DOKUMENT: Řeč Čunkova advokáta před Nejvyšším soud

Eliška Bártová Eliška Bártová
1. 10. 2009 11:27
Senátora Jiřího Čunka zastupuje advokát Radek Závodný

Vážený pane předsedo, Vážený senáte NS,


 jak již uvedl můj mandant ve svém písemném vyjádření, ztotožňuje se s podanou stížností pro porušení zákona v tom, že usnesením státního zástupce OSZ v Přerově ze dne 27.2.2007, kterým byla zamítnuta jeho stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, byl porušen zákon.

 Je však přinejmenším alarmující, že toto nezákonné rozhodnutí nestojí samo o sobě, ale je vyústěním celé řady nestandardních a nezákonných postupů orgánů policie a státního zastupitelství na severní Moravě, které tomuto usnesení předcházely.

Koncem října roku 2006 byl Jiří Čunek zvolen senátorem Parlamentu ČR. Ve stejnou dobu se také zformovala jeho opozice, která za pomoci severomoravské justiční mafie odstartovala jeho trestní kauzu, kterou i přes zásadu neveřejnosti mohla od samého počátku podrobně sledovat česká veřejnost, pravidelně zásobovaná jednostrannými informacemi z trestního spisu.
Pravidelné úniky informací do médií ovšem nechávalo dozorující OSZ v Přerově, jakož i dohledové KSZ v Ostravě, zcela bez povšimnutí. 
 
Důvody nezákonnosti napadeného usnesení, které spočívají v rozhodování místně nepříslušným státním zástupcem, jsou již částečně uvedeny ve stížnosti pro porušení zákona.

Nezákonnost napadeného usnesení je však nutné spatřovat také v dalších mnohem závažnějších skutečnostech a důvodech, na které si zde dovolím ve stručnosti poukázat.

Nelze souhlasit s názorem ministryně spravedlnosti, vyjádřeným ve stížnosti pro porušení zákona, že delegaci věci od OSZ ve Vsetíně k OSZ v Přerově „lze pochopit". 

Usnesení KSZ v Ostravě z 24.11.2006, kterým byla trestní věc Jiřího Čunka delegována do působnosti OSZ v Přerově, je totiž rovněž v přímém rozporu se zákonem a proto mělo být také napadeno stížností pro porušení zákona.

Protizákonnost tohoto usnesení KSZ v Ostravě je dokládána samotným jeho odůvodněním, ve kterém se konstatuje, že odnětí věci z působnosti místně příslušného SZ ve Vsetíně se provádí na základě podnětu policejního orgánu, neboť ten zjistil indicie, že Jiří Čunek má dobré osobní vztahy s některými státními zástupci SZ ve Vsetíně a že manželka jednoho státního zástupce by pak měla působit ve stejné obecně prospěšné společnosti jako Jiří Čunek.

Tyto obecné a o ničem nevypovídající domněnky pak dle názoru KSZ v Ostravě jsou ony zákonem vyžadované důležité důvody, pro které bylo nezbytně nutné věc odejmout z působnosti místně a věcně příslušného OSZ ve Vsetíně.


Na tomto místě považuji za nutné  ve stručnosti zmínit, jak tyto domněnky, či chceme-li indicie, policie získala:

- již někdy od konce října 2006 měla policie od JUDr. Nováka, právního zástupce Marcely Urbanové, informace o tom, že se Jiří Čunek měl údajně dopustit trestně právního jednání. V rozporu se zákonem, konkrétně s § 158 odst. 3 tr.ř. nebyl ovšem policií sepsán záznam o zahájení úkonů trestního řízení a tento záznam tak nebyl do 48 hodin doručen dozorujícímu státnímu zástupci. Činnost policie tak v počáteční fázi řízení nebyla v rozporu se zákonem dozorována žádným státním zástupcem,

- police si protizákonně opatřovala k věci vyjádření osob, ačkoliv tak mohla činit právě až po sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení,

- pro úplnost zde jen dodávám, že tento záznam byl sepsán s velkým časovým odstupem až 23.11.2006, tedy jeden den před rozhodnutím KSZ v Ostravě o odnětí věci,

- policie dále nezajistila listinu předloženou jí JUDr. Novákem, která mohla sloužit v trestním řízení jako důkazní prostředek, a ze které dle formulace úředního záznamu ze dne 10.11.2006 získala policie ony informace, že Jiří Čunek dostal úplatek a že částku 497 000,- Kč skutečně uložil na svůj účet. Předmětná nezajištěná listina byla s největší pravděpodobností bankovním výpisem z účtu Jiřího Čunka nebo listinou obsahující jiné informace podléhající bankovnímu tajemství, což vysvětluje, proč tato listina nebyla policií zajištěna a učiněna součástí trestního spisu. Nepochybně tak šlo listinu získanou protiprávním způsobem,

