
Brno - Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Heleny Ferenčíkové, která za nechtěnou sterilizaci vysoudila omluvu od Vítkovické nemocnice, ale nezískala požadovanou peněžní náhradu. Soudy rozhodly, že nárok na milionové odškodnění je promlčený. Ústavní soudci nyní jejich stanovisko potvrdili, uvedla ČTK s odkazem na databázi usnesení.
V roce 2005 šlo o první případ nedobrovolné sterilizace romské ženy, který se dostal k soudu.
Krajský soud v Ostravě a Vrchní soud v Olomouci rozhodly, že se lékaři dopustili protiprávního jednání, když provedli sterilizaci bez kvalifikovaného souhlasu tehdy devatenáctileté ženy. Zasáhli tak do jejího zdraví a soukromí. Zároveň ale soudy uvedly, že nárok na peněžitou satisfakci podléhá promlčení v takzvané obecné tříleté lhůtě. Ta vypršela v říjnu 2004, zatímco žalobu Ferenčíkové krajský soud dostal až v roce 2005.
Advokátka Ferenčíkové v ústavní stížnosti poukázala na závažnost zásahu do práv sterilizované ženy. "Aplikací obecné promlčecí lhůty byla odepřena ochrana základním právům a důstojnosti stěžovatelky," argumentovala ve stížnosti. Námitka promlčení je prý v tomto případě v rozporu s dobrými mravy. Dále poukázala na to, že judikatura ohledně promlčení se průběžně měnila.
Ústavní soudci označili námitky za neopodstatněné. "ÚS konstatuje, že ve věci rozhodující soudy rozhodly věcně správně a zcela v souladu se zákony," uvedla v usnesení čtvrtého senátu soudkyně zpravodajka Vlasta Formánková. Podotkla, že v roce 2008 rozkolísanou judikaturu sjednotil velký senát Nejvyššího soudu, a to zcela v souladu s rozhodnutím v kauze Ferenčíkové.
Lékaři Ferenčíkovou sterilizovali při porodu druhého dítěte. Tvrdili, že postupovali v jejím zájmu, protože už podruhé rodila císařským řezem. Podle nemocnice matka se zákrokem souhlasila, byla poučena a v dokumentaci je její podpis. Ferenčíková ale tvrdí, že nevěděla přesně, co podepisuje, protože prožívala porodní bolesti. Zákrok si nepřála, chtěla mít další děti.
Podle některých aktivistů prodělaly sterilizaci na Ostravsku za podobných okolností až desítky romských žen. O problému se v Česku začalo hovořit na podzim roku 2004, když Evropské středisko pro práva Romů zveřejnilo podezření z nucených sterilizací.
Ústavní soud už letos v březnu odmítl stížnost Ivety Červeňákové. Napadala jejím prostřednictvím odložení trestního oznámení na dva lékaře, kteří jí sterilizaci provedli. Nejnovější známý případ nechtěné sterilizace romské ženy se podle aktivistů stal v roce 2007. Ministr pro menšiny Michael Kocáb letos na problematiku přesto upozornil kabinet Jana Fischera. Uvedl, že otázku sterilizací romských žen je nutné znovu otevřít.
Diskuze:Žádala peníze za vynucenou sterilizaci, soud ji odmítl
20:25 |
V Tescu dostanou prodavači nové uniformy
20:08 |
Plzeň vyhraje základní část extraligy. Zlín zaváhal
19:45 |
Rekruti afghánské policie neprošli testy na drogy
19:31 |
Potvrzeno: Praha zahájí NHL. Přijede Boston a Phoenix
19:30 |
Kam nás vede Fischer a jeho tým? Podrobný průvodce
19:00 |
Ronaldinho nebyl znovu nominován. Vidina MS se rozplývá
1999 – 2010 © centrum holdings O nás | Volná místa | Reklama | Všeobecné podmínky | Nápověda
Jakékoliv užití obsahu, včetně převzetí článků je bez souhlasu centrum holdings zapovězeno.
× zavřít