Brno - Smlouvy, jimiž byl pod cenou převeden bývalý svazácký majetek do soukromých rukou, jsou neplatné.
Ústavní soudci tak definitivně potvrdili, že prodej majetku a pozemků za stovky milionů korun nebyl v roce 2004 v pořádku. Majetek SSM, který spadal pod Fond dětí a mládeže, končil levně v rukou firem, které se snažily utajit své skutečné vlastníky. Bývalý likvidátor Fondu dětí a mládeže Pavel Žák v 2004 rozprodal pod cenou okolo 100 pozemků a zhruba 40 budov.
Ústavní soudci nyní odmítli stížnost firmy Alcredo, která společně s dalšími dvěma společnostmi, Bimoset a Pilates, většinu svazáckého majetku získala. Firma si u ústavních soudců stěžovala na to, že Městský i Nejvyšší soud rozhodly, že nemovitosti v Praze 4 nepatří společnosti, ale státu.
Neplatná smlouva
Nejvyšší soud tak uvedl, že kupní smlouva mezi likvidátorem Žákem a společnosti Alcredo je neplatná pro rozpor se zákonem, neboť likvidátor nebyl oprávněn do doby rozhodnutí Poslanecké sněmovny o bezúplatných převodech nemovitostí se spornými budovami a pozemky vůbec nakládat.
Podle zástupců Alcreda ale byly při převodu budov dodrženy zákony a společnost je získala v dobré víře. Kupní smlouva byla podle firmy uzavřena až po rozhodnutí poslanců a likvidátor tak postupoval správně. Navíc pražské nemovitosti neměly být podle firmy ve vlastnictví Fondu dětí a mládeže, ale městské části.
Senát Ústavního soudu vedený soudcem Vladimírem Kůrkou ale ústavní stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Soudci rozhodli, že stanovisko Nejvyššího soudu je jednoznačné a nemůže poškodit vlastnické právo firmy. "Soud dostatečně zhodnotil, zda převod majetku byl či nebyl v pořádku," rozhodli ústavní soudci.
A stát měl podle ústavních soudců právo domáhat se vrácení majetku prodaného podezřele levně.
Neprodávat levně
"Úmyslem zákonodárce nebylo provést převod za každou cenu, ale za dodržení stanovených pravidel. Pokud pak podmínky převodu nebyly dodrženy, bylo na místě, aby se stát, jako původní vlastník, domáhal navrácení nesprávně převedeného majetku," rozhodli ústavní soudci. "Ústavní soud má za to, že v dané věci nedošlo k porušení stěžovatelčiných základních práv," dodali soudci.
Většinu ze svazáckého majetku získaly pouze tři soukromé společnosti. Na to upozornil i nález Nejvyššího kontrolního úřadu z roku 2005. "Nemovitosti, které likvidátor prodal v roce 2004, byly oceněny znalci minimálně na 198 milionů korun. Likvidátor prodal tyto nemovitosti za asi 37 milionů. Z celkem 36 prodaných objektů bylo 28 objektů prodáno pouze třem společnostem," uvedli kontroloři.
Podle NKÚ pak byl jedním z nejmarkantnějších případů nevýhodného postupu likvidátora Fondu dětí a mládeže prodej hotelu Belária Hradec nad Moravicí.
Cena hotelu s kapacitou 163 lůžek, bazénem, saunou, víceúčelovou halou a vlastní čistírnou odpadních vod byla podle kontrolorů minimálně sedmdesát milionů korun. Likvidátor ale hotel prodal za pouhých dvacet čtyři a půl milionu.
Kauzou pochybného prodeje nemovitostí bývalého Fondu dětí a mládeže se začal vloni zabývat Obvodní soud pro Prahu 1. Likvidátor Žák měl podle obžaloby způsobit škodu přes 215 milionů korun a za to mu hrozí až 8 let vězení. Žák obvinění odmítá.
