Havel 30 let poté: Vezměte moc za slovo

Zdeněk Mihalco
6. 1. 2007 16:25
Česko - Před třiceti lety, večer 6. ledna 1977, uveřejnil francouzský deník Le Monde text Charty 77. Podepsalo se pod něj 243 Čechů a Slováků.
Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Příští den dokument zveřejnily i další významné světové noviny.

"Bylo to velmi dramatické," popisoval dnes v rozhovoru pro Radiožurnál exprezident Václav Havel okolnosti, za kterých předával on a další lidé text Charty 77 do podatelny tehdejšího parlamentu.

Charta má smysl

Podle Havla má cenu si Chartu připomínat - zaprvé kvůli tomu, že ukazuje, jaký smysl má brát vládnoucí moc za slvo. "Neudělali jsme nic jiného, než že jsme požadovali dodržování jejich zákonů a mezinárodních norem," uvedl Havel v interview z USA, kde je na pracovním pobytu.

Co psalo Rudé právo
Autor fotografie: Tomáš Daněk

Co psalo Rudé právo

Rudé právo, noviny tehdejší komunistické strany, 12. ledna 1977

Ve svém zavilém boji proti pokroku se mezinárodní reakce pokouší vytvořit zdání jakési široké antikomunistické fronty, do níž se snaží zavléci vedle otevřených zrádců i kolísající a dezorientované jednotlivce či skupiny, leckdy se halící do masky "levice" či "komunistů". Snaží se často o nemožné - oživit i politické mrtvoly, a to jak v řadách emigrantů ze socialistických zemí, tak i v řadách zbytků třídních nepřátel v těchto zemích, odrodilců, až po různé kriminální a asociální živly. Jednou z forem této "dojemné" spolupráce je fabrikování všemožných pamfletů, dopisů, protestů a jiných tuctových pomluv, které jsou vydávány za hlas těch či oněch "opozičních" jednotlivců či skupinek a s velkým povykem a koordinovaným způsobem rozšiřovány v kapitalistickém světě.

Sem patří i nejnovější pamflet, tzv. Charta 77, který skupinka lidí z řad zkrachovalé československé reakční buržoazie a také z řad zkrachovalých organizátorů kontrarevoluce 1968 na objednávku antikomunistických a sionistických centrál předala jistým západním agenturám.

Jde o protistátní, proisocialistický, protilidový a demagogický hanopis, který hrubě a lživě pomlouvá Československou socialistickou republiku a revoluční vymoženosti lidu. Jeho autoři obviňují naši společnost, že v ní není život uspořádán podle jejich buržoazních a elitářských představ. Tito samozvanci pohrdající lidem, jeho zájmy, jím volenými zastupitelskými orgány si osobují právo zastupovat náš lid, žádají "dialog s politickou a státní mocí" a dokonce chtějí hrát úlohu jakéhosi "prostředníka v případných konfliktních situacích". Existenci socialismu v naší zemi bere pamflet v úvahu jen v jediném případě - v názvu republiky. Vystupuje z kosmopolitních pozic, z třídních pozic poražené reakční buržoazie a odmítá socialismus jako společenský systém.

Autoři pamfletu se demagogicky odvolávají jakoby mimo čas a prostor takových "důležitých civilizačních hodnot, k nimž v dějinách směřovalo úsilí mnoha pokrokových sil", jako jsou svobody a práva lidí. Ano, náš socialistický stát vyhlásil a v mezinárodních dokumentech i zákonech země i zaručil a v praxi naplňuje nejširší práva a svobody - pro pracující lid, hospodáře této země. Inspirátoři pamfletu však mají za stejnými slovy na mysli něco docela jiného - horují za "práva a svobody" pro zbytky poražené buržoazní reakce. Jde jim o taková "práva a svobody", které by jim umožnily, aby mohli znovu volně organizovat protistátní a prostranickou činnost, hlásat antisovětismus a znovu se pokusit o rozbití socialistické státní moci.

