města.

Nabílená podlouhlá stavba s malými okny je obehnaná plotem, mnohde ještě zůstal ostnatý drát. Kromě lavičky a stojanů na kola je kolem jen vyprahlá zem. Za plotem silnice a pole.

Rodiny s dětmi tu žijí v místnostech 3x5 metrů. Topení tu není, záchod i koupelna jsou společné. Z kohoutků teče jen studená voda. Smrdí tu plíseň a zatuchlina.

"Před třemi lety jsem žádala o náhradní byt, protože dům byl ve špatném stavu. Řádně jsem platila nájem, přesto nás dali sem," říká Judita Gabčová v místnosti, kde žije se svým druhem a třemi dětmi, čtvrté čeká. "Slíbili, že tu budu jen přechodně na půl roku. A jsem tu už přes tři roky."

Nad vchodem do místnosti paní Gabčové visí obrázek Ježíše. Uvnitř jsou namačkány skříně, palanda, postel a malý stolek. Jen narůžovo natřená stěna mírní skličující pocit. Na elektrické plotně se vaří těstoviny. Na stole konzerva s lečem a hovězím masem.

Gabčovi mají hluboko do kapsy. Druh pobírá poloviční invalidní důchod, paní je na mateřské. Letos město zvedlo měsíční nájem z 1.610 na 2.529 korun. Dalších 1.860 platí za vodu a 550 za společné osvětlení.

V bývalém kravíně je zavedena pouze elektřina, v zimě se tu topí přímotopy nebo elektrickými vařiči. Nedoplatky se pohybují v každé rodině kolem 10 tisíc korun.

"Kdybychom nezaplatili, vyhodí nás na ulici," říká paní Gabčová a ukazuje smlouvu uzavřenou s městem. Kromě měsíčního ultimáta v "domě" tady platí také zákaz návštěv.

V létě se rodiny myjí ve studené vodě, v zimě ji ohřívají na vařiči. Cedule nad umyvadlem v koupelně sice hlásá pitná voda, ob umyvadlo dál je  už ale nápis užitková voda. Oba kohouty spojuje stejný vodovod.

Některé rodiny tu nevydržely, půjčily si peníze od firem nabízejících "rychlé" peníze za vysoké úroky, a koupily si domky v okolních obcích.

Ti, kteří zůstali, posedávají na temné chodbě s kanálovými poklopy. Většina ale každý den odchází do centra Břeclavi za příbuznými a kamarády.

Provedení antivandal

Místostarosta Pavel Dominik:
Místostarosta Pavel Dominik: | Foto: Ludvík Hradilek

Podle slov místostarosty je hlavní ideou města rozptýlit Romy po celé Břeclavi. Realita je ale jiná.

"Takový trend deklarujeme, ale vyhýbáme se tomu přidělovat jim byty ve městě," říká. "Párkrát jsme to udělali a museli jsme čelit stížnostem a peticím běžných obyvatel."

Vedení města se proto snaží "nepřizpůsobivé" z centra spíš dostat. Dům u parku, kde žilo na 40 romských obyvatel, prodalo soukromému majiteli, který nepohodlné nájemníky vystěhoval.

"Ty, kteří žili v našich bytech a neplatili, jsme vystěhovali," říká Dominik. Městu se tak uvolnilo na 15 bytů a 3 domy. Jejich obyvatele přesunuli ze dne na den do bývalého kravína.

"Já tomu říkám provedení antivandal," kvituje místostarosta podmínky v bývalém JZD. "Inu, mráz kopřivu nespálí"

Podle místostarosty v bytech 4. kategorie končí pouze naplatiči. Po chvíli ale mění své vyjádření. "Beru zpět, že tam jsou jen neplatiči, někteří nájmy platili," říká. "Ale vystěhovali jsme je třeba proto, že na ně byli stížnosti od sousedů."

Hon na děti

Vystěhovávání romských obyvatel na okraj města byl začátkem represivní politiky, kterou město zvolilo, a kterou se Pro Region v loňském roce chlubilo v předvolební kampani.

Dagmar Gasnárková:
Dagmar Gasnárková: | Foto: Ludvík Hradilek

Břeclav byla prvním městem, které zažalovalo rodiče za to, že jejich děti měly neomluvené absence ve škole. V jednom případě už soud udělil nepodmíněný trest. Nyní se čeká, jak dopadne odvolání.

