Praha - Češi jsou stále méně spokojeni s tím, co dělají. Poměry na pracovním trhu přitom jejich život ještě komplikují.
Pracuji jen pro peníze a v práci nezůstanu ani o chvíli déle, než musím. Stejně skoro každý den odcházím z podniku úplně vyčerpán a snažím se o jedno: Aby mi pracovní záležitosti nezasahovaly do soukromého života.
Takový postoj k vlastnímu povolání nebyl charakteristický jen před listopadem 1989, potvrdil ho i nově publikovaný výzkum mezinárodní organizace ISSP, který v roce 2005 proběhl v desítkách zemí světa.
"Lidé ze středovýchodní Evropy jsou méně spokojeni se svou prací než občané starých zemí EU, v první řadě a především kvůli neuspokojivým platům," vysvětlil hlavní důvod sociolog Jiří Večerník, který měl na starost českou část výzkumu.
Naproti tomu Skandinávci, západní Němci, Nizozemci a Britové jsou ze svých platů natolik zajištěni, že častěji hledají zajímavou práci, kde se mohou realizovat a nezávisle rozhodovat.
Lidé, kteří jsou spokojeni se svým zaměstnáním, obvykle pracují lépe a nepotřebují tolik chránit své soukromí. Tento rozdíl byl dobře vidět už v předešlém výzkumu v roce 1997, za osm let se však "východní" pracovní hodnoty od těch západních ještě víc vzdálily.
Zvyk přemohl revoluci
Existuje řada příčin, proč se v některých ohledech český pracovní trh liší od Západu. S některými se přitom nedá nic dělat.
Podle Večerníka určuje vztah k pracovnímu trhu hlubší kulturní základ. Lidé zvyklí na povinnou a často zbytečnou práci před rokem 1990 se mohou změnit jen pomalu. Kolem roku 1995 navíc nastal návrat k předlistopadovým hodnotám.
"Mohutné přerozdělení majetku během transformace bylo signálem, že to není tvrdá práce, ale jiné schopnosti, které určují osobní blahobyt a příjmy," upozorňuje Večerník. Právě tím se obnovil navyklý pohled na práci.
Ještě počátkem transformace si mnozí lidé chtěli ověřit své možnosti na volném pracovním trhu, na jejím konci už očekávali jen vysoké platy a rychlou kariéru, doplněné nárokem na silnou ochranu pracovních míst.
Zlí zaměstanavatelé
"Návrat před listopad" však pokračoval i po nástupu levicových vlád v roce 1998. Za posledních sedm let se přes polovinu přehoupl počet lidí, kteří pracují čistě jen pro peníze, naopak pod polovinu klesl podíl občanů, kteří by pro dobrou práci omezili své soukromí, případně přijali tvrdší práci, když to pomůže firmě.
Pokles zájmu o práci i loajality k firmám zřejmě způsobil příchod zahraničních firem a přetrvávající strnulost trhu práce.
Češi především nejsou z příchodu cizích investorů úplně nadšeni. Nabízejí vyšší platy, ovšem za méně zajímavou práci než české firmy, navíc se v nich musí víc tvrdě pracovat.
Zřejmě i to může být důvod, proč nejvíc poklesla spokojenost s prací mezi vysokoškoláky - také oni jsou v zahraničních firmách často placeni za rutinní činnost.
Pokles loajality zaměstnanců však pocítily i české firmy. Podle Večerníka to může mít zcela speciální důvod:
"Pracovní trh není příliš pružný a v posledních letech stagnoval. Na druhé straně, existují různé podvodné praktiky, jako jsou černé výplaty, aby se obešla minimální mzda, dohody se živnostníky, najímání cizinců a smlouvy s pracovními agenturami. Namísto větší pružnosti v oficiální ekonomice, balancují aktivní lidé, kteří chtějí víc vydělat, na hraně šedé ekonomiky," vysvětluje sociolog.
Pracovní zákoník pro vyvolené
Výzkum ISSP potvrzuje strnulost pracovního trhu, která je podle průběžných zpráv ČNB jednou z hlavních překážek vstupu České republiky do eurozóny.
Firmám se jen těžko daří propouštět zaměstnance, a proto je do regulérního pracovního poměru raději nepřijímají.
K viníkům patří podle ekonoma Štěpána Jurajdy z výzkumného ústavu CERGE-EI levicové vlády. Ty se v boji proti nezaměstnanosti snažily přesunout starší lidi do důchodu, mladé na vysoké školy a ženy do domácnosti. A začaly přísněji chránit pracovní místa těm zbylým, kteří to vlastně nepotřebovali.
Expert ČNB Kamil Galuščák tento výklad potvrzuje: "Ve společnosti převládá zvyk, kdy je poměrně vysoká zaměstnanost mužů ve středním věku. Ta je podmínkami na pracovním trhu ovlivněna relativně málo.
Podmínky a jejich změny však mohou mít výraznější dopad na zaměstnanost dalších skupin, konkrétně jsou to mladí a starší pracovníci, ženy a osoby s nižší kvalifikací."
Galuščák tím upozorňuje na důvod, proč mezi nezaměstnanými převládají matky samoživitelky, které raději spoléhají na sociální dávky, proč nadále přibývá předčasných důchodů a proč stále víc mladých hledá dlouhodobě útočiště na univerzitách.
Podle zprávy ČNB se přitom poměry nezměnily zavedením nového zákoníku práce a Česko také zůstává i v evropském měřítku zemí s nadprůměrnou ochranou pracovních míst.
Příliš chudí na spokojený život
Strnulost pracovního trhu se podepisuje i na situaci těch, kteří práci mají.
Vedle mužů, kteří se snaží o vyšší výdělky, tím trpí obecně ženy. Patří to k jednomu z hlavních zjištění výzkumu ISSP. "V posledních letech nespokojenost mezi ženami významně roste," tvrdí Večerník.
Během osmi let se zvětšil počet mužů, kteří jsou spokojeni se svým výdělkem a s kariérou, naopak ženy jsou stále častěji rozčarovány z nezajímavé práce, která navíc není jistá. Největší zklamání výzkum zaznamenal mezi vysokoškolačkami.
Ekonom Jurajda přitom tvrdí, že postavení žen v zaměstnání se nezhoršilo. "Nezměnily se mzdové rozdíly mužů a žen, zůstávají na úrovni okolních zemí. Mezi dvacetiletými a třicetiletými se vyrovnává zastoupení mužů a žen ve vedoucích funkcích," říká.
Ženám však může vadit, že se na strnulý trh práce jen obtížně vracejí po mateřské. Navíc našly ve společném zdanění manželů další ekonomický důvod, proč zůstat doma.
Z Jurajdova výkladu vychází, že mezi ženami roste zájem o uplatnění v profesi, pracovní trh však s nimi po odchodu na mateřskou příliš nepočítá.
Na Západě umožňují řešit tento problém vyšší mzdy. Rodinu uživí jen manželův plat, žena pak může najít zajímavou práci za nižší mzdu. K dispozici je přitom široká nabídka zkrácených pracovních úvazků.
Česká ekonomika s nimi zatím nepočítá. Hlavním důvodem je podle Jurajdy fakt, že k uživení rodiny musí obvykle oba manželé plně pracovat. "Dnes se u nás zkrácený úvazek ještě nevyplatí," říká ekonom.
