Brno - Ústavní soud ve středu rozhodl, že lidé budou dál platit za návštěvu lékaře, vydaný recept či za pobyt v nemocnici. Rozhodnutí soudců však bylo všechno - jen ne jednomyslné. Rozhodl jediný hlas.

Z analýzy Aktuálně.cz vyplývá, že pro to, aby lidé dál poplatky platili, byli především soudci dosazení prezidentem Václavem Klausem.

Proti poplatkům se naopak vyslovila většina těch, které k soudu původně poslal exprezident Václav Havel.

Jednání Ústavního soudu v Brně | Foto: Ondřej Besperát

Čtěte o dnešním rozhodnutí: Poplatky u lékaře plaťte dál, vzkázali lidem soudci Julínek: Není důvod práskat šampaňským

Klaus versus Havel

Z osmi soudců, kteří hlasovali pro zachování poplatků - klíčové reformy kabinetu Mirka Topolánka (ODS) - šest vybral a jmenoval Václav Klaus jako nováčky na soudu, další dva pak znovujmenoval.

Naopak mezi sedmi soudci, kteří chtěli poplatky zrušit, dva ze tří ještě jmenoval Václav Havel, další dva na soud Havel přivedl, jejich funkční období prodloužil Klaus.

Proti verdiktu se navíc postavilo celé vedení soudu: Předseda Pavel Rychetský i jeho místopředsedové Eliška Wagnerová a Pavel Holländer.

Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu | Foto: Ondřej Besperát

Rychetský už v minulosti s rozhodnutím svého soudu nesouhlasil - více čtěte zde

Je to vstupné

Ti, kteří chtěli poplatky zrušit, přitom ve svých stanoviscích ostře kritizují rozhodnutí kolegů.

"Regulační poplatky jsou tak svou povahou 'vstupným', které musí občan zaplatit, aby mu byl umožněn vstup do zdravotnického zařízení," uvedl například soudce František Duchoň.

Podle něj jde pouze o "fiskální snahu vybrat pokud možno od co největšího počtu subjektů co nejvíce peněz."

Místopředseda soudu Pavel Holländer uvedl, že stanovení limitů poplatků nevycházelo z žádné analýzy. "Bylo opřeno o domněnky a předpoklad následného ověřování dopadů přijaté úpravy," uvedl.

Holländer ve svém odlišném stanovisku popisuje příklad důchodce a jeho existenčního minima na den. To si spočítal na devadesát korun na den. Usuzuje tedy, že poplatky jsou bariérou pro dostupnou zdravotní péči.

"Vzhledem k poměru sumy cca 90 korun ke stávajícím cenám potravin, hygienických potřeb, ošacení, dopravy, případně dalších základních životních potřeb, zastávám názor, že u osob (důchodců), jejichž příjem se pohybuje nikoli výrazně nad uvedenou hranicí hmotné nouze, zavedení regulačních poplatků představuje reálnou bariéru přístupu k lidsky důstojné zdravotní péči," uvedl Holländer

Ten také některá zdůvodnění politiků k poplatkům označil za známé vtipy o Rádiu Jerevan.

Je to ostuda, míní Wagnerová

Jeho názor podpořila i druhá místopředsedkyně soudu Eliška Wagnerová. "Dnešním rozhodnutím utrpěla důvěryhodnost Ústavního soudu jako instituce budované patnáct let, která má dbát na dodržování ústavnosti," uvedla.

Podle Wagnerové je dnešní rozhodnutí v rozporu s ústavou. Verdikt podle ní výrazně mění dosavadní judikaturu v názoru na bezplatnost péče, k čemuž je ale zapotřebí dvou třetin soudců, tedy devíti hlasů.

Není tak podle ní závazné a otevírá cestu k dalším ústavním stížnostem.

Podle dalšího nesouhlasícího soudce Jiřího Nykodýma je absurdní, že musí lidé, kteří si platí zdravotní pojištění, znovu platit i poplatky, aby se jim vůbec dostalo nějakého ošetření. "Přitom do této skupiny patří například děti do 18 let a důchodci. Je nepřípustné, aby právo garantované ústavním předpisem (bezplatná péče) bylo ve své podstatě popřeno zákonem," uvedl Nykodým.

Měli jsme poplatky zrušit

Předseda soudu Pavel Rychetský kritizoval i to, že se z dnešního nálezu nedá vyčíst, že se na Ústavní soud obrátily desítky lidí a sdružení (Národní rada osob se zdravotním postižením, Svaz tělesně postižených), které mají s placením poplatků problémy.

Podle Rychetského je plošné zavedení poplatků v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.

Rychetský uvedl, že dokazování před ústavními soudci jasně ukázalo, že se poplatky hradí za zdravotní péči a jejich účelem je zamezit zneužívání této péče ze strany pojištěnců. "Taková úprava je ovšem zjevně protiústavní a povinností Ústavního soudu ji bylo zrušit - bez ohledu na deklarovanou zásadu zdrženlivosti a minimalizace zásahů," uvedl Rychetský.

Podle Rychetského by bylo logické, kdyby poplatky za lidi, kterým stát hradí zdravotní pojištění (jako jsou nezaopatřené děti, důchodci), platil také stát.

"Povinnost plateb regulačních poplatků by tedy obstála jedině v případě poplatků za tzv. hotelové služby při pobytu v lůžkových zdravotnických zařízeních," uvedl Rychetský.

Foto: Ludvík Hradilek

Čtěte také: Poplatky u lékařů po třech měsících: Češi si zvykli České poplatky u lékaře jsou nejtvrdší v Evropě

Přehledně: