Vlk dál povede církev, papež jej nepustí

Zdeněk Mihalco
19. 5. 2007 11:15
Vlk podal rezignaci, papež ji však nepřijal
Přistání po narozeninovém letu
Přistání po narozeninovém letu | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Kardinál Miloslav Vlk zůstává ve funkci pražského arcibiskupa. Dnes oznámil, že papež Benedikt XVI. jeho rezignaci na funkci nepřijal.

Primas český slaví 75. narozeniny a jako všichni katoličtí biskupové v tomto věku musí podle církevního práva rezignaci do rukou papeže podat.

"Papež rozhodne, jestli demisi přijme, nebo ne. Zvyklost bohužel je, že ji obvykle nepřijímá hned, i když by biskup - jako například i já - rád šel do důchodu ihned," napsal na své internetové stránce Vlk, který demisi podal 19. dubna.

Kardinál dnes oznámil papežovu odpověď na Pražském hradě během děkovné mše ke svému jubileu.

"Pan kardinál zůstává ještě dva roky," řekl ČTK jeho sekretář Tomáš Roule.

Halík: Je to formalita

Miloslav Vlk
Autor fotografie: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Miloslav Vlk

  • Miloslav Vlk se narodil 17. května 1932 v jihočeské Líšnici
  • Po maturitě pracoval jako dělník v továrně Motor Union v Českých Budějovicích
  • Po absolvování vojenské služby studoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor archivnictví
  • Poté pracoval jako archivář
  • V roce 1964 začal studovat na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Na kněze byl vysvěcen o čtyři roky později v Českých Budějovicích
  • Působil v malých farnostech na Šumavě - Lažiště a Záblatí - a poté v Rožmitále pod Třemšínem
  • V roce 1978 mu byl odňat takzvaný "státní souhlas" k veřejnému výkonu kněžské služby
  • V následujících deseti letech žil v Praze. Jako kněz tajně pracoval v malých skupinách věřících a přitom byl zaměstnán jako umývač oken a později archivář ve Státní bance československé
  • Od roku 1989 se stal opět farářem - působil na Šumavě. V roce 1990 byl jmenován českobudějovickým biskupem
  • V listopadu 1994 jej papež Jan Pavel II. jmenoval kardinálem

Také kněz Tomáš Halík předpokládal, že Miloslav Vlk v čele katolické církve zůstane. "Papež většinou rezignaci nepřijme. Jde o formalitu," řekl.

Biskup často přesluhuje roky, jako tomu bylo například u kardinála Františka Tomáška, Vlkova předchůdce. Ten byl ve funkci do svých téměř 92 let.

Církev nezměnil

Před rokem 1989 patřil Miloslav Vlk k antikomunistům, kteří přišli o státní souhlas ke kněžskému povolání a museli se živit manuální prací. Mezi katolíky zastával spíše liberálnější postoje.

Za 13 let v čele však katolickou církev proměnil málo. I kvůli nevýrazné postavě kardinála Vlka se církvi nedaří přilákat nové věřící. Kněží s liberárními postoji odcházejí.

Naopak - k největším kladům působení Miloslava Vlka v čele české katolické církve patří, že po celou dobu rázně prosazoval dialog mezi jednotlivými náboženstvími.

Prozkoumat minulost

Neúspěchem kardinála je dosud neuzavřená smlouva mezi Českem a Vatikánem. Není dořešeno ani vyrovnání majetkových křivd minulosti a chybí model budoucího financování církví.

Před několika měsíci také vyvrcholil dlouholetý spor katolické církve se státem o Svatovítskou katedrálu.

Katedrála sv. Víta
Katedrála sv. Víta | Foto: Aktuálně.cz
ČTĚTE VÍCE:
Soud umožnil Vlkovi zasáhnout do sporu o katedrálu

Vlkovi se též nepodařilo dostatečně vyřešit skandál, který se týkal odhalení, že řada vysokoškolských pedagogů teologické fakulty spolupracovala s Stb.

S ministerstvem vnitra se však Vlk před několika týdny dohodl na zřízení komise historiků, která by prozkoumala tuto temnou a dosud do značné míry tabuizovanou část katolické minulosti. Historici by měli v následujících letech jasně odhalit, do jaké míry byla církev se Státní bezpečností propojena.

"Zdá se, že se kardinálu Vlkovi víc podařilo získat si prestiž a popularitu v zahraničí než doma. Jeho příběh - od myče oken pod kardinálský klobouk - lidi fascinoval, podobně jako příběh Havlův. Dokázal spontánně a netriumfalisticky rozmlouvat třeba se zahraničními teology a účastnil se některých jejich setkání, naopak doma se mu myslím ne příliš podařilo získat dostatečnou oblibu a podporu, jak ve vlastním kléru, tak ve větší části populace," zhodnotil před několika dny Vlkovo působení pro Lidové noviny prezident České křesťanské akademie Tomáš Halík.

Kdo přiláká věřící?

Média již několik měsíců spekulují o Vlkově nástupci. Mezi kandidáty zmiňují biskupy Dominika Duku z Hradce Králové a Jana Graubnera z Olomouce.

Oba jsou považováni za konzervativní představitele církve. Výrazných osobností, které by dokázaly církev zreformovat a přilákat větší počet lidí k víře, je v české katolické církvi málo.

 

Právě se děje

Další zprávy