Na 70 rezolucí odsuzujících protisocialistický a protilidový hanopis, nazvaný "charta 77" obdržel během několika včerejších odpoledních hodin městský výbor KSČ v Praze. Stále přicházejí další dopisy. Pracující pražských stavebních, strojírenských a jiných závodů, pražští zdravotníci, zaměstnanci národních výborů, učitelé, umělecké svazy a další v nich ostře odmítají lživý obsah pamfletu.

V desítkách organizací se ihned po skončení dopolední směny sešli pracující na krátkých shromážděních, odkud odeslali ÚV KSČ, MV KSČ v Praze a dalším orgánům svoje jasné stanovisko k chartě.

Podle Havla text, v němž vyzvali signatáři komunistický režim, aby respektoval lidská práva, ukázal, že člověk v některých případech nesmí kalkulovat s výsledkem a musí se pustit i do nejistých věcí. "Časem se to zhodnotí, že," řekl Havel.

A čím to, že Charta jako hnutí vydržela 13 let?

"Byla založena na solidaritě, na společném zájmu lidí různých názorů, kteří táhli za jeden provaz, že," prohlásil Havel.

V hluboké totalitě

"Už 6. ledna večer však zprávu převzaly televizní a rozhlasové stanice po celém světě," říká historik Petr Blažek.

Text Charty 77 vznikal v průběhu prosince 1976. Oficiálně byl vydán 1. ledna 1977.

Charta 77 kritizovala vládu za porušování lidských práv, například práva na svobodu projevu či svobodu náboženského vyznání.

Na základě dokumentu vznikla pak stejnojmenná iniciativa.

Historici ji považují za jednu z nejvýznamnějších akcí odporu proti předlistopadovému režimu v Československu během období normalizace po roce 1968.

Mnozí z lidí, kteří se pod dokument podepsali, byli vyhozeni z práce, jejich dětem bylo odepřeno studium na školách, přišli o řidičské průkazy, byli nuceni k emigraci, zadržováni státní policií, souzeni a vězněni.

Inspirace pro politiky

Podle Havla dnešní společnost mlčky přihlíží, jak se země mění v gigantickou aglomeraci, kde za pár let nebude možné dýchat a kde nebude nic zeleného. "Mlčky tomu lidé přihlížejí, protože teď bezprostředně je to neohrožuje. Dříve či později zjistí, že to není dobrá cesta. Jít proti většině bude vyžadovat statečnost a možná, že přijde doba, kdy najednou ti stateční začnou mít na dění vliv," prohlásil Havel, který po podepsání Charty 77 strávil tři roky ve vězení.

S Havlem souhlasí i Jiří Dienstbier, bývalý mluvčí iniciativy Charta 77. "Dnešní politici by se Chartou mohli alespoň v něčem inspirovat," řekl v České televizi.

Březnové setkání

K třicátému výročí Charty 77 se zatím nepořádají tařka žádné výstavy nebo konference.

Až v březnu se v Praze uskuteční mezinárodní setkání, které se bude iniciativou zabývat. V Národním muzeu a v prostorách pražské filosofické fakulty vystoupí významné osobnosti disentu, signatářů Charty 77 a světoví politici.

Na akci budou diskutovat například Václav Havel, Adam Michnik, Jiří Dienstbier či Ludvík Vaculík.

Konference se zúčastní i Vladislav Jandjuk, člen běloruské exilové vlády.

V Bělorusku Charta 77 inspirovala tamější opozici k vytvoření iniciativy Charta 97. "V Bělorusku se o českou Chartu hodně zajímají. Pokoušejí se použít podobný způsob odporu. S běloruskou opozicí jsme v kontaktu," řekl deníku Aktuálně.cz Jiří Dientsbier, bývalý ministr zahraničí.

Pod dokument Charta 97 se podepsaly desítky tisíc Bělorusů, kteří protestují proti současnému běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi.

 

Právě se děje

Další zprávy