* Právníci připravují ústavní stížnost * Aktualizováno o nové počty propuštěných vězňů
Praha - Nesouhlas s částečnou amnestií, kterou 1. ledna vyhlásil prezident Václav Klaus, sílí.
Právníci chystají ústavní stížnost, žalobci se zabývají trestním oznámením. Desetitisíce lidí už podepsaly petici, v níž vyjadřují svoji nelibost nad prezidentovým krokem.
Propouštění vězňů z káznic mezitím vrcholí. Například v té největší - v Plzni na Borech - už zřejmě skončilo.
Ústavní stížnost
Trestní oznámení přišlo na Městské státní zastupitelství v Praze. Informaci deníku Aktuálně.cz potvrdila mluvčí Štěpánka Zenklová. "Obdrželi jsme podání v souvislosti s amnestií, státní zástupce jej nyní vyhodnocuje," uvedla bez dalších podrobností.
Právníci Milan Hulík a Hana Marvanová pro změnu připravují ústavní stížnost, kterou zakládají na tom, že amnestie porušuje práva rovnosti občanů poškozených amnestovanými.
Hulík v České televizi upozornil, že poškození občané se už nikdy nebudou schopni domoci svých nároků. Poté, co amnestie zastavila trestní stíhání, měli by se o škodu soudit v civilním řízení, kde ale platí tříletá promlčecí lhůta.
Stížnost prý začal psát v sobotu, během neděle chce mít koncept připravený. Konzultovat ji chce s kolegyní Marvanovou a definitivní text by mohl mít připraven v pondělí.
Není vyloučeno, že by si stížnost mohli osvojit senátoři opoziční ČSSD i vládní TOP 09.
V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce to připustili předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka i první místopředseda TOP 09 a ministr financí Miroslav Kalousek.
Bouře nevole kvůli kauzám tunelování
Právníkům i politikům vadí rozsah omilostnění. Václav Klaus totiž nejenže prominul tresty odnětí svobody do výše jednoho roku a odpustil podmínky, ale zastavil i trestní stíhání v případech, kde doba od obvinění přesáhla osmi let.
Zejména do tohoto rámce spadají případy citlivých kauz jako Union Banka, H-systém a další případy podezření na hospodářské delikty, které tak zůstanou nedořešeny.
Například pád Union banky, při kterém přišlo 130 tisíc lidí o téměř 17 miliard korun, byl přitom označovaný za učebnicový příklad tunelování.
Trestní oznámení a chystaná ústavní stížnost nejsou jedinou reakcí na diskutovanou amnestii.
Opoziční ČSSD chce kvůli ní hlasovat o nedůvěře vládě. Považuje totiž za spoluzodpovědného za generální pardon za vleklé kauzy i premiéra Petra Nečase, který amnestii spolupodepsal. Od kroku prezidenta se distancovala i vládní TOP 09.
Na protest proti amnestii vznikly také online stránky na Facebooku, petici nazvanou "Nesouhlasíme s Klausovou amnestií" do nedělního poledne podepsalo přes 80 tisíc lidí.
6000 vězňů, celkem 32 tisíc omilostněných
Věznice k nedělnímu poledni na základě amnestie propustily 6069 odsouzených. S odvoláním na internetové stránky vězeňské služby to uvedla agentura ČTK.
Například věznici na Borech opustilo jen 250 z 1460 tamních vězňů, protože mezi nimi nebylo mnoho odsouzených za méně závažné činy, jichž se amnestie týká.
Nejvíce vězňů, a to 368, odešlo ze Stráže pod Ralskem. To je více než třetina z celkového stavu. Přes 320 odsouzených opustilo také věznici v Ostrově.
Někde se již dostali na svobodu všichni amnestovaní, v jiných věznicích zbývá propustit několik jednotlivců či nejvýše desítek vězňů.
Ministerstvo spravedlnosti původně zveřejnilo odhad, že amnestie zahrne 7416 odsouzených vězňů.
Rozdíl mezi ministerským odhadem a reálně propuštěnými lidmi ministerstvo odůvodňuje tím, že předběžné propočty zahrnovaly i vězně, na které se sice vztahují podmínky amnestie, avšak kteří si zároveň odpykávají i další trest odnětí svobody, a proto nadále zůstanou za mřížemi.
Amnestie se podle odhadů ministerstva dotkne nějakým způsobem více než 32 tisíc lidí.
Vedle propuštěných vězňů a lidí s uloženým trestem domácího vězení či obecně prospěšných prací se amnestie vztahuje také na přibližně 14 500 podmíněně odsouzených, jimž soud uložil dohled úředníka Probační a mediační služby.
