Brno - Soudy v Česku řeší unikátní spor. Jde v něm o to, zda mailová korespondence mezi politiky a úřady je oficiální a služební komunikační kanál a lidé tak mají znát obsah zpráv.
Maily týkající se velkých a kontroverzních dopravních staveb na jihu Moravy jako je dálnice R52 do Vídně nebo silnice R43 přes Brno požadovali aktivisté z občanské sdružení Občané za ochranu kvality bydlení v Brně-Kníničkách, Rozdrojovicích a Jinačovicích.
Šlo o korespondenci mezi Ministerstvem dopravy a krajskou radní pro dopravu Annou Procházkovou. Lidé chtěli, aby jim Jihomoravský krajský úřad zpřístupnil všechny maily, které si Procházková s úředníky z ministerstva poslala. Úřad ale maily nevydal - pracovní email Procházkové je vymazaný a záznamy tak neexistují.
Archivované maily
To potvrdilo také Ministerstvo vnitra, kam se aktivisté obrátili. Podle lidí z občanského sdružení je elektronická korespondence oficiálním komunikačním kanálem a proto mají být e - maily archivovány.
„Zvláště za situace, kdy úřední dopis odkazuje na neformální e-mail a kdy se obsah úředního dopisu stává bez tohoto e-mailu nesrozumitelným, je třeba předmětný e-mail považovat rovněž za korespondenci úřední," uvedli aktivisté v žalobě.
Podle krajských úřadníků i zástupců Ministerstva vnitra ale e -mailová korespondence nepodléhá svobodnému zákonu o poskytování informací a lidé z občanského sdružení je nemají právo získat.
Soudy spor řeší už druhý rok, konečný verdikt zatím nepadl. Nejvyšší správní soud totiž celý spor vrátil kvůli procesním chybám zpět na pražský Městský soud. K podstatě sporu, tedy k tomu, zda má občanské sdružení nárok na elektronickou poštu političky s ministerstvem, se ale zatím soud nevyjádřil.
Jihomoravský případ je výjimečný i tím, že se kolem kontroverzních silničních staveb rozpoutal také boj o informace. Soudy už tak řeší desítky sporů, které se týkají dokumentů nebo jednání o dálnici R52 do Vídně nebo silnici R43 přes brněnské sídliště Bystrc.
Desítky sporů o informace
Lidé z občanských sdružení tak především po krajském úřadě a ministerstvech požadují dokumenty o plánování a financování výstavby těchto silnic a to i s jednání s úředníky Evropské komise.
V posledním rozhodnutém sporu aktivisté uspěli. Nejvyšší správní soud totiž zamítl stížnost Ministerstva pro místní rozvoj, které vůbec na žádost lidí z občanského sdružení o dokumenty týkající se jednoho z operačních programů Evropské unie týkající se financování dálnic vůbec neodpověděl. To je podle soudu chyba.
