Brno - Policisté nesmí u případů, kdy sahají k vyprovokování pachatelů, opakovaně vyzývat ke spáchání trestného činu, zneužívat přátelství a sympatií nebo přesvědčovat, že za trestný čin nepřijde spravedlivý trest.

A rozhodující při zvažování, zda šlo skutečně o povolenou policejní provokaci, je posouzení celé situace - zda už na začátku existoval úmysl pachatele porušit zákon, nebo jeho jednání vyprovokovala až aktivita policistů.

Nejvyšší soud při posuzování trestů pro konkrétního podnikatele za podvody a další trestné činy striktně vyzmezil, co všechno policie při provokaci může a co už je za hranou.

Soud tak rozhodl při posuzování případu majitele několika pražských firem, který se dopustil podvodů, loupeže a také krácení daně, poplatku a podobné povinné platby od počátku devadesátých let do roku 2000. Podnikatel odebíral výrobky z mlékáren, za které neplatil, zneužíval bankovní karty, neplatil daně a také loupil ve zlatnictví.

Kdo to všechno začal?

Za celkem 14 různých skutků byl odsouzen k trestu v délce šesti let vězení.

Muž si ale stěžoval na svůj trest u Nejvyššího soudu. A kromě jiného si v dovolání stěžoval také na to, že u některých skutků (podvodného odebírání mléčných výrobků bez placení) šlo o iniciativu a provokaci policie, která měla vyšetřovat případy spojené s neplacením daní. Právě tuto stránku věci podle stěžovatele soudy odmítaly prošetřit a nevyslechly všechny svědky, kteří se do případu připletli.

Nejvyšší soud právě tyto námitky uznal a nařídil Městskému státnímu zastupitelství znovu celý případ prošetřit.

Podle soudců totiž není například zcela jasné, jakou úlohu v případu hrál bývalý policista z policejního prezídia, který působil ve funkci jednatele firem odsouzeného podnikatele. "Je potřeba ověřit jeho úlohu a případně aktivity dalších policejních útvarů, respektive jednotlivých pracovníků těchto útvarů," rozhodli soudci.

Podle nich je zcela nepřípustné, aby policejní orgány jako orgány státu naváděly jiného ke spáchání trestné činnosti, ale i posilovaly jeho vůli spáchat trestný čin či mu jakoukoliv formou pomáhaly.

Jaké metody jsou povoleny?

"Nesmí být použito takových metod, jako jsou opakované výzvy, jednání bezprostředně vedoucí jiného k spáchání či dokonání trestného činu, ale i zneužívání přátelství, sympatií nebo podobného druhu náklonnosti, neobvyklých lákadel a příležitostí, poskytnutí záruk nebo přesvědčování, že jeho čin nebude trestně stíhán apod. Stát - a jeho jménem jednající policie - nesmí nikdy nikoho stavět do situace, která se liší od běžného nebo typického způsobu předsevzetí spáchat trestný čin," rozhodl Nejvyšší soud.

Přípustné není ani to, že by policisté aktivně vytvářeli podmínky pro spáchání trestného činu.

"Z hlediska toho, zda je na místě považovat určitou aktivitu policie za nepřípustnou provokaci trestné činnosti, je zásadní posouzení toho, co vedlo osobu, která se následně dopustila trestněprávně postižitelného činu, k jeho spáchání, jestli se rozhodla sama či společně s dalšími spolupachateli, nebo zda k jejímu rozhodnutí přispěla skrytá aktivita policie," uvedli soudci.

Muž si ale na nové projednání svého případu počká ve věznici. Nejvyšší soud totiž s ohledem na další trestné činy rozhodl, že muž ve vězení stráví tři a půl roku. Soudci také odmítli, že by se na případ, který se vleče už řadu let, vztahovala lednová amnestie Václava Klause.