- v tomto úředním záznamu policejní komisaři Kovařík a Šošovička dále zaznamenali informace, které měli získat od Marcely Urbanové jejím výslechem dne 9.11.2006, kdy obsahem těchto informací bylo, že v souvislosti s blíže nespecifikovanou věcí byla Marcela Urbanová učinit trestní oznámení na státním zastupitelství ve Vsetíně, kde však měla být blíže nespecifikovanou osobou odmítnuta. Marcela Urbanová si pak u blíže nespecifikované osoby ověřila, že byla odmítnuta proto, aby se blíže nespecifikovaný státní zástupce mohl poradit, co s jejím oznámením. Dle Marcely Urbanové pak jedna blíže nespecifikovaná manželka blíže nespecifikovaného státního zástupce měla být ve společnosti, ve které je i starosta Čunek. Z toho měly plynout výhrady Marcely Urbanové k dozorování věci OSZ ve Vsetíně (tyto bezobsažné indicie pak postačovali KSZ v Ostravě k tomu, aby odňalo věc místně příslušnému OSZ ve Vsetíně),

- nelze také opominout úřední záznam ze 22. listopadu 2006, opět sepsaný policejními komisaři Kovaříkem a Šošovičkou, který je obsahově takřka shodný s úředním záznamem z 10. listopadu 2006, a ve kterém je s odstupem téměř 14-ti dnů opakovaně popisován výslech Marcely Urbanové ze dne 9.11.2006 a informace takto od ní získané. Z obsahu tohoto záznamu je zjevné, že důvodem jeho vzniku bylo zmírnit formulace vyjádřené komisaři v předchozím úředním záznamu a to ze „starosta Čunek dostal úplatek" na „starosta Čunek měl dostat úplatek" a dále upřesnit předtím nedostatečně až chaoticky popsané okolnosti, vypovídající o spjatosti OSZ ve Vsetíně se starostou Čunkem. V tomto úředním záznamu policisté rozšířili a vyprecizovali vyjádření Marcely Urbanové ohledně jejího odmítnutého trestního oznámení podávaném na OSZ ve Vsetíně, které i tak zůstalo zcela vágní a nekonkrétní

- v této souvislosti považuji zmínit přípis krajské státní zástupkyně JUDr. Zlatuše Andělové ze dne 2.1.2007, ze kterého vyplývá, že provedla sepsání podání s Marcelou Urbanovou ve věci její stížnosti na údajné chování státního zástupce ve Vsetíně, která byla obsahem výše zmíněných úředních záznamů z 10.11.2006 a 22.11.2006. V tomto přípisu je výslovně uvedeno, že Marcela Urbanová nevyjádřila žádné rozhořčení nad postupem státních zástupců OSZ ve Vsetíně, jak vyplývá z předmětných úředních záznamů. Dále zde krajská státní zástupkyně konstatuje zjištění průtahů v činnosti Policie ČR při sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ve věci Jiřího Čunka a jistou ledabylost a nepřesnost sepsaných údajů v předmětných úředních záznamech (ovšem  i takovéto jednání policie zůstalo bez vyvození patřičných důsledků),
 
- za zmínku stojí také přípis Marcely Urbanové ze dne 12.1.2007, kde výslovně uvádí, že ze strany OSZ ve Vsetíně k ní bylo přistupováno velmi korektně,

- a konečně na protokol o výslechu svědka ze dne 26.7.2007, kde Marcela Urbanová uvádí, že formulace užité policejními komisaři v úředním záznamu ze dne 10.11.2006 neodpovídají  jejím vyjádřením. Takovéto zjištění mělo bez dalšího mít trestněprávní či přinejmenším disciplinární následky pro tyto policisty a ne zůstat bez povšimnutí.


Je ovšem až zarážející nebo s ohledem na zde již řečené možná už i předvídatelné, že policejní komisaři neměli snahu či potřebu od Marcely Urbanové nebo jiným způsobem zjišťovat, kterýžto státní zástupce měl odmítnout přijmout její trestní oznámení, nebo která manželka, kterého státního zástupce by měla se starostou Čunkem působit v obecně prospěšné společnosti.

Stejný postup zvolilo i KSZ v Ostravě, které o návrhu na odnětí věci Jiřího Čunka z působnosti OSZ ve Vsetíně, doručeného na KSZ dne 23.11.2006, rozhodlo již následujícího dne, tedy 24.11.2006.

