Kritika zákoníku sílí. Skončí 8 let práce pod stolem?

Veronika Lehovcová Suchá Veronika Lehovcová Suchá
21. 9. 2008 20:40
Podle ČSSD nemůže zákoník sněmovnou projít
Ministr Jiří Pospíšil chce vládě zákoník předložit ještě letos.
Ministr Jiří Pospíšil chce vládě zákoník předložit ještě letos. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Praha - Osm let pracovaly desítky právníků na revoluční změně českého práva - novém občanském zákoníku, a teď hrozí, že jej poslanci smetou ze stolu. Jemně řečeno stane se pouze "základem pro další diskusi".

Problémem přitom nejsou jen sporné paragrafy o církevních sňatcích či bezdůvodné výpovědi nájemníka. Kritika se ozývá na podobu zákoníku jako celku.

"Myslím, že nemůže být přijat," říká místopředseda sněmovního Ústavně právního výboru Stanislav Křeček (ČSSD).

Problémů je podle Křečka několik - zákoník neřeší problémy současnosti, je příliš obsáhlý, nenavazuje na stávající právo a způsobil by chaos v občanskoprávních sporech.

"Mnoho let by vůbec nebylo jasné, co platí a co ne. Judikatura, rozhodnutí Nejvyššího soudu, by byla nepoužitelná," myslí si Křeček.

Tvůrce zákoníku: Obavy jsou běžné, ale nenaplňují se

Šéf týmu, který zákoník připravoval, Karel Eliáš, tvrdí, že podobné obavy se objevily všude, kde se nový zákoník přijímal. "Je to přirozené. Příkladem může být diskuse v Nizozemí. Katastrofické scénáře se ale nenaplnily," říká Eliáš. Právě nizozemský zákoník jedním z inspiračních zdrojů pro český návrh.

Eliáš připomíná i to, že kodex vznikal mnoho let na základě návrhu, který schválila sociálně demokratická vláda Miloše Zemana.

Nevoli mezi částí právnické veřejnosti vyvolala i snaha změnit některé termíny - narazila hlavně svéprávnost, která má nahradit dosavadní způsobilost k právním úkonům.

"Odmítám užívat slovo svéprávní/nesvéprávní, pod čímž celá právní i laická veřejnost si představuje něco zcela jiného," napsala v blogu na Aktuálně.cz advokátka Klára Veselá Samková. Stejný názor má i Křeček, podle něj autoři návrhu jen chtějí násilně odstranit pozůstatky terminologie, kterou zavedl komunistický režim. "Proč se měnit něco, co funguje?," ptá se.

Podle profesora právnické fakulty univerzity v Plzni Karla Eliáše, ale termíny jako způsobilost k právním úkonům naopak nefungují. "Slovo svéprávnost se nikdy nepřestalo užívat. Stále jej slyšíme od lidí, z rozhlasu i televize. Zákoník z roku 1964 vše přejmenovával. Z nájemného ze stala úhrada za užívání bytu, ze svéprávnosti způsobilost k právním úkonům. Právní jazyk ale má být jasný a jednoduchý."

Problém s "vymazáním" éry mezi lety 48 a 89 vidí poslanec Křeček i v jiné souvislosti. Zákoník podle něj příliš navazuje na poslední návrh, který vznikal v demokratickém období a byl hotový v roce 1937.

"Skutečně potřebujeme několik paragrafů upravujících pastvu nebo režim na stezkách, kde se smí pouze vláčet břemena? Myslím, že se vývoj trochu posunul," říká Křeček s tím, že zákoník naopak téměř ignoruje třeba prostředí internetu.

2795 paragrafů. Je to málo nebo moc?

Kritizován je i rozsah zákoníku. Počet paragrafů se ustálil na 2795, což je podle některých pro občany, kterým má být zákoník určen, neuchopitelné množství.

Tvůrci se hájí tím, že paragrafů je sice více, jsou ale kratší a tím srozumitelnější. "Ve srovnání s evropskými kodexy patří svým rozsahem mezi standardní. Srovnatelný počet paragrafů má např. francouzský, přes 200 let platný kodex. Nizozemský Allgemeines bürgerlichers Gesetzbuch má dokonce o téměř tisíc paragrafů více," říká tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Steinerová.

Podle ní navíc číslo zvyšuje i to, že snahou návrhu občanského zákoníku je stát se kodifikací celého soukromého práva.

"Nový občanský zákoník nově přejímá celou řadu právních institutů soukromého práva a ruší tak předpisy, ve kterých jsou tyto instituty upraveny doposud," dodává.

 

Právě se děje

Další zprávy