Před soudem stanuli díky městu ještě čtyři rodiče. Další čtyři sociální odbor zažaloval kvůli tomu, že si k sociálním dávkám přivydělali sběrem železa.

Funkci romských asistentů a asistentů na úřadě město letos zrušilo. Místo toho vsadilo na vlastní taktiku.

Další nástroj, který město používá, je odebírání dětí. Jenom v letošním roce už odvezli do ústavů 7 dětí. Počtem odebraných dětí se chlubí na svých internetových stránkách politici vedoucí město.

"Spolupráce s Romy je u nás dobrá, jsme s nimi v kontaktu. Snažíme se," říká vedoucí sociálně-právní ochrany dětí Dagmar Gasnárková. "Bylo období, kdy se tu pohybovala parta dětí terorizující okolí. Vrhli jsme se na to, za pomoci městské policie jsme je chytli a v rámci předběžného opatření jsme děti během 24 hodin odvezli do ústavu. Problém se neodstranil, ale aspoň přerušil."

Tři ze čtyř dětí, kteří díky zásahu sociálně právní ochrany dětí odebrali rodičům, jsou nyní ve výkonu trestu.

Tým paní Gasnárkové dává dětem posedávajícím na ulici dýchat, zda nepili alkohol. Když zjistí, že ano, trestají ty, kteří jim nalili, nebo dostanou pokutu rodiče. "To byste nevěřili, jak je to účinné."

Jsem rasista

Problém v Břeclavi však zůstává. Romové, kteří tu žijí, nemají práci a žijí na dluh. Přes den posedávají ve městě, či na nádraží. Občas se semele bitka.

Hospodský František Kuřil:
Hospodský František Kuřil: | Foto: Ludvík Hradilek

V poslední době se začínají kumulovat problémy v ghettu, které město vytvořilo. Nedávno tady zbili muže, který si přišel pro ukradenou káru.

"Dřív tu člověk cikána nepotkal, teď tu chodí celé černé procesí," říká František Kuřil, majitel hospody na cestě od kravína do centra města. "Nenalejvám jim. I kdyby mě obvinili, že jsem rasista, tak jim nenaleju a radši zavřu hospodu."

Jeho manželka přikyvuje. "Strýcovi a pošťačce tu ukradli kolo, oba pro něj šli do kravína a samozřejmě, že tam bylo," říká. "Děti pošťačce říkali, že nevěděli, že je její."

Mají hlad

Pan Josef Polák je Rom, má stavební firmu a donedávna provozoval v Břeclavi hospodu hned naproti firmě Racio, kterou vlastní zastupitel Nepraš.

"Jestli Nepraš na cikány nadává, tak věřím, že má důvod," říká Polák. "Děti tam někdy kradou, jsou to prkotiny, ale chápu, že ho to naštve."

Město by podle něj mělo změnit strategii. "Měli by si víc Romů všímat, dát jim možnost si vydělat," říká. "Práce ve městě je spousta a když je práce, tak je po problému."

I pan Polák připouští, že Romové v Břeclavi dělají problémy. "Mladí dělají ve městě hluk, jsou drzí, žebrají, někdy i kradou," říká. "Ale je potřeba si uvědomit, že to nedělají z plezíru. Většina z nich mívá hlad. Z peněz, které jejich rodiny mají, se nedá žít."

Občané nám děkují

Firma Josefa Poláka a jeho rodinu uživí
Firma Josefa Poláka a jeho rodinu uživí | Foto: Ludvík Hradilek

Místostarosta je přesto s nastolenou politikou spokojený. "Pozitivní diskriminace je cesta do pekel," říká Dominik. "Zvolili jsme cestu odebírání dětí a trestů. Je to jedna z mála věcí, které umíme dělat, a které nám zákon umožňuje." 

Podle Dominika je na vině neutěšené situace stát. "Nikdo nám neřekl, jak to máme řešit, tak jsme to udělali po svém," říká. "Psali jsme dopis ještě premiéru Grossovi, aby nám poradil. Vysoké politiky to ale nezajímalo."

Zavedené nevládní organizace, které se v romské komunitě pohybují však město o radu či pomoc nikdy nepožádalo. Dál spoléhá na stát.

"Pokud politici nezmění systém sociálních dávek, tak se nic nezlepší," míní Dominik. "My budeme dál pokračovat v nastolené politice," říká Dominik. "Víme, že tím problém odsouváme, ale běžní občané nám za to děkují."

 

Právě se děje

Další zprávy