Brno - Nový soudní verdikt ukazuje, jak je tuzemským úřadům jedno, čemu - svým rozhodnutím stavět - vystavují občany.
Městský soud v Praze nyní vyhověl obyvatelům Brna, kteří si stěžovali na nedostatečnou ochranu před hlukem při stavbě brněnských tunelů. Ty mají odvést tranzitní dopravu z ulic města.
Soud rozhodl, že ministerstvo dopravy vydalo stavební povolení nezákonně.
Netěší nás arogance
Je to přitom už podruhé, co obří stavba, jejiž cena se i s výstavbou navazujících mimoúrovňových křižovatek blíží k deseti miliardám korun, přišla o stavební povolení.
"Nijak nás netěší, že jsme naše právo na pohodu bydlení bez nadměrného hluku museli hledat až u soudu," říká Karel Štěpaník, předseda občanského sdružení VMO Brno. "Ovšem neochota Ředitelství silnic a dálnic hledat kompromis a arogance krajského úřadu nás k tomu dohnala. Proto doufáme, že naše požadavky budou už splněny."
Ministerstvo dopravy se po doručení rozsudku musí rozhodnout, zda původní stavební povolení vrátí krajskému úřadu k přepracování. Anebo, zda samo opraví všechny chyby a vydá nové rozhodnutí.
Podle aktivistů by se nyní stavba tunelů a křižovatek měla do doby, než bude všem účastníkům řízení doručen rozsudek, zastavit. Stát zatím reagovat nechce, počká až na to, co bude v rozhodnutí soudu. Ten by měl být doručen do dvou měsíců.
Unikátní způsob ražby
Tunely Dobrovského s délkou 1,25 kilometru a se dvěma křižovatkami měly původně stát 8 miliard korun, nyní je jejich cena již 9,8 miliard korun. S výstavbou se začalo v roce 2006, dokončení se místo roku 2012 očekává až v roce 2015.
Už samotná ražba tunelů začala na jaře 2007 po několikaletém zpoždění. Způsobily jej jednak specifické geologické podmínky - tunely se razily do nestabilních vrstev jílů, a také protesty obyvatel okolních domů.
Lidé se obávali, že ražba naruší statiku jejich domů. Začalo se tedy razit v Česku unikátní metodou, která minimalizuje negativní dopad prací na okolní zástavbu. Šlo o takzvanou jádrovou metodu ražby, kdy byl tubus tunelu rozdělen na několik dílčích výrubů.