Pro vydání usnesení o odnětí a přikázáni věci nebyly splněny zákonné předpoklady, neboť zde neexistovaly zákonem vyžadované důležité důvody.
Rozhodnutí KSZ v Ostravě o odnětí věci je tak v rozporu s § 25 tr.ř., se soudní judikaturou i interními pokyny soustavy státního zastupitelství. Je protizákonným rozhodnutím, které bylo založeno nejen na neprocesně získaných, ale také neprověřených spekulacích a domněnkách, jakož i policejním orgánem záměrně zkreslených vyjádřeních Marcely Urbanové.

KSZ v Ostravě, pobočka v Olomouci, ve svém vyjádření ze dne 23.9.2009 ke stížnosti pro porušení zákona uvedlo, že důležitými důvody k delegaci věci byly jednat poznatky policejního orgánu a jednak obecný předpoklad osobních vazeb mezi starostou města Vsetín a vedoucími funkcionáři OSZ ve Vsetíně.

Na tomto místě bych si dovolil poukázat na judikaturu ústavního soudu - rozhodnutí ÚS 82/95, respektive III. ÚS 90/95, kde ústavní soud konstatoval, že důležité důvody, pro které je věc odnímána dle § 25 tr.ř. musí být v době rozhodování o odnětí věci zřetelné, zřejmé, bezpochybné a jejich existence musí být prokázána a nikoliv tedy obecně předpokládána.
V případě Jiřího Čunka tak s ohledem na vše zde již dříve řečené nebyly ony důležité důvody prokázány.

Nepochybně správným postupem by bylo, aby KSZ v Ostravě zaslalo návrh na odnětí věci, popřípadě indicie a domněnky v něm obsažené, k vyjádření Okresnímu státnímu zastupitelství ve Vsetíně a k případnému postupu dle § 30 a 31 tr. ř., což se v tomto případě rovněž nestalo.

Okolnosti tohoto protizákonného postupu při odnětí věci, jakož i nebývalá rychlost rozhodnutí, ukazují, že postup policejního orgánu musel být s KSZ v Ostravě předjednán. Jeho účelem bylo obejít věcně a místně příslušné OSZ ve Vsetíně při dozoru ve věci Jiřího Čunka, což je patrno i z toho, že předmětné usnesení o odnětí věci nebylo dokonce na OSZ ve Vsetíně nikdy doručeno.

Usnesení KSZ v Ostravě o odnětí věci je tak nepochybně nezákonným rozhodnutím, které způsobuje, že celé trestní řízení, vedené proti Jiřímu Čunkovi, bylo od samého počátku dozorováno místně nepříslušným OSZ v Přerově, resp. zpočátku dokonce nebylo dozorováno vůbec, což způsobuje nezákonnost celého trestního řízení a všech úkonů v něm učiněných.


Při výčtu nestandardního a protizákonného jednání orgánů činných v trestním řízení nelze opomenout, že:

- policejní orgán v žádosti Senátu Parlamentu České republiky o vydání senátora Jiřího Čunka k trestnímu stíhání zatajil podstatné skutečnosti, když totiž neuvedl, že na jedné straně dle výpovědi Marcely Urbanové mělo k údajnému převzetí úplatku dojít dne 11.2.2002 v dopoledních hodinách - spíše k ránu, jakož i to, že zástupce společnosti HB real neměl předmětné finanční prostředky u sebe a dle sdělení Marcely Urbanové je měl vyzvednout v Komerční bance, a na straně druhé, že Martina Hurtová ve své výpovědi striktně popřela, že by ten den Jiřímu Čunkovi v jeho kanceláři cokoli předávala a navíc, že předložila policii doklad o tom, že neexistuje žádná, policií vytvořená, souvislost mezi zcela běžným výběrem částky 499.000,-Kč z účtu HB Real a údajným úplatkem ve výši 500.000,-Kč, neboť výběr peněz z účtu HB real proběhl dne 11.2.2002 až v odpoledních hodinách, konkrétně ve 14:25 hod

- že policejní orgán způsobem odporujícím zákonu, konkrétně § 105 tr.ř., přibral dne 1.2.2007 znalce k podání znaleckého posudku k ocenění 51% podílu města Vsetín ve společnosti Vsetínské byty. Tímto znalcem byla obchodní společnost NOVA, spol. s r.o., ačkoliv dle § 105 tr.ř. lze přibrat toliko znalce, kterým dle ustanovení § 3 a následujících zákona o znalcích a tlumočnících, je státní občan ČR, který složí slib a je zapsán v seznamu znalců vedeném krajským soudem v jehož obvodu má trvalé bydliště. Z toho zákonného vymezení jednoznačně vyplývá, že za znalce může být přibrána toliko fyzická osoba a nikoliv obchodní společnost.
Tento znalec pak navíc již dne 5.2.2007 předložil policejnímu orgánu předběžné ocenění 51 % podílu města Vsetín ve společnosti Vsetínské byty, kdy toto předběžné ocenění bylo policií následně předloženo Senátu Parlamentu ČR jako podklad pro rozhodování o vydání senátora Jiřího Čunka k trestnímu stíhání, prokazující ekonomický motiv jeho jednání.
Obrázek o věrohodnosti a objektivitě tohoto předběžného ocenění pak podává vyúčtování odměny předložené tímto znalcem, ze kterého lze zjistit, že teprve dne 5.2.2007, kdy již bylo předběžné ocenění předáno policejnímu orgánu, započal tento znalec teprve studovat podklady, stanovovat koncepci a dělat soupis předaných písemností, a ještě dne 12.2.2007, 19.2.2007 a 21.2.2007 žádal o poskytnutí potřebných dokladů pro vypracování znaleckého posudku.
Případné trestněprávní důsledky jednání tohoto znalce jsou však eliminovány protiprávním jednáním policejního orgánu, který si vyžádal zpracování tohoto předběžného ocenění a následně i znaleckého posudku od právnické osoby neboť na právnickou osobu není možné aplikovat trestní odpovědnost za křivou výpověď a vědomě nepravdivý znalecký posudek. Daňové poplatníky stál ovšem tento znalecký posudek 250 000,- Kč.


No a pro případ, že by to policii s údajným úplatkem Jiřímu Čunkovi nevyšlo, provedla se souhlasem dozorujícího SZ rozsáhlé, resp. úplné finanční šetření Jiřího Čunka a jeho rodiny, které sahalo až do roku 1982.
Finanční šetření takovéhoto rozsahu se neprovádí ani v případech stamilionových daňových úniků, neboť je značně finančně náročné. Proto v případě Jiřího Čunka byly pro jistotu provedeny tyto finanční šetření rovnou dvě. Jedno pod názvem STAROSTA a druhé pod názvem RADNICE.

Je zcela zřejmé, že výsledky tohoto rozsáhlého finančního šetření nemohly nikterak prokázat či vyvrátit, že k převzetí úplatku Jiřím Čunkem dne 11.2.2002 v inkriminované době došlo. Jeho cílem proto bylo zadokumentovat finanční profil Jiřího Čunka, včetně vývoje majetkových poměrů jeho rodiny. Realizací těchto úkonů pak policejní orgán s plný vědomím dozorujícího státního zástupce, jednoznačně překročil věcný a časový rámec souhlasu, který vyslovil Senát Parlamentu ČR s trestním stíháním mého mandanta.

Jelikož ani finanční šetření Jiřího Čunka a jeho rodiny nic nepřineslo, tak alespoň některé pečlivě vybrané informace a údaje pocházející z tohoto finančního šetření, týkající se např. přídavků na děti Jiřího Čunka, přebíral redaktor Dalibor Bártek pro potřebu své lživé reportáže od mu neznámého muže na Václavském náměstí.
Samostatné šetření policie následně prokázalo, že Jiří Čunek zákon neporušil, že sociální dávky nezneužíval, ovšem již nedokázalo odstranit následky štvavé a dehonestující mediální kampaně založené na řízeném úniku informací tohoto typu z trestního spisu.

V této souvislosti nelze pominout zjištění Inspekce ministra vnitra, že v době úniků informací z trestního spisu Jiřího Čunka probíhala čilá komunikace mezi Daliborem Bártkem a policisty elitního útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, kdy policista Šošovička byl 20x jako volaný a 8x jako volající, policista Vlček17x jako volaný a 17x jako volající a policista Kubeš dokonce 80x jako volaný  a 48x jako volající.

IMV dále zjistila že policista Šošovička opakovaně komunikoval v řádech stovek hovorů s rodinnými příslušníky dozorujícího SZ v Přerově Mgr. Obsta.
 
Za gangsterské praktiky lze pak označit protizákonná komunikace vyšetřujícího policisty Šošovičky s Marcelou Urbanovou o taktice jejího výslechu a následná protizákonná komunikace Marcely Urbanové se znalkyní Dobrilou Hrůzovou, která zpracovávala znalecký posudek k posouzení její věrohodnosti.


 Vše zde uvedené dokládá, že trestní řízení bylo proti Jiřímu Čunkovi  vedeno nestandardně, neobjektivně a s ohledem na vadnost usnesení o delegaci věci a výkon dozoru nepříslušným státním zástupcem od samého počátku také nezákonně.

 

Právě se děje

Další zprávy